Analýza aktérů - metodika: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
opravy
Bez shrnutí editace
(opravy)
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Metodika se zpracovává v rámci projektu „Studium a podpora procesů participativní tvorby regionálních strategií udržitelného rozvoje území s využitím metody analýzy aktérů“ (TAČR TD020120 2014-2015). Tento dokument představuje předběžnou pracovní verzi.
Zde představujeme zkrácenou verzi, plný text je k dispozici v Envigogikce, viz ([https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/527 Zahradník, Dlouhá, 2016])<ref>Zahradník, M., & Dlouhá, J. (2016). Metodika analýzy aktérů. Envigogika, 11(1). https://doi.org/10.14712/18023061.527</ref>.


Metoda analýzy aktérů se zabývá vztahy mezi konkrétními společenskými skupinami, a to z hlediska moci, legitimity, důvěry, transparentního jednání i procesy komunikace mezi těmito společenskými hráči. Z praktického hlediska umožňuje analyzovat minulé a předcházet budoucím konfliktům zájmů v oblasti životního prostředí, a to z hlediska posuzování role jednotlivých aktérů, jejich vzájemných vztahů, možností budování důvěry a omezování nedemokratických postupů.
Metoda analýzy aktérů se zabývá vztahy mezi konkrétními společenskými skupinami, a to z hlediska moci, legitimity, důvěry, transparentního jednání i procesy komunikace mezi těmito společenskými hráči. Z praktického hlediska umožňuje analyzovat minulé a předcházet budoucím konfliktům zájmů v oblasti životního prostředí, a to z hlediska posuzování role jednotlivých aktérů, jejich vzájemných vztahů, možností budování důvěry a omezování nedemokratických postupů.
Metodika se zpracovává v rámci projektu „Studium a podpora procesů participativní tvorby regionálních strategií udržitelného rozvoje území s využitím metody analýzy aktérů“ (TAČR 2014-2015). Tento dokument představuje předběžnou pracovní verzi.


==Úvod==
==Úvod==
Metoda analýzy aktérů se zabývá vztahy mezi konkrétními společenskými skupinami, a to z hlediska moci, legitimity, důvěry, transparentního jednání i procesy komunikace mezi těmito společenskými hráči. Z praktického hlediska umožňuje analyzovat minulé a předcházet budoucím konfliktům zájmů v oblasti životního prostředí, a to z hlediska posuzování role jednotlivých aktérů, jejich vzájemných vztahů, možností budování důvěry a omezování nedemokratických postupů. Původ metody je v managementu a ve výzkumu organizací, ale kromě svého praktického zaměření umožňuje i aplikaci ve výzkumu jako takovém a ve výuce. Jako nástroj pro tvorbu politik v souladu s principy regionálního udržitelného rozvoje byla zpracována například německým Ministerstvem pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.<ref name="Zimmermann">Zimmermann, A., Maennling, C. (2007). Mainstreaming participation. Multi-stakeholder management: Tools for Stakeholder Analysis. Federal Ministry for Economic Cooperation and Development. Deutsche Gesellschaft fur Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH, Eschborn. 30 January 2014, Available from http://www.fsnnetwork.org/sites/default/files/en-svmp-instrumente-akteuersanalyse.pdf</ref>
Tato metoda pochází z oblasti managementu a správy organizací, ale kromě svého praktického zaměření umožňuje i aplikaci ve výzkumu jako takovém a ve výuce. Jako nástroj pro tvorbu politik v souladu s principy regionálního udržitelného rozvoje byla zpracována například německým Ministerstvem pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.<ref name="Zimmermann">Zimmermann, A., Maennling, C. (2007). Mainstreaming participation. Multi-stakeholder management: Tools for Stakeholder Analysis. Federal Ministry for Economic Cooperation and Development. Deutsche Gesellschaft fur Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH, Eschborn. 30 January 2014, Available from http://www.fsnnetwork.org/sites/default/files/en-svmp-instrumente-akteuersanalyse.pdf</ref>
   
   
Cílem využití metody AA je efektivnější komunikace a vyjednávání mezi jednotlivými aktéry přispívající k nelezení nových řešení na otázky v oblasti udržitelného rozvoje na regionální úrovni. Snahou je zejména dobré porozumění místních sociálních interakcí a procesů a vyřešení či předejití konfliktních situací. Metoda se tedy dá využít například v případech, kdy je regionální rozvojové téma předmětem veřejné participace a kdy je třeba zohlednit různé pohledy a postoje jednotlivých aktérů.
Cílem využití metody AA je efektivnější komunikace a vyjednávání mezi jednotlivými aktéry přispívající k nelezení nových řešení na otázky v oblasti udržitelného rozvoje, například na regionální úrovni. Snahou je zejména dobré porozumění místním sociálním interakcím a procesům nebo vyřešení či předejití konfliktních situací. Metoda se tedy dá využít například v případech, kdy je regionální rozvojové téma předmětem veřejné participace a kdy je třeba zohlednit různé pohledy a postoje jednotlivých aktérů.


==Oblasti využití metody AA==
==Oblasti využití metody AA==
Řádek 15: Řádek 13:


Tato metodika je primárně zaměřena na podporu tvorby regionálních strategií založených na participaci všech aktérů, kterých se dané téma strategie týká. Oblasti, ve kterých může být metoda AA prakticky využita při tvorbě politik, jsou následující:<ref>dle Enserink, B., Hermans, L., Kwakkel, J.,  Thissen, W.,  Koppenjan, J.,  Bots, P. (2010). Policy Analysis of Multi-Actor Systems. Boom Lemma Uitgevers, imprint of Eleven International Publishing, The Hague, 175 pp. (chapter on actor analysis can be downloaded from: http://tudelftcourses.multimediaservices.nl/wp-content/uploads/2013/05/Course-Book-4-Actor-Analysis.pdf, str. 80</ref>
Tato metodika je primárně zaměřena na podporu tvorby regionálních strategií založených na participaci všech aktérů, kterých se dané téma strategie týká. Oblasti, ve kterých může být metoda AA prakticky využita při tvorbě politik, jsou následující:<ref>dle Enserink, B., Hermans, L., Kwakkel, J.,  Thissen, W.,  Koppenjan, J.,  Bots, P. (2010). Policy Analysis of Multi-Actor Systems. Boom Lemma Uitgevers, imprint of Eleven International Publishing, The Hague, 175 pp. (chapter on actor analysis can be downloaded from: http://tudelftcourses.multimediaservices.nl/wp-content/uploads/2013/05/Course-Book-4-Actor-Analysis.pdf, str. 80</ref>
*'''Návrh a doporučení''': tvorba alternativních strategií a taktik (zmapování zdrojů, vztahů, možností, zájmů…)
*'''Návrh a doporučení''': tvorba alternativních strategií a taktik (zmapování zdrojů, vztahů, možností, zájmů…)
*'''Vyjasnění hodnot a argumentů''': zajištění shody a spolupráce (zahrnutí všech hodnot a argumentů)
*'''Vyjasnění hodnot a argumentů''': zajištění shody a spolupráce (zahrnutí všech hodnot a argumentů)
Řádek 27: Řádek 26:
==Postup AA==
==Postup AA==
Úroveň formalizace se při využití metody Analýzy aktérů může do určité míry lišit. Mnohé postupy jsou však shodné a mohou být shrnuty do šesti základních kroků tvořících metodický rámec AA (Obr. 1). Jednotlivé kroky jsou detailněji popsány v následujících sekcích.
Úroveň formalizace se při využití metody Analýzy aktérů může do určité míry lišit. Mnohé postupy jsou však shodné a mohou být shrnuty do šesti základních kroků tvořících metodický rámec AA (Obr. 1). Jednotlivé kroky jsou detailněji popsány v následujících sekcích.
 
[[Soubor:AAobr1.jpg|náhled|žádné|600 px|'''Obr. 1:''' Metodický rámec Analýzy aktérů znázorňující jednotlivé kroky postupu.<ref>modifikováno dle Newig, J., Fritsch, O. (2009a). “Environmental governance: participatory, multi-level – and effective?”. Environmental Policy and Governance, 19(3), 197–214.</ref><ref name="Burandt" />
[[Soubor:AAobr1.jpg|600 px|'''Obr. 1:''' Metodický rámec Analýzy aktérů znázorňující jednotlivé kroky postupu.<ref>modifikováno dle Newig, J., Fritsch, O. (2009a). “Environmental governance: participatory, multi-level – and effective?”. Environmental Policy and Governance, 19(3), 197–214.</ref><ref name=Burandt />
Šipky vlevo poukazují na potřebnost vracet se k některým krokům a upravovat je v průběhu celého procesu.]]
Šipky vlevo poukazují na potřebnost vracet se k některým krokům a upravovat je v průběhu celého procesu.]]
==Jednotlivé kroky AA==
==Jednotlivé kroky AA==
===Definice problému/výzkumná otázka===
===Definice problému/výzkumná otázka===
Řádek 42: Řádek 41:


'''Tabulka 1.''' Postup identifikace klíčových aktérů (multi criteria assessment)<ref name="Zimmermann" />
'''Tabulka 1.''' Postup identifikace klíčových aktérů (multi criteria assessment)<ref name="Zimmermann" />
{| class="wikitable"
! rowspan="2" |Potenciální klíčový aktér<br /> ve vztahu k identifikovanému problému
! colspan="3" |Pozice aktéra z hlediska jeho vztahů k dalším aktérům
! rowspan="2" |Zapojení aktéra (ve vztahu k problému)
|-
|ROLE A LEGITIMITA
|ZDROJE A ZODPOVĚDNOST
|VZÁJEMNÉ VZTAHY
|-
|Aktér 1
|
|
|
|
|-
|Aktér 2
|
|
|
|
|-
|Aktér 3
|
|
|
|
|}


Po identifikaci aktérů je v mnohých případech třeba revidovat první krok a případně upravit definici problému (viz. Obr. 1)


Po identifikaci aktérů je v mnohých případech třeba revidovat první krok a případně upravit definici problému (viz. Obr. 1)
===Charakteristika aktérů===
===Charakteristika aktérů===
Kvalitní popis jednotlivých aktérů je považován za nejdůležitější část Analýzy aktérů. V této fázi dochází k využití získaných informací a ke zhodnocení charakteristik jednotlivých aktérů. Oporu lze hledat v některých z teorií z politických a sociálních věd, které slouží k popisu jednotlivých pozic a rolí aktérů a jejich silných stránek a vlivu.<ref name="Burandt" /> K vytvoření profilů jednotlivých aktérů lze využít proměnných (indikátorů) na ordinální škále uspořádaných v tabulce (viz Tabulka 2). Hodnocení charakteristiky aktérů by mělo být provedeno nezávisle minimálně třemi hodnotiteli, aby se zvýšila spolehlivost výstupů (princip triangulace).
Kvalitní popis jednotlivých aktérů je považován za nejdůležitější část Analýzy aktérů. V této fázi dochází k využití získaných informací a ke zhodnocení charakteristik jednotlivých aktérů. Oporu lze hledat v některých z teorií z politických a sociálních věd, které slouží k popisu jednotlivých pozic a rolí aktérů a jejich silných stránek a vlivu.<ref name="Burandt" /> K vytvoření profilů jednotlivých aktérů lze využít proměnných (indikátorů) na ordinální škále uspořádaných v tabulce (viz Tabulka 2). Hodnocení charakteristiky aktérů by mělo být provedeno nezávisle minimálně třemi hodnotiteli, aby se zvýšila spolehlivost výstupů (princip triangulace).
Řádek 55: Řádek 80:


Nejjednodušším přístupem je analýza propojení jednotlivých aktérů, tj. kdo s kým komunikuje (formou „ano/ne“ a případně zhodnocením kvality komunikace na vybrané škále). Toto hodnocení může být provedeno využitím sociometrické metody nazvané sociomatrix (tabulková prezentace dat), který může být dále graficky zobrazen ve formě sociogramu (viz. Obr. 2). Tímto přístupem je možné získat rychlý přehled o „propojených“ a „nepropojených“ sítích (v propojených sítích jsou všichni aktéři propojeni alespoň s jedním jiným aktérem, Obr. 2)
Nejjednodušším přístupem je analýza propojení jednotlivých aktérů, tj. kdo s kým komunikuje (formou „ano/ne“ a případně zhodnocením kvality komunikace na vybrané škále). Toto hodnocení může být provedeno využitím sociometrické metody nazvané sociomatrix (tabulková prezentace dat), který může být dále graficky zobrazen ve formě sociogramu (viz. Obr. 2). Tímto přístupem je možné získat rychlý přehled o „propojených“ a „nepropojených“ sítích (v propojených sítích jsou všichni aktéři propojeni alespoň s jedním jiným aktérem, Obr. 2)
 
Obr. 2: Příklad sociogramu vytvořeného v rámci evaluace spolupráce mezi aktéry projektu zaměřeného na vytváření politik pro udržitelný rozvoj
[[Soubor:AAObr2.png|600 px|náhled|žádné|'''Obr. 2:''' Příklad sociogramu vytvořeného v rámci evaluace spolupráce mezi aktéry projektu zaměřeného na vytváření politik pro udržitelný rozvoj
Vedle využití grafického zobrazení pomocí sociogramu je dále možné z jednotlivých charakteristik aktérů zjistit hustotu sítě, centrálnost, segmentaci, strukturní mezery a mosty, popis individuálních propojení v rámci sítě, atd.
Vedle využití grafického zobrazení pomocí sociogramu je dále možné z jednotlivých charakteristik aktérů zjistit hustotu sítě, centrálnost, segmentaci, strukturní mezery a mosty, popis individuálních propojení v rámci sítě, atd.]]


===Interpretace výsledků===
===Interpretace výsledků===
Řádek 70: Řádek 95:


{{TAČRAA}}
{{TAČRAA}}
[[Kategorie:Metodiky]]
1 550

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu