Editace stránky Živelní katastrofa
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Živelní katastrofu''' či také '''přírodní katastrofu''' (''anglicky: natural disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou přírodní (''přirozenou'') činností, na jejíž příčinu nemá člověk žádný vliv | '''Živelní katastrofu''' či také '''přírodní katastrofu''' (''anglicky: natural disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou přírodní (''přirozenou'') činností, na jejíž příčinu nemá člověk žádný vliv; ačkoli může být vliv na její průběh, např. povodně jsou katastrofou živelní ale změna koryta řeky jejich přirozený průběh dramaticky nabourává (např. pokud jsou silné deště a průtok v horských potocích se zvyšuje a zaplavuje se jejich okolí, jedná se o katastrofu živelní - pokud se ale voda z těchto potoků dostane do řeky, jejíž přirozený tok pozměnil člověk, následně se vylije a zaplaví krajinu, jedná se již o katastrofu katastrofu ekologickou). Pojem [[w:cz: katastrofa|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. | ||
Přírodní katastrofa se liší od [[environmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] (''environmental disaster''), na níž má vliv antropogenní činnost (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální | Přírodní katastrofa se liší od [[environmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] (''environmental disaster''), na níž má vliv antropogenní činnost (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální - popř. označovaná také jako ekologická - katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidským zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V angličtině se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme). | ||
O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. [[Antienvironmentalismus|Antienvironmentalisté]] často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je ale možné se domnívat, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Za vyloženě živelní katastrofy můžeme považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích | O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. [[Antienvironmentalismus|Antienvironmentalisté]] často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je ale možné se domnívat, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Za vyloženě živelní katastrofy můžeme považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích ranných počátcích) a na které neměla lidská činnost žádný přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou [[globální změna klimatu|globální změnu klimatu]] byl v té době zanedbatelný). Svou činností (a jejími zjevnými následky) se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (''např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze''). Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde začíná přirozené působění přiírodních sol a končí vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu, byl konstituován [[princip předběžné opatrnosti|princip předběžné opatrnosti]]. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení; protože stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES''). | ||
Obecně platí, že za živelní katastrofy považujeme cyklické události, probíhající pravidelně v rámci svých ekosystémů (monzuny, povodně), | Obecně platí, že za živelní katastrofy považujeme cyklické události, probíhající pravidelně v rámci svých ekosystémů (monzuny, povodně), která nenabírají na síle (např. pokud přirozené záplavy trvaly v minulých staletích týden a nyní více než měsíc a voda při nich dosahuje míst, kde dříve nebyla, je důvodně podezření, že se na jejich dramatizaci podílí lidská činnost). Jako živelní označujeme také výbuchy sopek, nebo zemětřesení (pokud v daných místech nedošlo k lidské činnosti, která zapříčinila výraznou půdní erozi, jako se tomu stalo v roce 2011 v Oklahomě (USA)<ref>http://www.national-geographic.cz/detail/zemetreseni-v-usa-pred-rokem-a-pul-nezpusobila-priroda-ale-clovek-a-patri-k-nejvetsim-41437/</ref> a další přirozené procesy, které probíhaly na Zemi ještě před vznikem prvních lidí. Živelní katastrofy mají většinou přirozený průběh, se kterým se dotčený ekosystém, pokud je ve stádiu klimaxu, dobře vyrovná. U ekosystémů, již dřívě člověkem porušených, je průběh živelních katastrof mnohem problematičtější. | ||
== Typy živelních katastrof == | |||
Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za živelní katastrofu označit i menší záplavy, které poškodí několik domů. Pojem environmentální katastrofa je však v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů). Můžeme je rozdělit do 8 různých kategorií (a v rámci některých ještě vymezit jejich subkategorie): | |||
'''*''' '''[[w:cz: Lavina|Způsobené lavinovými sesuvy]]''' | |||
'''*''' '''[[w: | '''*''' '''[[w:cz: Zemětřesení|Způsobené zemětřesením]]''' | ||
'''*''' '''[[w: | '''*''' '''[[w:cz: Sopečná činnost|Způsobené sopečnou činností]]''' | ||
'''*''' '''[[w: | '''*''' '''[[w:cz: Hydrologie|Způsobené hydrologická činnost]]''' | ||
Tyto dělíme dále na: | Tyto dělíme dále na: | ||
* [[w:cz: Povodně|Povodně]] | |||
* Limnické erupce | |||
* [[w:cz: Tsunami|Tsunami]] | |||
'''*''' '''[[w:cz: Meteorologie|Způsobené meteorologickou činností]]''' | |||
'''*''' '''[[w: | |||
Tyto dělíme dále na: | Tyto dělíme dále na: | ||
* [[w:cz: Blizard|Blizard]] | |||
* [[w:cz: Cyklóna|Cyklóny]] | |||
* [[w:cz: Sucho|Sucha]] | |||
* [[w:cz: Kroupy (meteorologie)|Kroupy]] | |||
* Vlny extrémního sucha (''Heat wave'') | |||
* [[w:cz: Tornádo|tornáda]] | |||
'''*''' '''[[w:cz Požáry|Způsobené požáry]]''' | |||
'''*''' '''[[w: | |||
'''*''' '''[[w: | '''*''' '''[[w:cz: Epidemie|Způsobené epidemiemi]]''' | ||
'''*''' '''[[w: | '''*''' '''[[w:cz Vesmír|Způsobené kosmickou činností]]''' | ||
Tyto dělíme dále na: | Tyto dělíme dále na: | ||
*[[w: | * [[w:cz: Impakt mimozemského tělesa|Impakty mimozemského tělesa]] | ||
*[[w: | * [[w:cz: Sluneční erupce|Sluneční erupce]] | ||
*[[w: | * [[w:cz: Gama záblesk|Gama záblesk]] | ||
Seznam živelních katastrof podle různých kritérií je uveden [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C5%BDiveln%C3%AD_katastrofy zde (v češtině)] a [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_natural_disasters_by_death_toll zde (v angličtině)]. | Seznam živelních katastrof podle různých kritérií je uveden [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C5%BDiveln%C3%AD_katastrofy zde (v češtině)] a [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_natural_disasters_by_death_toll zde (v angličtině)]. | ||
==Reference== | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
* | == Literatura == | ||
* DAMVELD, Herman. Neštěstí bez konce = Chernobyl - five years of disaster. Vyd. 1. Pardubice: Brontosaurus, 1992. 40 s. | |||
*DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5. | * DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5. | ||
* | * DVOŘÁK, Josef a MELKES, Vladimír. Ekologické havárie a dekontaminace znečištění. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 1997. 2 sv. ISBN 80-7231-002-X. | ||
* EISLER, Ronald. The Fukushima 2011 disaster. Boca Raton: CRC Press, ©2013. xvi, 136 s. ISBN 978-1-4665-7782-4. | |||
* FOSTER, Stephen J. Riskantní záležitost: ekologické katastrofy: příroda z pohledu jungiánské psychologie. Vyd. 1. Brno: Emitos, 2012. 152 s. Studie; 22. ISBN 978-80-87171-32-5. | |||
* HADAČ, Emil. Ekologické katastrofy. 1. vyd. Praha: Horizont, 1987. 212 s. | |||
* | * POLLARD, Michael. Sto největších katastrof. Praha: Columbus, 1998. 110 s. : il., rejstř. 100 nej. ISBN 80-85928-70-1. | ||
* | * ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s. | ||
* | * SMITH, Keith. Environmental hazards: assessing risk and reducing disaster. 4th ed. London: Routledge, ©2004. xiv, 306 s. ISBN 0-415-31804-1. | ||
* | * WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0. | ||
* CAIRNS, John, ed. Ecoaccidents: Proceedings of NATO Advanced Reseachr Workshop on Ecoaccidents, held September 19-25, 1985, in Noordwijkerhout, The Netherlands. New York: Plenum Pr., 1985. 8, 164 s. NATO Conference Series. 1, Ecology; Vol. 11. | |||
*ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s. | * Ecological consequences of the second Indochina war. Stockholm: Stockholm International Peace Research Institute, 1976. x, 119 s. ISBN 91-22-00062-3. | ||
* | * NARO's new technologies supporting reconstruction: revitalization of agriculture by post-disaster reconstruction. Tsukuba: NARO, 2012. 46 s. | ||
*WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0. | |||
==Externí odkazy== | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=ekologicke_katastrofy_ve_svete&site=odpady Článek o ekologických katastrofách s fotografiemi a odkazy na www.vitejtenazemi.cz] | |||
* [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/obrazem-deset-nejhorsich-ekologickych-katastrof_170432.html#.U0_Nha1_utU Článek: ,,Deset nejhorších ekologických katastrof" na tyden.cz] | |||
* [http://www.gsos.cz/man/ev/pk.Z-_PL19__Ekologick%C3%A9_katastrofy.pdf Náměty pro výuku o ekologických katastrofách (PDF)] | |||
* [http://natura.eri.cz/natura/2000/5/20000508.html Svršek, Jiří. Ekologické katastrofy (PDF)] | |||
* [http://procproto.cz/tag/ekologicke-katastrofy/ Článek: ,,Za pár let budeme žebrat o vodu na procproto.cz ] | |||
{{wikipedia en|Natural disaster}} | |||
Education and natural disasters [online]. London: Bloomsbury Academic, 2013. Education as a humanitarian response [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10638837. | |||