7 218
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 82 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě. | |||
'''Koloběh síry''' zahrnuje biologické i chemické děje. | |||
== Síra v životním prostředí == | == Síra v životním prostředí == | ||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve formě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. | |||
== Koloběh síry == | == Koloběh síry == | ||
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>. | |||
'''Fáze koloběhu''' | '''Fáze koloběhu''' | ||
'' | '''Atmosféra''' | ||
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy). | |||
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O | |||
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub> | |||
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> . | |||
'''Voda a půda''' | |||
'' | Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO). | ||
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). | |||
2 | Při vylučování a po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice: | ||
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S | |||
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[Anaerobní podmínky)] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace]. | |||
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S. | |||
'' | ''Vzniklý H<sub>2</sub>S'' | ||
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina . | |||
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit]. | |||
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi. | |||
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie | |||
[[ | [[File:Sulfur cycle - English.jpg|thumb|450px|Koloběh sýry (všeobecně)]] | ||
== Síra v atmosféře == | == Síra v atmosféře - antropogenní zdroj== | ||
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů | Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, [...] obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv [...] se [síra] v podobě oxidu siřičitého [zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí]. Odhaduje se, že množství síry ze spalování fosilních paliv je dnes dokonce vyšší než přirozený únik oxidu siřičitého z činných sopek a horkých minerálních pramenů. <ref>Studijní materiály oboru "Technologie a hospodaření s vodou", Ekologie a nauka o životním prostředí, Hornicko-geologická fakulta | ||
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2009-09-05]. Available from www: http://www.hgf.vsb.cz/miranda2/export/sites-root/hgf/instituty-a-pracoviste/cs/okruhy/546/studijni-materialy/ekolog.doc</ref> | |||
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště]. | Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště]. | ||
== Sirné bakterie == | == Sirné bakterie == | ||
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze | "Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan."<ref> ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013> </ref> | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | |||
== Odkazy == | |||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
Řádek 65: | Řádek 69: | ||
[[Energetika]] | [[Energetika]] | ||
[[Povrch Země]] | |||
[[Znečištění a ochrana ovzduší]] | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie] | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii] | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii] | ||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii] | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii] | ||
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]] | *[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]] | ||
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]] | *[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]] | ||
=== Literatura === | |||
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha | |||
{{koloběhy}} | {{koloběhy}} | ||
[[Kategorie:Ovzduší]] | [[Kategorie:Ovzduší]] | ||
[[Kategorie:Země]] | [[Kategorie:Země]] | ||