Téma Transition networks může být inspirativní pro místní komunity v České republice, pokud se chtějí vydat cestou změny – hledat nové způsoby života, spolupráce a obživy tak, aby lidé byli spokojeni, a prostředí, ve kterém žijí, jim poskytovalo dlouhodobě udržitelné zdroje a příležitosti pro takový životní styl. K tomu, aby to „fungovalo“, je zapotřebí vytvořit ovzduší důvěry a vzájemné podpory, které již samo o sobě přispívá ke spokojenosti, kromě toho ale může být živnou půdou pro inovace (vede totiž ke společnému promýšlení nových možností a je předpokladem jejich realizace). Především v ČR, jež stále nese dědictví totality s narušenými vztahy ve společnosti, je pro vytvoření příznivého ovzduší ke spolupráci a prosazování určitých hodnot v každodenním životě zapotřebí opravdových změn – ve smýšlení jednotlivců, sociálním prostředí (které je utvářeno státní správou) i například v cílech, dlouhodobých vizích, strategiích a politikách (nejen) na místní úrovni. Protože k těmto změnám máme z výše zmíněných důvodů méně motivace a příležitostí, přinášíme zde zkušenosti ze zahraničí, které jsou systematicky popsány a zobecněny, takže nabízejí četné metodiky, manuály a případové studie pro využití či inspiraci

Principy hnutí pro změnu

Hnutí Transition Networks je založeno na myšlence, že místní komunity jsou ideálním místem pro hledání a realizaci lokálních praktických řešení, kterými může společnost jako celek reagovat na palčivé environmentální problémy, například související s klimatickými změnami, ale řešit i sociální a ekonomické nerovnosti. Principy tohoto hnutí obecně podporují udržitelnost ve všech jejích podobách. Aktivity, které jsou v rámci tohoto typu spolupráce vyvíjeny, tedy jsou:

...založené na respektu k planetárním mezím a dodržování zásad solidarity a sociální spravedlnosti.

...celostní (holistické) – zapojují celého člověka, odrážejí akční kompetence[1] a klíčové kompetence pro udržitelnost (UNESCO, 2017).

Jde o iniciativu „zdola“, která staví na sdílených hodnotách, vzájemné důvěře, iniciativě a spolupráci. Předpokladem (a také výsledkem) aktivit v tomto rámci je určitý sociální kapitál, který hraje významnou roli v probíhajících procesech změn k udržitelnosti. Z teoretického hlediska jsou základem principů a zásad, které vymezují vztah činnosti hnutí Transition ke každému zapojenému či jinak ovlivněnému jednotlivci, východiska environmentální filozofie; jejich součástí je holistické pojetí skutečnosti.

Hlava, srdce a ruce

Předpokladem úspěšné změny je nalezení rovnováhy mezi těmito složkami (jejími hybnými silami):

Hlava: jednáme na základě nejlepších dostupných informací a důkazů a využíváme naši kolektivní inteligenci k nalezení lepších způsobů života.

Srdce: pracujeme se soucitem, oceňujeme emocionální, psychologické, vztahové a sociální aspekty naší práce a věnujeme jim pozornost.

Ruce: proměňujeme naše vize a nápady v hmatatelnou realitu, iniciujeme praktické projekty a začínáme budovat novou, zdravou ekonomiku v místě, kde žijeme.

Principy pro praxi

„Transition“, přechod nebo změna, je přístup zakořeněný v hodnotách a principech. Ty jsou v různých částech hnutí popisovány trochu odlišně, ale obecně:

  • Respektujeme omezenost zdrojů a vytváříme odolnost – naléhavá potřeba snížit emise oxidu uhličitého, výrazně omezit naši závislost na fosilních palivech a rozumně využívat vzácné zdroje je v centru všeho, co děláme.
  • Podporujeme začleňování a sociální spravedlnost – rostoucí ceny paliv a potravin, nedostatek zdrojů a extrémní výkyvy počasí pravděpodobně nejvíce postihnou ty nejvíce znevýhodněné a bezmocné osoby v naší společnosti. Chceme zvýšit šance všech skupin ve společnosti na dobrý a zdravý život s udržitelnými zdroji obživy.
  • Přijímáme subsidiaritu (samoorganizace a rozhodování na relevantní úrovni) – záměrem modelu změny není centralizovat nebo řídit rozhodování, ale spíše spolupracovat s každým tak, aby bylo praktikováno v co nejvhodnější, praktické a posilující formě.
  • Dbáme na rovnováhu – při reakci na naléhavé globální výzvy se mohou skupiny i jednotlivci nakonec cítit spíše vystresovaní, uzavření nebo manipulovaní než otevření, propojení a kreativní. Vytváříme prostor pro přemýšlení a zpětnou vazbu, oslavy a odpočinek, abychom vyvážili období, kdy jsme zaneprázdněni prací. Zkoumáme různé způsoby práce, které zapojují naše hlavy, ruce i srdce a umožňují nám rozvíjet vztahy založené na spolupráci a důvěře.
  • Jsme součástí experimentální, učící se sítě – „Transition“ je globální sociální experiment probíhající v reálném čase. Být součástí sítě znamená, že můžeme působit změny rychleji a efektivněji, přičemž čerpáme ze zkušeností a poznatků ostatních. Chceme si uvědomit neúspěch i úspěch a hledat v nich poučení – pokud chceme být odvážní a zkoušet nové možnosti, jak žít a pracovat, ne vždy se nám to povede napoprvé. Budeme otevřeně hovořit o svých postupech a aktivně vyhledávat zpětnou vazbu a pozitivně na ni reagovat.
  • Svobodně sdílíme nápady a moc – „Transition“ je hnutí zdola, kde se nápady mohou rychle, široce a efektivně prosadit, protože každá komunita sama přebírá odpovědnost za procesy změn. Ty probíhají na různých místech různě, podle místních podmínek, a je proto žádoucí tuto rozmanitost podporovat, nikoliv ji zbytečně omezovat.
  • Spolupracujeme a hledáme synergie – přístup „Transition“ spočívá ve spolupráci v rámci komunity, kde se schopnosti sdílí a posilují, takže můžeme společnými silami dosáhnout většího dopadu, než jakého jsme schopni jako jednotlivci. Budeme tak hledat příležitosti k vytváření kreativních a silných partnerství napříč hnutím Transition i mimo něj a rozvíjet kulturu spolupráce, zajímat se o vazby mezi projekty, vytvářet otevřené rozhodovací procesy a navrhovat akce a aktivity, které lidem pomohou navazovat kontakty.
  • Podporujeme pozitivní vizionářství a kreativitu – naším hlavním cílem není být proti určitým názorům, ale rozvíjet a podporovat pozitivní možnosti. Věříme v používání kreativních způsobů, jak zapojit a angažovat lidi, a podporujeme je v tom, aby si představovali budoucnost, ve které chtějí žít. Vytváření nových příběhů je pro tuto práci s vizemi klíčové, stejně jako společná zábava a oslava úspěchu.

Sociální kapitál – jeho vznik a role v procesech změny

Škody na životním prostředí, nezamýšlené sociální důsledky a jiné negativní průvodní jevy ekonomického rozvoje jsou považovány za jeho „externality“. Jako takové nemohou být napraveny působením samovolných procesů probíhajících v tržním prostředí; to by je musela ekonomika „internalizovat“ (prozatím se tak děje v omezené míře). Pro předcházení a nápravu škod, které vznikají v důsledku nedostatku péče, musí být aktivně používány nástroje například restriktivního charakteru (legislativa a opatření), nebo dobrovolné nástroje vycházející z iniciativy jednotlivců a skupin. Restriktivní a dobrovolné nástroje přitom mají být v rovnováze, což vyžaduje nejen spravedlivé, právně silné prostředí, ale i značný sociální kapitál uvnitř komunit a sídel. Tento sociální kapitál (založený na vlastní iniciativě občanů) zprostředkuje benefity ekonomicky nevýhodného jednání, a je pro fungování dobrovolných nástrojů nezbytný.

Příklady projektů „Transition Networks“ zaměřených na rozvoj vztahů v komunitě/sociálního kapitálu

Podrobnější informace naleznete v článku Příklady projektů Hnutí pro změnu.

Zapojení komunity

Zapojení komunity je pro úspěch projektu Transition ve vaší komunitě naprosto zásadní. Je skvělé, pokud je můžete zapojit kreativním a inspirativním způsobem, protože to vyvolává nadšení, a hlavně je to zábava. Jedním z nejjednodušších způsobů, jak toho dosáhnout, je pořádat příjemné akce, realizovat inspirativní projekty, do kterých je snadné se zapojit, a jednoduše jen mluvit s lidmi ve vaší komunitě o tom, co je to přechod.

Zapojení lidí z vaší komunity vám umožní:

  • zvýšit povědomí o změně/přechodu
  • pomoci lidem porozumět problémům, které tato změna/přechod řeší.
  • ukázat lidem, jak mohou ve své komunitě něco změnit.
  • inspirovat nové lidi k zapojení

Zdroje

Aktéři – jak by mohli ovlivňovat změny k udržitelnosti

(co v rámci Hnutí pro změnu jednotliví aktéři (ne)dělají a jak (ne)jsou zapojeni?)

Vznik iniciativ na podporu sociálních inovací (SI) a jejich konkrétní ambice iniciovat změny jsou silně ovlivněny historickým vývojem a současným stavem společnosti v širších socio-materiálních souvislostech.

Sociálně-materiální kontext formuje konkrétní formy SI, které se objevují v určité době a prostředí. Iniciativy a sítě SI nesou otisky obecných vývojových trendů, počínaje nástupem internetového věku (rozvoj strategií sociálních médií, podpora praktik „open source“), síťová společnost (snaha o společenskou transformaci prostřednictvím institucionálních hybridů), rozčarování z marketizace společnosti (podpora různých forem alternativních, „humanizovaných“ alternativ k neoliberálním přístupům k ekonomice), ... až po osobní motivy (spřízněnost, kterou poskytují ekovesnice a různé další nové formy společenství; větší autonomie jednotlivce, o kterou usiluje základní příjem; rozvoj kompetencí, který umožňují vznik společných dílen). To vše může být důležitým pozadím pro vznik iniciativ SI. Transformační cíle iniciativ SI tak obvykle vycházejí z kombinace obecné společenské kritiky (kapitalismu, environmentální krize, ztráty sociální soudržnosti) a bezprostřednějších přání uspokojit psychologické a materiální potřeby.

Participativní přístupy k identifikaci témat:

V hnutí Transition networks (TN) je kladen důraz na participativní přístupy založené na komunitě. Zde se může otevírat prostor pro diskusi a řešení konkrétních problémů, přičemž „lidi s energií“ se zde mohou spojit a proměnit své nápady v činy. Protože samotný tento „leadership“ k zahájení efektivní spolupráce lidí či aktérů nestačí, lze využít metodu Open Space, která k těmto cílům systematicky vede i ty méně zkušené.

Zdroj

Vznik akčních skupin

Budování sociálního kapitálu v místních komunitách je nejen žádoucím výsledkem mnoha projektů TN, ale také klíčovým předpokladem pro organizování komunitních skupin, které společně usilují o změnu. Zkušenosti komunit, které nastoupily cestu změn k udržitelnosti, jsou postaveny na soustavném rozvíjení sociálního kapitálu.

Výzkum sociálních inovačních sítí, jako jsou Transition groups, tak nabízí vhled do procesů utváření skupin se sdílenými hodnotami a zájmy – v jejich rámci je pravidlem, že:

  • Lidé usilují o pocit sounáležitosti (chtějí být spojeni s ostatními), autonomie (jednat v souladu s vlastními hodnotami) a kompetence (vytvářet a zažívat dovednosti a mistrovství), jakož i o pocit dopadu, smyslu a odolnosti.
  • Iniciativy SI poskytují prostor, v němž lze prosazovat nové nebo alternativní hodnoty a slaďovat je s novými znalostmi a postupy – v procesu reflexivního experimentování, které posiluje motivaci členů i jejich směřování ke kolektivnímu „úspěchu“ a „dopadu“.
  • Často se účastníci potýkají s vnitřním napětím, které vychází z pocitu nespravedlnosti při různé míře angažovanosti členů, nebo z rozporů v rámci dělení odpovědnosti a moci, dobrovolnictví versus profesionalizace pracovního úsilí, otevřenosti a ochrany, správy a vedení, setrvání v malém měřítku nebo rozšiřování a napětí ohledně nových identit, které jsou inkluzivní nebo exkluzivní pro určité sociální skupiny.
  • Přisuzování kolektivních významů přispívá k tomu, že vzniká kolektivní identita a je klíčovým aspektem zplnomocnění. To zahrnuje překonávání dříve definovaných rolí a vztahů mezi v minulosti rozdělenými nebo koexistujícími sociálními aktéry ... a spojování politicky rozdělených aktérů, jako jsou náboženské a environmentální organizace, zemědělci, kuchaři a podnikatelé, pod novou kolektivní identitu, čímž se mění konfigurace sociálních vztahů a otevírají možnosti pro kolektivní působení.
  • Vnější tlaky vytvářejí vnitřní napětí: kromě toho si snaha o dosažení cílů transformace v dynamickém a proměnlivém institucionálním kontextu vyžaduje přizpůsobení a kompromisy.
  • Metody pro vyjednávání o těchto tenzích: různá vnitřní napětí jsou vyrovnávána prostřednictvím alternativních forem rozhodování a komunikace, například „sociokracie“, mediačních fór nebo zapojení speciálně pověřených pracovních skupin – v souladu s prosazovanými hodnotami a sledovanými cíli transformace.
  • Manifestace nových/alternativních mezilidských vztahů je jedním z klíčových způsobů, jak mohou aktéři SI vytvořit podmínky pro zpochybnění, změnu nebo nahrazení dominantních institucí.
  • ALE... Navzdory explicitnímu zaměření na změnu sociálních vztahů existuje celá řada institucionalizovaných vztahů, které jsou v iniciativách SI reprodukovány a zůstávají nezpochybněny. Vztahy mezi muži a ženami nebo další otázky související s genderem, sexualitou, rasou a etnicitou zůstávají v mnoha iniciativách SI, které se zaměřují na sociálně-ekologické nebo socioekonomické otázky, relativně nezpochybněny. I když se tyto iniciativy aktivně pokoušejí změnit v současnosti institucionalizované vztahy, podílejí se také na potvrzování a reprodukci těch, které zůstávají mimo pozornost.

TN vybízí skupiny, aby věnovaly stejnou pozornost své kultuře, procesům a vztahům, jako praktickým projektům, kterých se snaží dosáhnout, a zabránily tak vyhoření. TN vybízí k vyvážení akce a rozhodování na jedné straně, s odpočinkem, reflexí a oslavou na straně druhé.

TN ukazuje, jaké jsou následující minimální základní předpoklady nezbytné pro udržení zdravé skupiny:

  • mít pochopení pro to, jak se skupiny vyvíjejí
  • vědět, jak vést úspěšná setkání
  • mít zkušenost s přijímáním rozhodnutí
  • zaznamenávat akční body a plnit úkoly
  • povzbuzovat lidi, aby ve skupině zůstali
  • rozumět tomu, jak řešit konflikty

Zdroje pro podporu zapojování aktérů

TN nabízí vynikající zdroje, které poskytují poradenství a rozvíjejí dovednosti ve všech těchto aspektech:

Specifické předpoklady změn dle místních podmínek

Rozvoj místní kultury

Místní kulturou zde nemyslíme prezentaci uměleckých oborů a historických artefaktů, ale úhrn sociálního prostředí, vztahů a charakteristik životního stylu v daném místě. Takto pojatá místní kultura může podněcovat jednotlivce a skupiny občanů k činnostem, které ji budou dále rozvíjet/podporovat, nebo může být naopak ubíjející, což se projeví v přednostní péči o jejich osobní zájmy. Z této filosofie vychází pojem kulturou tažený rozvoj, a placemaking.

Příklady úspěšných projektů

Stavět na jedinečném místním kulturním dědictví: Transition Town Peterborough, Kalifornie

Každoroční jarní trh pro alternativní a přírodní zdravotníky a jejich lokálně vyráběné produkty.

  • Měsíc místních potravin: Ve spolupráci s organizací Farms at Work a v rámci grantu z fondu Ontario Greenbelt Fund na rok 2017 poskytly akce pořádané v tomto měsíci spotřebitelům řadu příležitostí ke zlepšení jejich potravinové gramotnosti tím, že se dozvěděli o místních potravinách: jak je najít, jak se vyrábějí a zpracovávají, jak je připravit a jak si vybrat udržitelnější potraviny.
  • Purple Onion Festival: Každoroční zážitek z místní kulturní akce, která ukazuje, jak místní potraviny a místní ekonomika (podpořená místní měnou) přispívají k větší odolnosti komunity vůči změně klimatu. Zahrnuje setkání majitelů elektromobilů. Festival je odbytištěm pro místní zemědělce, baviče, umělce a další prodejce. Naplňuje komunitní plán udržitelnosti tím, že ukazuje, jak jsou místní zemědělství a potraviny zásadní pro udržitelnost a jak představují významnou příležitost pro hospodářský rozvoj.
  • Fórum dovedností pro změnu zve občany ke sdílení široké škály dovedností odolnosti a adaptace, rozvíjených např. při výrobě chleba, pěstování/sběru jedlých divokých potravin, zeleném stavění atd. Fórum je od počátku vedeno v rámci sociálně inkluzivní politiky „pay-what-you-can“ ve výši 5 dolarů Cdn nebo KL's (místní měna) a je mu dodávána energie dobrovolnictvím, prostřednictvím studentského sdružení pro místní udržitelnost Trent University.

Oslava jedinečné místní kultury: Salies en Transition, Francie. Místní obyvatelstvo: 5,500 obyv.

Veletrhy výměny semen, na které byli lidé vyzváni, aby přinesli semena tradičních odrůd k výměně. Uspořádali jich už 13 – rozdává se zde více než 80 odrůd osiva. Lidé na výměnné akce cestují ze značné vzdálenosti. Názvy rostlin jsou uváděny ve francouzštině, latině a béarnštině. Lidé jsou povzbuzováni k tomu, aby mluvili v béarnštině, přičemž starší lidé, kteří ji ještě ovládají, jsou jim k ruce, aby jim pomohli.

Salies en Transition také vytvořilo zahradu „Lo Casau“ na pozemku o rozloze 3000 metrů čtverečních v areálu bývalého nádraží, na pozemku, který dal k dispozici starosta města. Čtyři ze záhonů obhospodařuje místní škola pro hyperaktivní děti. Škola, která nabízí odborné vzdělávání pro mladé lidi se speciálními potřebami, pěstuje na zahradě také zeleninu ... jsou zde také umístěny 4 dřevěné nádoby u domova pro seniory, jako terapeutický projekt.

Zahrada je vnímána jako model rozmanitosti v různých oblastech: rostliny, generace, potřeby a schopnosti, jazyky. Různorodost je pro Transition skupiny důležitá, je jedním z charakteristických rysů odolnosti. Salies en Transition jsou první skupinou, která spojuje pokles přírodní rozmanitosti (hledisko genetické diverzity, semen) se ztrátou původních jazyků. Odhaduje se, že každých 14 dní zanikne jeden jazyk a že do roku 2100 zanikne téměř polovina ze 7 000 jazyků, kterými se na světě mluví.

Venkovská muzea: Zhodnocení kulturních specifik každého regionu[1]

Úloha muzeí při formování sociálního a ekonomického prostředí se neomezuje pouze na města. Mnohá muzea ve venkovských oblastech pomáhají utvářet venkovské komunity, které se díky své odlišnost stanou turistickými cíli. Některým muzeím se podařilo shromáždit hmatatelné projevy kultury a tradic specifických pro určitou oblast nebo komunitu.

Muzea jako komunitní centra

Kromě toho, že muzea lákají k návštěvě svých sbírek a ke vzdělávacím aktivitám, mohou sloužit jako prostor pro veřejné debaty a komunitní setkání a mohou být propojena s poznávacími stezkami vedoucími z muzea za poznáním místní krajiny.

Reakce na demografické změny

Některé (dříve venkovské) oblasti zaznamenaly v nedávné době také nárůst počtu obyvatel v důsledku jejich migrace z měst; mohou tak být nyní považovány spíše za příměstské. V takových místech mohou muzea přispět k diverzifikaci aktivit (stejně jako ve městech), protože profil obyvatel venkova, kteří se účastní kulturních a uměleckých akcí, je podobný profilu obyvatel měst.

Podpůrná partnerství

Finanční zdroje jsou často obtížně dosažitelné, lidské zdroje nejsou snadno dostupné a otevírací doba muzeí je obvykle sezónní a omezená. Venkovská muzea, zejména v oblastech bez významného turistického ruchu, se musí více spoléhat na sdružování různých organizací (cíle, prostředky, zázemí), pořádání společných výstav a podporu dobrovolníků. Mohou také těžit z nových technologií a vytváření sítí s většími muzei v sousedních městech nebo na mezinárodní úrovni.

Příklady venkovských muzeí

Založení Museo delle Maschere Mediterranee di Mamoiada na Sardinii v Itálii nejen zvýšilo turistickou atraktivitu vesnice Mamoiada, ale přineslo také změnu ve vnímání vlastního území místními obyvateli. To pak vedlo ke snížení emigrace místních obyvatel – založení muzea tak lze považovat za úspěšný případ udržitelného rozvoje komunity, v němž muzeum hrálo ústřední roli.

Muzeum Baksı v Turecku si klade za cíl vdechnout nový život a stimulovat ekonomiku regionu Bayburt, který je jedním z tureckých regionů nejvíce postižených úbytkem obyvatelstva v důsledku emigrace. Muzeum spojuje sbírku současného umění tvořenou díly předních umělců se sbírkou lidových obrazů a originálními ukázkami místních řemesel. Cílem je vytvořit originální centrum kulturní interakce, z níž mají prospěch umělci a badatelé, oživit kulturní prostředí ztížené odlivem obyvatelstva a přispět k udržitelnosti kulturní paměti.[2]

 
 
Příklad: Australská galerie pod širým nebem – Public Silo Trail

„Šance pro úzce spjaté komunity Wheatbeltu a Great Southern vybudovat kulturní turistiku s pomocí umění, které zaujme a které vyjadřuje pracovní morálku a odolnost regionů ... Tyto zajímavé malby na věžích vybízejí k bližšímu seznámení a prozkoumání regionu, k cestě po stopách místní kultury, a k návštěvě některých z nejpřívětivějších a nejpřízemnějších zemědělských komunit Západní Austrálie.“

„Nástěnná malba sila byla jako kouzlo a město se prostě zvedlo. Všichni s ní souzní, podporují ji. Prostě to pozvedlo energii města.“[3]

Vytváření vize

Vytvoření vize pozitivní budoucnosti pro vaši komunitu poskytuje jejím členům nejen pocit naděje a inspirace, ale také:

  • dává vaší skupině zaměření
  • ukazuje ostatním, co děláte a proč.
  • inspiruje místní obyvatele a další skupiny k zapojení se do projektu
  • povzbuzuje lidi k přemýšlení o nových možnostech života v budoucnosti

Vaše skupina možná bude mít ve své vizi mnoho různých prvků, které si navzájem odporují – to je v pořádku. Nikdo neví, co přinese budoucnost, a proto musíte dovolit, aby se vaše vize měnila a přizpůsobovala spolu s tím, jak se budou přidávat noví lidé a jak se bude měnit svět kolem vás.

Zdroj

Zarzalejo en Transición, Španělsko

Místní obyvatelstvo: 1 500 obyvatel. Skupina zahájila činnost: 2010

  • Systém sdílení automobilů s více než 100 registrovanými členy, systém zvyšování povědomí o obnovitelných zdrojích energie vlastněných komunitou, systém komunitou podporovaného zemědělství s 26 rodinami, projekt místní orální historie, sociální transformace OASIS.
  • Projekt Scénáře budoucnosti: Skupina se zamýšlí nad minulostí a současností a svolává lidi z celé komunity, aby si znovu představili a vysnili místo, kterým by chtěli, aby Zarzalejo v budoucnu bylo. Na základě mnoha partnerství, která skupina již navázala s místní samosprávou a dalšími progresivními organizacemi, nyní rozšiřuje práci na scénářích budoucnosti tak, aby se do ní zapojilo mnohem více lidí z vesnice, a mohla tak být vytvořena hmatatelná, reálná a udržitelná vize budoucnosti Zarzalejo.

Změna narativů týkajících se obce

TT Greyton, SA

Greyton stále trpí jizvami apartheidu. „Rozdělení, které to způsobilo, je dodnes viditelné. Mnoho obyvatel trpí chudobou, špatným vzděláním, nezaměstnaností a nedostatkem“.

Program ekologické osvěty EcoCrew pracuje s dětmi od 8 do 18 let, rekultivuje obecní skládky, vysazuje ovocné lesy, buduje venkovní učebny, využívá permakulturu k pěstování biopotravin, aby zajistil jídlo pro školní obědy pro nejchudší děti, zavádí program empatie pro děti, aby rozuměli sobě samým, kamarádům, rodičům, učitelům, životnímu prostředí.

„Učitelé hlásí lepší známky, lepší chování, méně šikany, záškoláctví nejen mezi členy ekoporadny, ale v celé škole. Rodiče hlásí zdravější, šťastnější a respektovanější děti. Děti se cítí motivované, plné naděje a sebevědomější. Žáci se skutečně mohou stát leadery a motivátory pro lepší, humánnější a ekologicky uvědomělejší společnost.“

„Většina problémů historicky znevýhodněných dětí v Jihoafrické republice pramení z nedostatku naděje. Nejsou motivovány ke studiu, když mají tak málo příležitostí – jejich budoucností je nezaměstnanost nebo špatně placená práci číšníka, zahradníka nebo pomocníka v domácnosti. Všechny naše děti teď mají možnost usilovat o práci v EcoCrew, dává jim to naději a pozvedlo to celou školu.“ Rodney Cupido, ředitel střední školy Emila Wedera

1000 Bruxelles en Transition, Brusel, Belgie.

Alhambra je čtvrť v centru Bruselu. Její obyvatelstvo tvoří spíše přistěhovalci a turisté, i když zde žije i několik Belgičanů. Je to oblast, která po léta trpěla tím, že byla čtvrtí červených luceren a prostituce byla pro místní obyvatele nevítanou součástí života: se všemi nepříjemnými věcmi, které k tomu patří. V roce 2014 se místní samospráva rozhodla, že ve snaze zastavit toto „obchodování“ zablokuje některé ulice uprostřed a zabrání lidem, aby jimi projížděli, místo toho je donutí vystoupit a jít pěšky. V některých ulicích byly jako bloky použity ošklivé betonové kvádry a skupina 1000 Bruxelles en Transition měla pocit, že by to šlo udělat lépe. Začali tedy diskutovat se svými veřejnými činiteli o tom, že by místo toho vytvořili zahradu. Vzniklo tak 13 vyvýšených záhonů v oploceném areálu, pro které se našly zdroje v okolí a obec poskytla kompost. Během dvou víkendů se obyvatelé sešli a zahradu vybudovali. Každý ze záhonů spravuje jiná rodina. Zahrada má velký dopad i na obyvatele sousedství. Dříve si děti nemohly hrát na ulici, ale nyní se během několika minut, kdy někdo začne na zahradě pracovat, k němu přidá několik dětí, které chtějí pomoci a popovídat si. „Zahrada nikdy nebyla o tom, že bychom byli proti prostitutkám,“ říká Sébastien. „Využili jsme příležitosti proměnit bloky v něco pěkného. Ale už je v blízkosti zahrady nevidíme. Ulici to nesmírně změnilo, protože předtím to nikdy nebyla ulice, kterou by člověk prošel nebo se v ní zastavil, a teď se tu můžu zastavit a strávit několik hodin týdně péčí o svůj malý pozemek. A dokonce i lidem, kteří nejsou součástí skupiny, to změnilo vnímání toho, co je to sousedství. Vidíme mnohem více lidí, kteří se usmívají a zastavují se, aby si popovídali a strávili zde nějaký čas“.

Jak na změny k udržitelnosti v praxi

Jak pomoci tomu, aby se tento přístup uplatnil široce?

Iniciativy SI potřebují najít institucionální zázemí, aby měly přístup k životně důležitým zdrojům. Protože jim chybí zdroje, které mají dominantní instituce (společenské uznání a legitimita, vztahy důvěry s ostatními aktéry, finanční zdroje a kapacity pro učení a upevňování znalostí), musí iniciativy SI aktivně hledat nebo vytvářet vlastní institucionální zázemí.

Kromě toho je nutné neustále vyvažovat protichůdné snahy o stabilitu versus svobodu: Snaha iniciativ SI o institucionální zázemí je doprovázena výhradami vůči formalizaci ... a reprodukci utlačovatelských forem sociální organizace. Tyto iniciativy by tak měly usilovat o koproduktivní vztahy s dominantními institucemi (které často zpochybňují), nebo se s nimi smířit a být s nimi více provázány.

Aby mohly iniciativy SI dosáhnout institucionální změny, musí kombinovat různé formy institucionálního podnikání a aktivně tyto strategie přizpůsobovat měnícím se okolnostem. Jejich strategický repertoár by měl zahrnovat několik následujících prvků:

Vytváření místních alternativ, které doplňují stávající institucionální uspořádání

Typickými příklady takového rozvoje stínových systémů jsou časové banky a kruhy sdílení Shareable a výměnná síť Seed.

Místní potravinový pás Liège en Transition, Belgie

Jde o příklad nahrazení stávajících modelů a toho, jak by mohl zemědělský a ekonomický model fungovat jinak – jako komunitní farmy. „Potravinářská skupina začala vzájemnými návštěvami zahrad,“ říká Christian, „ale brzy někteří z nás začali být ambicióznější, pokud jde o druh změny, kterou chceme uskutečnit.“ A tak se zrodil Ceinture Alimentterre (francouzsky „potravinový pás“), protože smysluplná změna v měřítku města Liege musí být změnou systémovou, a to vyžaduje více podnikatelské a profesionální myšlení. Ve městě s dlouhou historií průmyslu a výroby oceli je velká část půdy uvnitř města příliš znečištěná pro pěstování potravin, takže myšlenkou bylo znovu propojit město s jeho příměstskou půdou a využít oživení místní produkce potravin k novému pojetí místní ekonomiky. Region v posledních letech přišel o mnoho drobných producentů, protože se zde rozšířilo intenzivní zemědělství. Projekt Ceinture Alimentterre, který spolupracoval s řadou partnerských organizací, byl zahájen velkou akcí, kterou podpořila regionální vláda. Na této akci byla položena otázka: „Jak se nám podaří během 25–30 let změnit místní potravinový systém tak, aby byl demokratičtější, lokálnější a ekologičtější?“. Byly stanoveny dva směry práce, zaprvé vytváření „nové inteligence“ kolem produkce potravin, nových modelů myšlení, a zadruhé vytváření reálných projektů a nové infrastruktury v terénu.

Takto již nyní vzniká několik nových podniků, jeden pěstuje houby na kávové půdě, druhý vyrábí semena a v současné době byl otevřen společný obchod provozovaný členy hnutí. Pilotní projekt Ceinture Aliment-terre nového družstva Les Compagnons de la terre („Společníci Země“) dal vzniknout dvěma potravinovým zahradám. Jedna z nich, která se nachází v Ecotopii, na pozemku o rozloze 4 hektary na okraji města, kde již sídlí skupina umělců, Montessori školka a systém komunitou podporovaného zemědělství, již poskytuje dostatek potravin do zeleninových bedýnek pro 40 rodin týdně. Podobně se připravuje druhá zahrada, a to na malé ekologické a pedagogické farmě. V současné době obě zahrady provozují dobrovolníci, ale do začátku roku 2016 plánuje družstvo vytvořit 3 placená pracovní místa. Projekt přivádí stálý příliv dobrovolníků, kteří se dříve do projektů Transition nezapojovali. Jejich cílem je do pěti let vytvořit 20 kvalitních místních pracovních míst, což je model, který by v případě replikace v celém valonském regionu mohl vytvořit 44 000 pracovních míst. To by mohlo vygenerovat zisk 3,9 miliardy EUR – takže by se na třetině zemědělské půdy v oblasti uživilo 3,5 milionu lidí. Jedna ze skupin právě zveřejnila vlastní „výzvu k investicím občanů“. Každá akcie stojí 250 eur. Pokud by do doby konání COP21 dosáhli 100 000 eur, jejich regionální vláda tuto částku zdvojnásobí. Jejich vizí je, že Liège bude obklopeno mikrofarmami o rozloze 3–4 hektary, které vytvoří mnoho pracovních míst. Jelikož je tato struktura mimořádně demokratická, byla koncipována tak, aby ji nebylo možné prodat k odkupu velkým firmám, ale aby byla ve veřejném zájmu zachována.

Co nejrychlejší lokalizace co největší části ekonomiky

„Snížíte tím uhlíkovou stopu v oblasti potravin, podpoříte podnikání ve své komunitě, podpoříte odolnost a sílu komunity, protože lidé si navzájem pomáhají a komunikují spolu. Změníte myšlení lidí – budou myslet více globálně a jednat více lokálně. To může být v rozporu s tím, co chtějí ekonomové slyšet o růstu, ale v současné době, kdy je třeba transformace, je to naprosto nezbytné.“ Cheryl Lyon, Transition Town Peterborough

„... pokud nedokážete udržet ekonomiku v chodu a lidi zaměstnané při poskytování základních životních potřeb, nemůžete se přizpůsobit změně klimatu a nebudete mít odolnou komunitu. Například budování místní potravinové bezpečnosti vytváří více pracovních míst a snižuje emise uhlíku.“ Fred Irwin Transition Town Peterborough, Kanada

Místní měna – místní alternativa, která nahrazuje stávající modely

Již existuje 2 500 místních měn po celém světě

Základní myšlenkou místní měny je posílení „multiplikačního efektu“, tedy zjištění, že peníze utracené u místních podniků obíhají vícekrát a vedou k většímu přínosu pro místní ekonomiku.

Bristolskou libru, která byla spuštěna v září 2012, velmi podpořila městská rada Bristolu a nový starosta města George Ferguson oznámil, že bude brát celý svůj plat v bristolských librách. Místní obyvatelé mohou v bristolských librách platit daň z nemovitosti, mohou je používat v městských autobusech a díky dohodě se společností Good Energy mohou zákazníci platit také účty za energie a jízdenky na vlak. V oběhu je 800 000 liber, které přijímá 850 podniků.

„Jsme přesvědčeni, že důkazy jsou jasné; dosažení nízkouhlíkové nebo uhlíkově negativní společnosti vyžaduje lokalizovanou, transparentnější ekonomiku založenou na místním vlastnictví. Bristolská libra je silným systémovým motorem, který zkracuje dodavatelské řetězce a snižuje závislost na dopravní infrastruktuře náročné na fosilní paliva. Vysílá také zprávu o tom, čemu má ekonomika sloužit. Je posilující, demokratická a přináší změnu zde v Bristolu“. Ciaran Mundy, Bristol Pound

Začlenění do stávajících institucionálních struktur a opatření

Mnoho koncepcí SI obsahuje prvky, které lze přenést a začlenit do stávajících institucionálních opatření.

Partnerství se stávajícími strukturami/službami pro udržitelnou a rozsáhlou změnu v oblasti místní péče.

Pečující město Totnes (projekt TranstionTown Totnes) – budování odolnosti začíná osobní odolností, na kterou velmi tvrdě dopadají škrty ve výdajích místních úřadů. Nejdříve byly zahájeny diskuse s řadou lidí ve městě o dopadech škrtů. Následovalo uspořádání „Konference o pečujícím městě“, které se zúčastnili zástupci 60 organizací ve městě, které nějakým způsobem poskytují zdravotní a/nebo sociální péči, a lidé byli dotázáni: „Kdyby Totnes bylo nejpečlivějším městem, jaké by mohlo být, jak by to vypadalo?“ pak přišlo na řadu mapování toho, co se již děje, což lidem umožnilo zjistit, kam patří, a navázat nová spojení. Od počátku se nejednalo o projekt TTT, ale o projekt, do kterého TTT přispělo svými dovednostmi, zkušenostmi a postupy: TTT bylo katalyzátorem, ale uznávalo, že je třeba úzce spolupracovat s dalšími místními skupinami a organizacemi, aby se dosáhlo udržitelných systémových změn. Caring Town je nový druh spolupráce vedené komunitou zdola nahoru, která zahrnuje dobrovolnický, veřejný a soukromý sektor. Caring Town vytvořilo místní síť více než 80 organizací a skupin, které poskytují služby a aktivity podporující zdraví a pohodu. Tyto skupiny se spojily, aby využily společné zdroje, dovednosti a nápady a pokusily se zajistit, aby Totnes a okolní vesnice měly potřebnou zdravotní a sociální péči ve všech fázích života.

Bydlení ve městě přechodu Deventer, Nizozemsko

Projekt Aadehuizen je sídliště s 23 domy a komunitní budovou, první projekt ekovesnice v Nizozemsku. Zemní lodě a stavba ze slaměných balíků. Většina materiálů použitých při stavbě pocházela z okolí 50 kilometrů, včetně regenerovaných materiálů, jako jsou pneumatiky a dřevěný odpad, a také sláma, jíl a hliněné omítky.

Vzniklo partnerství mezi obcí, poskytovatelem sociálního bydlení (který financoval stavbu 3 domů), recyklační společností (která poskytla recyklované stavební materiály) a samotnou skupinou ekovesnice. Město TTD hrálo v partnerské spolupráci v rámci projektu ústřední roli, např: – organizovalo informační akce o projektu – využilo své rozsáhlé sítě k vyvolání zájmu o projekt a jeho podporu – vedlo workshopy o topných zařízeních – přineslo facilitační a skupinové dovednosti, které pomohly při setkáních projektu a v jeho organizační kultuře. Projekt Aardehuizen fungoval jako „skupina TTD pro udržitelnou výstavbu a spolubydlení“.

Projekt Aardehuizen kromě toho, že vytvořil krásné ekologické domy, dal vzniknout také několika vedlejším projektům: – Díky důvěře, kterou si projekt vybudoval s obcí, byla otevřena příležitost  hromadného nákupu solárních panelů pro místní obyvatele, takže více než 80 domů v Olstu je nyní vybaveno solární energií – Díky stavebním pracím byla podpořena místní ekonomika – Vznikl kolektiv ekologických tesařů. Vzhledem k důvěře, kterou projekt vzbudil u představitelů města, byla tato skupina přizvána k převzetí hektaru půdy v blízkosti Aardehuis za účelem vytvoření jedlé krajiny – V blízkosti projektu bude brzy vytvořeno veřejné přírodní hřiště – V Olstu vznikl další projekt ekobydlení, který se brzy začne stavět – V roce 2012 Olst díky projektu vyhrál regionální soutěž Nejudržitelnější vesnice“.

Na čem založit partnerství s místními orgány

Hnutí Transition Movement zahájilo v roce 2017 akční výzkumný projekt „Obce v přechodu“. Cílem je vytvořit jasný rámec pro postupy, kterými mohou občanské iniciativy a obce společně iniciovat změny k udržitelnosti.

Jádrem nástroje „Obce změny“ je „mřížka přechodu“, která umožňuje zachytit vliv místní správy na snahy o změny a zdůrazňuje složitost (komplexitu) a body zvratu. Tento rámec je srovnatelný s kooperativní hrou: používá se mřížka, jejíž sloupce odpovídají různým místním aktérům a řádky kategoriím činností (např. využívání nových technologií nebo podpora vztahů).

Místní iniciativy jsou mapovány podle zapojených aktérů a akcí, přičemž v buňkách jsou uloženy informace o výchozím stavu (b), potenciálu (p) a hodnoceném dopadu (e) – viz (zatím nevyplněná) data v každé buňce. V dalších hodnotících cyklech se posuzuje, zda iniciativy využívají nejlepší dostupné informace, pečují o vztahy, hledají hmatatelné výsledky, podporují inkluzi, přispívají k odolnosti a hluboké adaptaci nebo usnadňují replikaci.

 
Macedo, Pedro Poster prezentovaný na Evropské konferenci o přizpůsobování se změně klimatu 2019 (ECCA2019), Lisabon, Portugalsko, 28.–31. května 2019


„Klíčovými faktory, které vedou ke skutečným změnám v organizaci komunity, jsou nové vize vypracované na politické úrovni, plánování probíhající na úrovni správy obcí a kulturní změna na úrovni veřejnosti. V mřížce (tabulka 1) mají tato políčka „vyšší“ hodnotu (zbarvená lososově). Druhá skupina „klíčových“ buněk (zbarvených oranžově) je považována za další aktivační oblasti s vysokým potenciálem pro změnu. Předpokládá se například, že když organizace vytvoří novou vizi, změní svou kulturu a budou podle toho plánovat, můžeme pozorovat vývoj v komunitě.“[4]

Zapojení do procesů kulturních změn

Vedle strategií zaměřených na formální instituce může institucionální podnikání probíhat také na úrovni norem, hodnot a životního stylu. Příkladem je Slow Food, které existuje především jako „kulturní hnutí“. Jeho narativ a postupy v praxi jsou pečlivě koncipovány tak, aby zdůrazňovaly význam zachování tradičních hodnot v souvislosti s jídlem.

Vytváření diskurzu a jeho zprostředkování prostřednictvím komunikačních infrastruktur zásadním způsobem zvyšuje dosah působení sítí SI.

Proti neoliberálnímu dominantnímu přesvědčení, že neexistuje žádná alternativa, roste vliv „solidární ekonomiky“ založené na přesvědčení, že alternativy existují. Dnes již je rozšířena praxe ukazující výhody „slow food“, „sdílení“, „participativního rozpočtu“ a „science shops“ (‘Slow Food’, ‘Sharing’, ‘Participatory Budgeting’, ‘Science Shops’), Tyto aktivity ukazují všudypřítomnost a životaschopnost propagovaných SI a jsou příkladem toho, jak neustálá revoluce v komunikačních infrastrukturách zásadně zvyšuje dosah vytváření sítí SI. ... protože vzdělávací platformy či diskusní stránky a druhy sociálních médií nejsou jen záležitostí šíření. Znamenají také složitější dynamiku překladu, diverzifikaci nových poznatků a rámců a provokování stálé pozornosti. To s sebou nese i poněkud znejišťující tendence k roztříštěnosti a rozostření sdělení.

Rozšiřování, vytváření sítí, navazování partnerství

Procesy SI se rozvíjejí prostřednictvím interakce mezi iniciativami SI a širším společenstvím aktérů, kteří je obklopují. Tyto konstelace aktérů zahrnují podpůrné ekosystémy SI zahrnující nevládní organizace, organizace občanské společnosti, nadace a další místní spojence. Iniciativy SI se silně opírají o své místně-regionální kořeny, jak vyplývá z jejich konstituce jako „prostorů“, „měst“, „hubů“, „laboratoří“ nebo „kruhů“. Tyto organizační formy poskytují posilující síťové vazby přesahující iniciativu v užším slova smyslu, ... jsou příkladem společného spoléhání se na existující komunitní iniciativy, struktury spolupráce a kulturní vazby.

Příklady typů partnerství

Jde o „...sdílení pozemků a dalších zdrojů, demonstrační centra, coworkingové prostory, konvergenční akce, sociální měny, rozdělování malých grantů, sdílené platformy sociálních médií, etnografické přístupy, správu veřejných prostor komunitou atd. Využívají se také nástroje řízení, jako je Dragon Dreaming, sociokracie, teorie U a nenásilná komunikace.....

Financování pochází od obcí, soukromého sektoru, družstev, nevládních organizací, crowdfundingu a samotných uživatelů, kromě toho i z dalších národních a mezinárodních úrovní (např. Evropské unie).“[4]

Kromě těchto podpůrných „ekosystémů“ SI působí iniciativy SI v oblastech aktivit, na nichž se rovněž podílejí různí „etablovaní“ aktéři: regulační orgány, veřejné agentury, podniky, vzdělávací instituce a různé platformy, sítě a dohody o spolupráci. Rovnováha sil mezi těmito aktéry může být pevně stanovena na dlouhá období, ale průběžně se o ní vyjednává. V rámci těchto akčních polí se iniciativy SI obvykle setkávají s celou škálou reakcí, od afirmativně-spolupracujících, přes odpor až ke kooptaci.

Doporučené aktivity a postupy

Pokyny pro uzavírání partnerství a vytváření sítí:


Místní sítě jsou klíčovým zdrojem podpory místních iniciativ SI. Iniciativy SI mají tendenci ...být podporovány tím, že jsou zapojeny do translokálních sítí podobně smýšlejících iniciativ. ... Tyto translokální sítě jsou zvláště důležité pro a) rozvoj translokální „kritické masy“; b) vytváření translokálního politického hlasu; c) rozvoj translokální kolektivní identity (zhmotněné ve značkách a logách) a d) výměnu znalostí a zkušeností.

Centra změny (Transition Hubs)

Často se sdružují skupiny lidí, aby podporovaly překonání určitých překážek. Mohou působit na regionální úrovni, propojovat a sdílet poznatky napříč několika komunitami nebo na celostátní či dokonce nadnárodní úrovni. Nepředpokládáme, že by pole působení Centra vždy odpovídalo národním nebo administrativním hranicím – je na všech zúčastněných, aby se dohodli, jakou oblast budou pokrývat, s ohledem na kulturu, geografii, jazyk, vládní struktury atd.  Několik Center má placené pracovníky nebo je hostí profesionální organizace, ale v mnoha z nich pracují výhradně dobrovolníci.

Tyto HUBy, které na svém území působí v nejvyšším měřítku (obvykle na národní úrovni), se sdružují do skupiny mezinárodních HUBů. Tato skupina experimentuje s inovativními, nízkouhlíkovými způsoby propojování, spolupráce, rozhodování, sdílení poznatků a vzájemné podpory, přestože je tento kruh rozprostřen po celém světě.

Spolupráce s ostatními je klíčem ke změně ve vaší komunitě a také ji to značně usnadňuje. Spolupracovat můžete s kýmkoli – s místními lidmi, komunitními skupinami, místní samosprávou, školami a podniky. Transition není o soutěžení, protože spolupráce je naopak efektivnější, zábavnější a přináší uspokojení. Společně můžete dosáhnout mnohem více – je jen třeba:

  • vzájemně se podporovat ve své práci
  • vyhnout se duplicitě
  • poznávání nových lidí a navazování nových přátelství
  • společně rozvíjet nové příležitosti, nápady a řešení

Existují dva hlavní způsoby, jak můžete spolupracovat s ostatními ve vaší komunitě:

  • Vytvářet sítě skupin, které se vzájemně podporují na místní úrovni.
  • Spolupracovat se skupinami na společných projektech

Zdroje

Závěr: jak změny k udržitelnosti zavádět v dalších městech a obcích

Předchozí příklady a jejich zobecnění ukazovaly, jaké jsou principy a také předpoklady pro to, aby hnutí pro změnu vzniklo a úspěšně se rozvíjelo. Viděli jsme, že je potřeba především aktivovat sociální kapitál daného území – ten je východiskem, ale i jedním z cílů nastartovaných změn. Kromě toho jsme rekapitulovali celou šíři možností a příkladů, jak postupovat v konkrétních podmínkách daného místa. V následujícím boxu uvádíme praktické kroky, jimiž zavádění změn k udržitelnosti na místní úrovni musí projít, a které mohou pomoci postupovat ve vytčeném směru v praxi.


Box. Společné rysy příkladů sítě Transition Network. Zdroj: 21 příběhů přechodu

1) Re-kultivovat ekonomiku

Vytvářet podmínky pro novou ekonomiku, spočívající na základech spravedlnosti, rovnosti, inkluze, uznání, že žijeme ve světě omezených zdrojů, převedení majetku do vlastnictví komunity, vytváření komunitních investic, podpory místních měn a obecně živé ekonomiky, která funguje pro všechny.


2) Začít na místní úrovni

Obrovské výzvy, kterým čelíme, je možné řešit na místní úrovni. v místním měřítku se můžeme cítit zapojeni a můžeme něco změnit. Vítáme odlišnost místa, jeho kulturu a na těchto základech stavíme budoucnost. Je to změna, kterou již můžeme pozorovat v rozmachu místních potravin, komunitní energie a družstev.


3) Podněcovat podnikání

Kde jsou nejlepší místa, kde hledat kreativitu, inovace, vůni, chuť, komunitní povahu, budoucnost nové ekonomiky? Nové podniky, které se rodí, jsou nápaditě podporovány místními lidmi, nabízejí nové příležitosti pro místní investice a ambiciózně přemýšlejí o své úloze v novém pojetí místní ekonomiky. Jak byste mohli aplikovat podnikatelské myšlení na výzvy, kterým čelí vaše komunita?


4) Crowd-sourcingová řešení

Projekty změny by nemohly vzniknout jen díky práci jednoho člověka. Tím, že se spojíme, najdeme způsoby společné práce, budeme generovat nápady, využijeme své emergentní a flexibilní vlastnosti, mohou vzniknout jasná řešení.


5) Vzájemně se podporovat

Projekty změny vznikly díky spolupráci lidí ve skupinách, obvykle jako dobrovolníci, ve svém volném čase. Každá skupina nachází své vlastní strategie a přístupy, jak se o sebe navzájem postarat, jak každému poskytnout potřebnou podporu. Věnovat tomu pozornost je klíčovým aspektem úspěchu.


6) Učit se, měnit svou kvalifikaci

Dalším silným společným jmenovatelem těchto příběhů je otevřenost vůči rekvalifikaci, vůči zjištění, že lidé a skupiny možná nemají všechny dovednosti, které potřebují k dosažení toho, co chtějí, ale jsou otevřeni se je naučit: lidé, kteří nikdy předtím nepodnikali, se učí, jak to dělat, skupiny si uvědomují, že potřebují pomoc při řešení konfliktů, komunity uznávají, že potřebují pochopit, jak funguje systém plánování. Lidem se mohou otevřít zcela nové kariérní cesty a zjistí, že dělají věci, o kterých by se jim nikdy ani nesnilo.

Odkazy

Reference

  1. JENSEN, Bjarne Bruun; SCHNACK, Karsten. The Action Competence Approach in Environmental Education. Environmental Education Research. 1997-05-01, roč. 3, čís. 2, s. 163–178. Dostupné online [cit. 2022-01-23]. ISSN 1350-4622. DOI:10.1080/1350462970030205.  
  2. Baksı. baksi.org [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Public Silo Trail | FORM. www.form.net.au [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. 4,0 4,1 MACEDO, Pedro; HUERTAS, Ana; BOTTONE, Cristiano. Learnings from Local Collaborative Transformations: Setting a Basis for a Sustainability Framework. Sustainability. 2020-01, roč. 12, čís. 3, s. 795. Dostupné online [cit. 2022-01-23]. DOI:10.3390/su12030795. (anglicky) 

Literatura

  • JENSEN, Bjarne Bruun; SCHNACK, Karsten. The Action Competence Approach in Environmental Education. Environmental Education Research. 1997-05-01, roč. 3, čís. 2, s. 163–178. Dostupné online [cit. 2022-01-23]. ISSN 1350-4622. DOI:10.1080/1350462970030205.  
  • MACEDO, Pedro. Local collaborative transformations: Existing experiences and a new systemic framework for reflexive governance. [s.l.]: [s.n.], 2019. Dostupné online. DOI:10.5281/zenodo.3667552. DOI: 10.5281/zenodo.3667552. 
  • MACEDO, Pedro; HUERTAS, Ana; BOTTONE, Cristiano. Learnings from Local Collaborative Transformations: Setting a Basis for a Sustainability Framework. Sustainability. 2020-01, roč. 12, čís. 3, s. 795. Dostupné online [cit. 2022-01-23]. DOI:10.3390/su12030795. (anglicky) 
  • MACEDO, Pedro. Municipalities in Transition: From systemic collaboration to regenerative and integral governance. [s.l.]: [s.n.], 2021. Dostupné online. DOI:10.5281/zenodo.5101314. 
  • PEL, Bonno; HAXELTINE, Alex; AVELINO, Flor. Towards a theory of transformative social innovation: A relational framework and 12 propositions. Research Policy. 2020-10-01, roč. 49, čís. 8, s. 104080. Dostupné online [cit. 2022-01-23]. ISSN 0048-7333. DOI:10.1016/j.respol.2020.104080. (anglicky) 
  • TRANSITION NETWORK. 21 Stories of Transition How a movement of communities is coming together to reimagine and rebuild our world [online]. Transition Network, 2015 [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  • MYAT, J. Making social prescribing work in practice. www.lmc.org.uk [online]. 2019 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 



[1] Culture and Local Development: Maximising the Impact A GUIDE FOR LOCAL GOVERNMENTS, COMMUNITIES AND MUSEUMS