Enviwiki

Fragmentace krajiny

Verze z 21. 6. 2013, 10:32, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (→‎Zdroje:)

Doprava neovlivňuje jen stav životního prostředí, ale zanechává také trvalou stopu v naší krajině. Fragmentace znamená rozdělení přírodních lokalit, či územních celků v krajině na menší a izolovanější jednotky. Jedním z hlavních důvodů fragmentace krajiny je kromě zemědělství a urbanizace především konstrukce a využívání lineární dopravní infrastruktury. Pod tu se řadí nejen silniční komunikace, ale také železnice a vodní cesty. Liniové dopravní cesty dělí území, kterým procházejí, na stále menší a menší části, čímž dochází k jeho fragmentaci, která negativně ovlivňuje život v krajině. Fragmentace je procesem, kdy je souvislá lokalita, souvislý krajinný celek (les, křoviny, pastviny...) rozparcelován na množství oddělených komponent. Fragmentace představuje dynamický proces, který má za následek proměny charakteru lokalit a krajinných vzorců. Je pravdou, že fragmentace krajiny a přírody vlivem lidské činnosti začala již dávno v minulosti, avšak v současnosti je dopravní síť tak hustá, že představuje četná rizika. Když při fragmentaci dochází k dělení přírodních lokalit s výskytem specifických druhů rostlin a živočichů, následná izolace pak ohrožuje přežití citlivějších druhů, neboť vzniklé segmenty mohou být menší, než vyžaduje přežití druhu.

Násobná fragmentace

Vzniká umístěním 2 nebo více paralelních dopravních cest do jednoho koridoru. Když je intenzivní provoz na obou komunikacích (např. na dálnici a staré silnici, které jsou často vzdáleny 0,3-1 km), představuje dvojitá fragmentace prakticky neprůchodnou bariéru. Paralelní umístění dopravních cest může být efektivní hlavně u víceúčelových dopravních koridorů, protože se vytváří pouze 1 bariéra místo 2 a více.

Posuzování fragmentace

Posuzování míry fragmentace určité lokality se provádí pomocí celé řady metod, které je v zásadě možné rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří metody vymezující území, z nichž nejužívanější je metoda UAT (Unfragmented area with transport), která vymezí území nefragmentované dopravou. Druhou skupinu metod pak tvoří metody stanovující číselné indexy fragmentace, které určují stupeň fragmentace daného území. Klíčový indikátor fragmentace je hustota silnic, která koresponduje se způsoby využívání půdy, lidským osídlením a urbanizací. Tyto sekundární efekty nelze posuzovat odděleně od přímých efektů silniční sítě.

Důsledky fragmentace krajiny

Primární ekologické efekty fragmentace

V současnosti je v Evropě uznáváno 5 primárních ekologických efektů: bariérový efekt, ztráta lokalit a jejich propojení, kolize vozidel s živočichy, biokoridory a lokality podél komunikací a vlivy spojené s rušením a znečištěním. Tyto efekty jsou vzájemně propojeny a mohou působit zároveň:

  • Bariérový efekt
  • Ztráta lokalit a jejich propojení
  • Střet zvířat s vozidly
  • Biokoridory a lokality kolem komunikací
  • Znečištění a rušení

Sekundární ekologické efekty fragmentace

Témata

Zdroje:

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Fragmentace_krajiny&oldid=12999“