Fenomén Wikipedie
Podle Wikipedie je Wikipedie: ,,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.
Impakt Wikipedie
Je pátým nejnavštěvovanějším webem světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích[1] a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsících. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací[2] a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací.
Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.[3] Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).[4]
Kritika Wikipedie
Kritici Wikipedie upozorňují na vandalismus v článcích a dezinformace, které může obsahovat. Jako příklad je možné uvést článek o novináři Johnovi Seigenthalerovi, do kterého někdo připsal, že byl podezřelý z vraždy prezidenta Kennedyho. Tato informace zůstala v článku několik měsíců než byla objevena a vyvrácena. Nebo článek o válce mezi Portugalskem a Maráthskou říší, který na Wikipedii zůstal pět let, než byl smazán, protože žádná taková válka nebyla.[5]
I přes řadu problémů, které Wikipedie má, jsou některé články na ní velmi kvalitní. V rámci své práce ji proto využívají studenti, novináři, lékaři i vědci. Výsledky výzkumu ukázaly, že téměř polovina amerických lékařů, kteří na internetu hledají odborné informace, využívá Wikipedii.[6] Mylná může být také představa Wikipedie jako laické encyklopedie, o jednotlivá hesla se starají různé komunity, do nichž patří i respektovaní vědci. Výsledky studie z dílny MIT zase prokázaly, že Wikipedie ovlivňuje slova ve vědeckých pracích a vědecké články přidané do Wikipedie jsou také více citované.[7] A vzhledem ke svému významu je také předmětem vědeckého výzkumu.
Předmět vědeckého výzkumu
Jedna z nejvyužívanějších vědeckých databází, Google Scholar, indexuje více než 1 500 000 výsledků vyhledávání na klíčové slovo Wikipedia. Zajímavým tématem pro výzkum jsou například Big data, jež jsou v rámci Wikipedie zdarma dostupná. Pro analytiky zejména počty zobrazení jednotlivých článků. Jedna studie například argumentuje, že počty zobrazení článků na Wikipedii mohou indikovat pohyby na akciových trzích. To ukazuje na změnách v počtu zobrazení článků o finančních tématech během poslední ekonomické krize.[8] Pomocí nárůstu počtu zobrazení článků na Wikipedii je také možné předvídat epidemie nemocí[9] (lidé si dříve hledají příznaky chřipky, než jdou k doktorovi).
Zvláště články o tématech, jež jsou předmětem ideologického boje (např. globální oteplování a veganství), mají velký význam. Dosahují milionů zobrazení a vycházejí z nich novináři, popř. autoři dalších informací, které jsou díky nim pokládány za důvěryhodné – přičemž se již neví, že je třeba opsali z Wikipedie. Díky nepřiznání Wikipedie jako zdroje může vzniknout i jev známý jako citogeneze, tedy, že se informace (třeba mylná), která je pouze na Wikipedii, dostane do respektovaného zdroje, který může být zpětně použit pro ozdrojování Wikipedie. A odstranit ozdrojované tvrzení z Wikipedie je obtížnější než neozdrojované.
Pokud je tedy například v článku o veganství napsáno, že tato strava je bezpečná i v těhotenství, může to vést k problémům, pokud není. Wikipedie je zkrátka fenomén, který ovlivňuje náš život. Může být proto užitečné o ní něco vědět.
Zdroje pro další studium
- ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About
- ↑ https://www.washingtonpost.com/outlook/conspiracy-videos-fake-news-enter-wikipedia-the-good-cop-of-the-internet/2018/04/06/ad1f018a-3835-11e8-8fd2-49fe3c675a89_story.html?noredirect=on&utm_term=.8bd691665752
- ↑ https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news
- ↑ http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf
- ↑ https://www.huffingtonpost.com/2013/01/08/wikipedia-hoax-bicholim-conflict_n_2432633.html?guccounter=1&guce_referrer_us=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&guce_referrer_cs=0JwwpSidvV9PycdyU6GyWQ
- ↑ https://www.theatlantic.com/health/archive/2014/03/doctors-1-source-for-healthcare-information-wikipedia/284206/
- ↑ http://doughanley.com/files/papers/thompson_hanley_wikipedia.pdf
- ↑ https://www.nature.com/articles/srep01801
- ↑ https://journals.plos.org/ploscompbiol/article?id=10.1371/journal.pcbi.1003892