7 213
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 58: | Řádek 58: | ||
Úloha muzeí při formování sociálního a ekonomického prostředí se neomezuje pouze na města. Mnohá muzea ve venkovských oblastech pomáhají utvářet venkovské komunity, které se díky své odlišnost stanou turistickými cíli. Některým muzeím se podařilo shromáždit hmatatelné projevy kultury a tradic specifických pro určitou oblast nebo komunitu. | Úloha muzeí při formování sociálního a ekonomického prostředí se neomezuje pouze na města. Mnohá muzea ve venkovských oblastech pomáhají utvářet venkovské komunity, které se díky své odlišnost stanou turistickými cíli. Některým muzeím se podařilo shromáždit hmatatelné projevy kultury a tradic specifických pro určitou oblast nebo komunitu. | ||
==== '''Muzea jako komunitní centra''' ==== | ===='''Muzea jako komunitní centra'''==== | ||
Kromě toho, že muzea lákají k návštěvě svých sbírek a ke vzdělávacím aktivitám, mohou sloužit jako prostor pro veřejné debaty a komunitní setkání a mohou být propojena s poznávacími stezkami vedoucími z muzea za poznáním místní krajiny. | Kromě toho, že muzea lákají k návštěvě svých sbírek a ke vzdělávacím aktivitám, mohou sloužit jako prostor pro veřejné debaty a komunitní setkání a mohou být propojena s poznávacími stezkami vedoucími z muzea za poznáním místní krajiny. | ||
==== '''Reakce na demografické změny''' ==== | ===='''Reakce na demografické změny'''==== | ||
Některé (dříve venkovské) oblasti zaznamenaly v nedávné době také nárůst počtu obyvatel v důsledku jejich migrace z měst; mohou tak být nyní považovány spíše za příměstské. V takových místech mohou muzea přispět k diverzifikaci aktivit (stejně jako ve městech), protože profil obyvatel venkova, kteří se účastní kulturních a uměleckých akcí, je podobný profilu obyvatel měst. | Některé (dříve venkovské) oblasti zaznamenaly v nedávné době také nárůst počtu obyvatel v důsledku jejich migrace z měst; mohou tak být nyní považovány spíše za příměstské. V takových místech mohou muzea přispět k diverzifikaci aktivit (stejně jako ve městech), protože profil obyvatel venkova, kteří se účastní kulturních a uměleckých akcí, je podobný profilu obyvatel měst. | ||
==== '''Podpůrná partnerství''' ==== | ===='''Podpůrná partnerství'''==== | ||
Finanční zdroje jsou často obtížně dosažitelné, lidské zdroje nejsou snadno dostupné a otevírací doba muzeí je obvykle sezónní a omezená. Venkovská muzea, zejména v oblastech bez významného turistického ruchu, se musí více spoléhat na sdružování různých organizací (cíle, prostředky, zázemí), pořádání společných výstav a podporu dobrovolníků. Mohou také těžit z nových technologií a vytváření sítí s většími muzei v sousedních městech nebo na mezinárodní úrovni. | Finanční zdroje jsou často obtížně dosažitelné, lidské zdroje nejsou snadno dostupné a otevírací doba muzeí je obvykle sezónní a omezená. Venkovská muzea, zejména v oblastech bez významného turistického ruchu, se musí více spoléhat na sdružování různých organizací (cíle, prostředky, zázemí), pořádání společných výstav a podporu dobrovolníků. Mohou také těžit z nových technologií a vytváření sítí s většími muzei v sousedních městech nebo na mezinárodní úrovni. | ||
==== '''Příklady venkovských muzeí''' ==== | ===='''Příklady venkovských muzeí'''==== | ||
Založení Museo delle Maschere Mediterranee di Mamoiada na Sardinii v Itálii nejen zvýšilo turistickou atraktivitu vesnice Mamoiada, ale přineslo také změnu ve vnímání vlastního území místními obyvateli. To pak vedlo ke snížení emigrace místních obyvatel – založení muzea tak lze považovat za úspěšný případ udržitelného rozvoje komunity, v němž muzeum hrálo ústřední roli. | Založení Museo delle Maschere Mediterranee di Mamoiada na Sardinii v Itálii nejen zvýšilo turistickou atraktivitu vesnice Mamoiada, ale přineslo také změnu ve vnímání vlastního území místními obyvateli. To pak vedlo ke snížení emigrace místních obyvatel – založení muzea tak lze považovat za úspěšný případ udržitelného rozvoje komunity, v němž muzeum hrálo ústřední roli. | ||
| Řádek 88: | Řádek 88: | ||
| datum přístupu = 2022-01-23 | | datum přístupu = 2022-01-23 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
==Změna narativů týkajících se obce== | |||
===TT Greyton, SA=== | |||
Greyton stále trpí jizvami apartheidu. „Rozdělení, které to způsobilo, je dodnes viditelné. Mnoho obyvatel trpí chudobou, špatným vzděláním, nezaměstnaností a nedostatkem“. | |||
Program ekologické osvěty EcoCrew pracuje s dětmi od 8 do 18 let, rekultivuje obecní skládky, vysazuje ovocné lesy, buduje venkovní učebny, využívá permakulturu k pěstování biopotravin, aby zajistil jídlo pro školní obědy pro nejchudší děti, zavádí program empatie pro děti, aby rozuměli sobě samým, kamarádům, rodičům, učitelům, životnímu prostředí. | |||
„Učitelé hlásí lepší známky, lepší chování, méně šikany, záškoláctví nejen mezi členy ekoporadny, ale v celé škole. Rodiče hlásí zdravější, šťastnější a respektovanější děti. Děti se cítí motivované, plné naděje a sebevědomější. Žáci se skutečně mohou stát leadery a motivátory pro lepší, humánnější a ekologicky uvědomělejší společnost.“ | |||
„Většina problémů historicky znevýhodněných dětí v Jihoafrické republice pramení z nedostatku naděje. Nejsou motivovány ke studiu, když mají tak málo příležitostí – jejich budoucností je nezaměstnanost nebo špatně placená práci číšníka, zahradníka nebo pomocníka v domácnosti. Všechny naše děti teď mají možnost usilovat o práci v EcoCrew, dává jim to naději a pozvedlo to celou školu.“ Rodney Cupido, ředitel střední školy Emila Wedera | |||
===1000 Bruxelles en Transition, Brusel, Belgie.=== | |||
Alhambra je čtvrť v centru Bruselu. Její obyvatelstvo tvoří spíše přistěhovalci a turisté, i když zde žije i několik Belgičanů. Je to oblast, která po léta trpěla tím, že byla čtvrtí červených luceren a prostituce byla pro místní obyvatele nevítanou součástí života: se všemi nepříjemnými věcmi, které k tomu patří. V roce 2014 se místní samospráva rozhodla, že ve snaze zastavit toto „obchodování“ zablokuje některé ulice uprostřed a zabrání lidem, aby jimi projížděli, místo toho je donutí vystoupit a jít pěšky. V některých ulicích byly jako bloky použity ošklivé betonové kvádry a skupina 1000 Bruxelles en Transition měla pocit, že by to šlo udělat lépe. Začali tedy diskutovat se svými veřejnými činiteli o tom, že by místo toho vytvořili zahradu. Vzniklo tak 13 vyvýšených záhonů v oploceném areálu, pro které se našly zdroje v okolí a obec poskytla kompost. Během dvou víkendů se obyvatelé sešli a zahradu vybudovali. Každý ze záhonů spravuje jiná rodina. Zahrada má velký dopad i na obyvatele sousedství. Dříve si děti nemohly hrát na ulici, ale nyní se během několika minut, kdy někdo začne na zahradě pracovat, k němu přidá několik dětí, které chtějí pomoci a popovídat si. „Zahrada nikdy nebyla o tom, že bychom byli proti prostitutkám,“ říká Sébastien. „Využili jsme příležitosti proměnit bloky v něco pěkného. Ale už je v blízkosti zahrady nevidíme. Ulici to nesmírně změnilo, protože předtím to nikdy nebyla ulice, kterou by člověk prošel nebo se v ní zastavil, a teď se tu můžu zastavit a strávit několik hodin týdně péčí o svůj malý pozemek. A dokonce i lidem, kteří nejsou součástí skupiny, to změnilo vnímání toho, co je to sousedství. Vidíme mnohem více lidí, kteří se usmívají a zastavují se, aby si popovídali a strávili zde nějaký čas“. | |||
<references /> | <references /> | ||