Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Konkurence: Porovnání verzí

'''Vnitrodruhová konkurence''' je konkurencí mezi jedinci stejného druhu (čili v rámci jedné populace). Nejčastěji je pozorován konkurenční boj o partnerku resp. partnerky (méně často o partnera). Pokud není dostatek zdrojů, dochází též (jako v mezidruhové konkurenci) k boji o zdroje potravy, prostor. Mnohé druhy mají vyvinuté velmi ''složité sociální chování'', pravidla, která minimalizují negativní následky konkurenčního boje, především úmrtí slabších samců. (Např. úmrtí vidlorohů při boji o samice je řídké, ačkoli má vidloroh smrtelně nebezpečnou zbraň v podobě ostrých rohů.) Mnohé druhy si vyznačují teritorium (jeho okraje označují močí, výtrusy, zpěvem, řevem) a ostatní jedinci téhož druhu jejich hranice respektují (opět se omezuje přímý boj o teritorium a ztráty jak energie, tak životů).

'''Mezidruhová konkurence'''

U rostlin je v mezidruhové konkurenci významný také jev alelopatie. Alelopatie spočívá v tom, že jeden organismus (nazývaný inhibitor) působí na druhý organismus (nazývaný amenzál) svými chemickými látkami, které vypouští do prostředí, tak, že získává v konkurenčním boji převahu (obvykle inhibuje růst ostatních rostlin či klíčení semen). Příkladem je bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), pelyňky (Artemisia sp.), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), ale také celá řada plísní (např. Penicilium notatum).