Soukromý statek, veřejná služba, politická volba: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: Veřejné statky jsou nejčastěji zajišťovány státní správou či místní samosprávou, na globální úrovni pak často mezinárodní spoluprací (např....) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Veřejný statek|Veřejné statky]] jsou nejčastěji zajišťovány státní správou či místní samosprávou, na globální úrovni pak často mezinárodní spoluprací (např. [[rozvojová pomoc|rozvojovou pomocí]]). Pohledem do veřejných rozpočtů nicméně zjistíme, že řada statků, které občanům běžně zajišťuje komunální, národní či rozvojová politika, nesplňuje kritéria veřejného statku. | [[Veřejný statek|Veřejné statky]] jsou nejčastěji zajišťovány státní správou či místní samosprávou, na globální úrovni pak často mezinárodní spoluprací (např. [[rozvojová pomoc|rozvojovou pomocí]]). Pohledem do veřejných rozpočtů nicméně zjistíme, že řada statků, které občanům běžně zajišťuje komunální, národní či rozvojová politika, nesplňuje kritéria veřejného statku. | ||
Např. příjemce sociální dávek, zdravotní péče či vzdělání lze diskriminovat a/či udržovat mezi nimi rivalitu. Bez počítače | Např. příjemce sociální dávek, zdravotní péče či vzdělání lze diskriminovat a/či udržovat mezi nimi rivalitu. Bez počítače a telekomunikačního operátora nemáte přístup na internet, přestože jeho služby jsou v drtivě většině zdarma dostupné všem. Přijímací zkoušky na střední či vysoké školy představují konkurenci mezi studenty. I takové společné přírodní statky, jako je pitná voda, lze kontrolovat a poskytovat pouze za úplatu (viz. pozadí konfliktů na Blízkém východě). Celé skupiny obyvatelstva – mezi státy i uvnitř státu samotných – proto mohou být a v chudých zemích také jsou '''vyloučeny z přístupu''' k těmto službám, které na Západě považuje většina daňových poplatníků za naprosté samozřejmosti. | ||
Je tedy třeba rozlišovat mezi '''[[veřejný statek|veřejným statkem]]''' | Je tedy třeba rozlišovat mezi '''[[veřejný statek|veřejným statkem]]''' a veřejným poskytováním statku či služby ('''veřejnou službou'''). Veřejné statky mohou být poskytovány soukromými osobami a obráceně. | ||
Takové pozitivní [[externality]], kdy je [[veřejný statek]] zcela zdarma poskytován soukromou osobou, najdeme zřídka – např. soukromě postavený maják anebo operační systém Linux. Častěji je soukromý statek zdarma zpřístupněn soukromou osobou veřejnosti | Takové pozitivní [[externality]], kdy je [[veřejný statek]] zcela zdarma poskytován soukromou osobou, najdeme zřídka – např. soukromě postavený maják anebo operační systém Linux. Častěji je soukromý statek zdarma zpřístupněn soukromou osobou veřejnosti v rámci PR či vedlejší komerční aktivity (např. soukromá lanovka, Zlaté stránky). Nejčastěji soukromé osoby poskytují veřejné služby za úplatu – po dohodě s nějakou veřejnou administrativou – např. co se týče možnosti využít jakéhokoliv mobilního operátora k telefonátům na nouzová čísla. | ||
Zvláštní kategorii představují tzv. '''přirozené monopoly''', což jsou | Zvláštní kategorii představují tzv. '''přirozené monopoly''', což jsou v Česku v různé míře podniky jako ČEZ, České dráhy nebo Český Telecom. Jedná se většinou o infrastrukturní sítě (soustava elektrického vedení, železniční síť či telekomunikační kabely), které sice mají charakter soukromých statků, ale konkurence v jejich poskytování je kvůli vysokým počátečním investičním nákladům v podstatě vyloučena. Je ve veřejném zájmu, aby takové sítě existovaly, avšak nevykazovaly klasické neduhy monopolů, jako je vysoká cena a omezený přístup. Proto většina států takové monopoly reguluje či dotuje. | ||
Přísně vzato, velké množství statků | Přísně vzato, velké množství statků a služeb, které za naše daně nabízí stát, místní samospráva či organizace systému [[OSN]], patří do kategorie veřejně poskytovaných soukromých statků. Běžně se hovoří o veřejných statcích, přestože se (podle ekonomické definice) o čistý veřejný statek nejedná. Hlavní důvod spočívá v tom, že o veřejném poskytování statků se rozhoduje prostřednictvím veřejné volby. O tom, co bude či nebude veřejný statek (v širším slova smyslu) tedy rozhoduje '''politická volba'''. | ||
Čistě soukromých | Čistě soukromých a čistě veřejných statků je v podstatě velmi málo. Politická volba – ať již demokratického či autoritativního rázu – může velmi rychle ze soukromého statku učinit statek veřejný (např. z řady osobních údajů kvůli národní bezpečnosti) a z veřejných statků soukromý (například privatizací veřejných služeb). Na rozdíl od ekonomické teorie politická praxe nepracuje ve většině případů s čistě soukromými statky či čistě veřejnou službou. Zabývá se především hybridními statky a interakcemi mezi nimi. | ||
== Odkazy == | |||
=== Externí odkazy === | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Statek Statek v české Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Good_%28economics_and_accounting%29 Good v anglické Wikipedii] | |||
{{licence cc|Lebeda, Petr}} | {{licence cc|Lebeda, Petr}} | ||
[[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]] | [[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]] |