Dopady bivakování na životní prostředí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
← Porovnání se starší verzí

Admin (diskuse | příspěvky)

4 uživatelské skupiny
7 506 editací
zrušit editaci
VizuálníWikitext
m typo
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
V případě nouzového přespání v [[přírodě]], bychom měli vědět, jak naše přítomnost může či nemusí přírodní místo ovlivnit. I pro krátkodobý pobyt v přírodě platí, že po nás nezůstávají žádné stopy (Neuman a kol., 2000; Bergerová, 2005). „…před odchodem zkontrolovat tábořiště. Je důležité je uklidit tak, aby vypadalo, že jste je nikdy nenavštívili.“ (McManners, 1997, str. 64). Otázkou však zůstává, zda to tak opravdu bývá. Mnohdy se v přírodě setkáváme s místy, která jsou poznamenána zbytky odpadků či ohništěm apod., které zde zanechali lidé při nouzovém přespání nebo bivakování. Tyto problémy s sebou přináší mnohdy narušení dotyčného prostředí a celkově narušují stav celého životního prostředí.
V případě nouzového přespání v [[w:cs:příroda|přírodě]], bychom měli vědět, jak naše přítomnost může či nemusí přírodní místo ovlivnit. I pro krátkodobý pobyt v přírodě platí, že po nás nezůstávají žádné stopy (Neuman a kol., 2000; Bergerová, 2005). „…před odchodem zkontrolovat tábořiště. Je důležité je uklidit tak, aby vypadalo, že jste je nikdy nenavštívili.“.<ref>{{Citace monografie
| titul = The commando survival manual
| url = https://www.worldcat.org/oclc/60104945
| vydavatel = Dorling Kindersley
| místo = London
| isbn = 0751300195
| isbn2 = 9780751300192
| počet stran = 192 pages
| strany = 64
| oclc = 60104945
| příjmení = McManners, Hugh.
}}</ref> Otázkou však zůstává, zda to tak opravdu bývá. Mnohdy se v přírodě setkáváme s místy, která jsou poznamenána zbytky odpadků či ohništěm apod., které zde zanechali lidé při nouzovém přespání nebo bivakování. Tyto problémy s sebou přináší mnohdy narušení dotyčného prostředí a celkově narušují stav celého životního prostředí.
 
Moser (1981) definuje přírodu jako složitý systém vztahů mezi živými organismy vyžadující péči a ochranu, který je často lidskými zásahy negativně ovlivňován. Pokud nedbáme určitých zásad a pravidel, tak právě pobyt v přírodě (v podobě bivakování, táboření apod.) jej z valné části ohrožuje také.
Moser (1981) definuje přírodu jako složitý systém vztahů mezi živými organismy vyžadující péči a ochranu, který je často lidskými zásahy negativně ovlivňován. Pokud nedbáme určitých zásad a pravidel, tak právě pobyt v přírodě (v podobě bivakování, táboření apod.) jej z valné části ohrožuje také.


===Odpadky===
==Odpadky==
Zásady: Veškeré spotřebované věci (potraviny aj.), po nichž nám něco zbylo, bychom měli odnést s sebou opět pryč – neměli bychom na bivakovacím místě nic nechávat. Výjimku tvoří například zbytky potravin (ohryzky apod.), které v přírodě zahrabeme pod zem na příslušném místě.
Zásady: Veškeré spotřebované věci (potraviny aj.), po nichž nám něco zbylo, bychom měli odnést s sebou opět pryč – neměli bychom na bivakovacím místě nic nechávat. Výjimku tvoří například zbytky potravin (ohryzky apod.), které v přírodě zahrabeme pod zem na příslušném místě.


U nás například vzniklo na podkladě problematiky odpadků v lese hnutí DUHA (Olomouc), které se angažuje ve vyklízení odpadků z lesa po různých turistických akcích, ale právě i po kempingových akcích apod. (Kutal, 2003).
U nás například vzniklo na podkladě problematiky odpadků v lese hnutí DUHA (Olomouc), které se angažuje ve vyklízení odpadků z lesa po různých turistických akcích, ale právě i po kempingových akcích apod. (Kutal, 2003).<ref>{{Citace elektronického periodika
| Přijmení = Kutal
| Jméno = Mirek
| titul = Úklid odpadků v lese - Hnutí DUHA - místní skupina Olomouc
| url = http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/
| periodikum = olomouc.hnutiduha.cz
| datum přístupu = 2019-04-08
}}</ref>


===Hluk===
==Hluk==
Zásady: Zde bychom měli brát ohled na okolí, především na to, že nejsme v bivakovacím prostředí sami. Měli bychom si zjistit, jaké živočišné druhy můžeme v prostředí, kde se chystáme bivakovat očekávat a co nejméně tyto druhy omezit a ohrozit. Měli bychom se vyvarovat hlučnému chování, nepřirozeným zvukovým signálům.
Zásady: Zde bychom měli brát ohled na okolí, především na to, že nejsme v bivakovacím prostředí sami. Měli bychom si zjistit, jaké živočišné druhy můžeme v prostředí, kde se chystáme bivakovat očekávat a co nejméně tyto druhy omezit a ohrozit. Měli bychom se vyvarovat hlučnému chování, nepřirozeným zvukovým signálům.


Goodwin a Shriver (2010) popisují ve své studii, že nepřirozené zvuky a hlučnost mohou řídit v přírodním prostředí složení a aktivitu zvěře daného území. Zejména ptactvo využívá nízkofrekvenčních zvuků, pomocí kterých se dorozumívá a komunikuje. V případě narušování jinými (nepřirozenými) zvuky může být i negativně ovlivněno prostředí zvířat žijících na daném území.
Goodwin a Shriver (2010) popisují ve své studii, že nepřirozené zvuky a hlučnost mohou řídit v přírodním prostředí složení a aktivitu zvěře daného území. Zejména ptactvo využívá nízkofrekvenčních zvuků, pomocí kterých se dorozumívá a komunikuje. V případě narušování jinými (nepřirozenými) zvuky může být i negativně ovlivněno prostředí zvířat žijících na daném území.<ref>{{Citace periodika
| titul = Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds: Birds and Traffic Noise
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x
| periodikum = Conservation Biology
| datum vydání = 2010-11
| datum přístupu = 2019-04-08
| strany = no–no
| doi = 10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x
| jazyk = en
| jméno = Sarah E.
| příjmení = Goodwin
| jméno2 = W. Gregory
| příjmení2 = Shriver
}}</ref>


===Oheň===
==Oheň==
Zásady: Oheň bychom měli provozovat jen na povolených místech. Vhodné místo pro oheň vybíráme tak, aby v dosahu nebylo nic, co by mohlo vzplanout a způsobit požár. Oheň vždy stavíme na místech, která jsou nehořlavá (např. kamenná zem, jílovitá půda apod.). Nikdy nenecháváme oheň o samotě, měl by u ohně vždy někdo být a hlídat, aby nedošlo  ke vzplanutí nežádoucích předmětů. Vždy bychom měli mít v blízkosti něco, čím je možné oheň ihned uhasit. Před odchodem z místa bivakování se ujistíme, že je oheň uhašen a nehrozí žádné nebezpečí v podobě vzplanutí (Junger a kol., 2002).  
Zásady: Oheň bychom měli provozovat jen na povolených místech. Vhodné místo pro oheň vybíráme tak, aby v dosahu nebylo nic, co by mohlo vzplanout a způsobit požár. Oheň vždy stavíme na místech, která jsou nehořlavá (např. kamenná zem, jílovitá půda apod.). Nikdy nenecháváme oheň o samotě, měl by u ohně vždy někdo být a hlídat, aby nedošlo  ke vzplanutí nežádoucích předmětů. Vždy bychom měli mít v blízkosti něco, čím je možné oheň ihned uhasit. Před odchodem z místa bivakování se ujistíme, že je oheň uhašen a nehrozí žádné nebezpečí v podobě vzplanutí (Junger a kol., 2002).  


Dnes jsou známy i naváděcí systémy, které dokáží monitorovat vzniklý požár a tím pomoci při hašení lesních požárů, které se šíří mnohdy nekontrolovatelně a velmi rychle. Jedním z těchto systémů je síť WSN (Wireless sensor network), která plošně monitoruje mobilitu lesních požárů už při jejich vzniku (Ballari, Wachowicz, Bregt, Callejo, 2012).
Dnes jsou známy i naváděcí systémy, které dokáží monitorovat vzniklý požár a tím pomoci při hašení lesních požárů, které se šíří mnohdy nekontrolovatelně a velmi rychle. Jedním z těchto systémů je síť WSN (Wireless sensor network), která plošně monitoruje mobilitu lesních požárů už při jejich vzniku (Ballari, Wachowicz, Bregt, Callejo, 2012).<ref>{{Citace periodika
| titul = A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0198971511000676
| periodikum = Computers, Environment and Urban Systems
| datum vydání = 2012-1
| datum přístupu = 2019-04-08
| strany = 81–95
| ročník = 36
| číslo = 1
| doi = 10.1016/j.compenvurbsys.2011.06.004
| jazyk = en
| jméno = Daniela
| příjmení = Ballari
| jméno2 = Monica
| příjmení2 = Wachowicz
| jméno3 = Arnold K.
| příjmení3 = Bregt
}}</ref>


==Negativní změny na okolí==
==Negativní změny na okolí==
[[Bivakování]] je v přírodě povoleno, avšak jsou místa, kde je nocování zakázáno (AOPKČR, 2011). Příkladem jsou přírodní rezervace a ptačí oblasti, kde je vyplašením ohrožena divoká zvěř. Mnohdy je nerozeznatelná hranice mezi tím, zda člověk v přírodě táboří, bivakuje, nebo přežívá noc. Na tomto základě se tedy stanovují různá pravidla pro určité oblasti, kdy je například bivakování povoleno, ale rozdělávání a manipulace s ohněm přísně zakázána.
[[Bivakování]] je v přírodě povoleno, avšak jsou místa, kde je nocování zakázáno (AOPKČR, 2011).<ref>{{Citace elektronického periodika
Pokud pouze (jednou) přespíme – bivakujeme v určitém přírodním prostředí bez použití jakéhokoliv přístřešku, celty, pak tato aktivita má dopad na přírodní prostředí minimální. Větší dopad na přírodní prostředí má tramping nebo táboření, kdy naopak dochází k delšímu pobytu na jednom místě, k rozdělání ohně apod. (Holubová, 2018). Tramping a táboření jsou však považovány za zcela jiné aktivity oproti bivakování. Proto bychom měli rozeznávat hranici mezi tím, kdy pouze bivakujeme, nebo kdy už přicházíme do stavu aktivity táboření nebo trampingu.
| titul = Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde.
 
| url = http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/
 
| periodikum = AOPK ČR
=== Reference ===
| datum přístupu = 2019-04-08
| jazyk = cs
| jméno =
| příjmení =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Příkladem jsou přírodní rezervace a ptačí oblasti, kde je vyplašením ohrožena divoká zvěř. Mnohdy je nerozeznatelná hranice mezi tím, zda člověk v přírodě táboří, bivakuje, nebo přežívá noc. Na tomto základě se tedy stanovují různá pravidla pro určité oblasti, kdy je například bivakování povoleno, ale rozdělávání a manipulace s ohněm přísně zakázána.
Pokud pouze (jednou) přespíme – bivakujeme v určitém přírodním prostředí bez použití jakéhokoliv přístřešku, celty, pak tato aktivita má dopad na přírodní prostředí minimální. Větší dopad na přírodní prostředí má tramping nebo táboření, kdy naopak dochází k delšímu pobytu na jednom místě, k rozdělání ohně apod. (Holubová, 2018).<ref>{{Citace periodika
| titul = Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/94732
| datum vydání = 2018-01-29
| datum přístupu = 2019-04-08
| jazyk = cs-CZ
| jméno = Anna
| příjmení = Holubová
}}</ref> Tramping a táboření jsou však považovány za zcela jiné aktivity oproti bivakování. Proto bychom měli rozeznávat hranici mezi tím, kdy pouze bivakujeme, nebo kdy už přicházíme do stavu aktivity táboření nebo trampingu.
===Reference===
<ref> AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011.">AOPKČR. ''Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde''. Dostupné z: <nowiki>http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/</nowiki>, publikováno: 2011.</ref>
<ref> AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011.">AOPKČR. ''Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde''. Dostupné z: <nowiki>http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/</nowiki>, publikováno: 2011.</ref>
<ref> BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012.">BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. ''A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring''. Dostupné z: <nowiki>https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676</nowiki>, publikováno: 2012.</ref>
<ref> BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012.">BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. ''A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring''. Dostupné z: <nowiki>https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676</nowiki>, publikováno: 2012.</ref>
Řádek 36: Řádek 102:
==Reference==
==Reference==
<references />
<references />
{{FTVS|Denní studium 2019|Roommaann: Dopady bivakování na životní prostředí}}
[[Kategorie:Turistika]]
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

Aktuální verze z 31. 1. 2022, 12:30

V případě nouzového přespání v přírodě, bychom měli vědět, jak naše přítomnost může či nemusí přírodní místo ovlivnit. I pro krátkodobý pobyt v přírodě platí, že po nás nezůstávají žádné stopy (Neuman a kol., 2000; Bergerová, 2005). „…před odchodem zkontrolovat tábořiště. Je důležité je uklidit tak, aby vypadalo, že jste je nikdy nenavštívili.“.[1] Otázkou však zůstává, zda to tak opravdu bývá. Mnohdy se v přírodě setkáváme s místy, která jsou poznamenána zbytky odpadků či ohništěm apod., které zde zanechali lidé při nouzovém přespání nebo bivakování. Tyto problémy s sebou přináší mnohdy narušení dotyčného prostředí a celkově narušují stav celého životního prostředí.

Moser (1981) definuje přírodu jako složitý systém vztahů mezi živými organismy vyžadující péči a ochranu, který je často lidskými zásahy negativně ovlivňován. Pokud nedbáme určitých zásad a pravidel, tak právě pobyt v přírodě (v podobě bivakování, táboření apod.) jej z valné části ohrožuje také.

Odpadky

[editovat | editovat zdroj]

Zásady: Veškeré spotřebované věci (potraviny aj.), po nichž nám něco zbylo, bychom měli odnést s sebou opět pryč – neměli bychom na bivakovacím místě nic nechávat. Výjimku tvoří například zbytky potravin (ohryzky apod.), které v přírodě zahrabeme pod zem na příslušném místě.

U nás například vzniklo na podkladě problematiky odpadků v lese hnutí DUHA (Olomouc), které se angažuje ve vyklízení odpadků z lesa po různých turistických akcích, ale právě i po kempingových akcích apod. (Kutal, 2003).[2]

Hluk

[editovat | editovat zdroj]

Zásady: Zde bychom měli brát ohled na okolí, především na to, že nejsme v bivakovacím prostředí sami. Měli bychom si zjistit, jaké živočišné druhy můžeme v prostředí, kde se chystáme bivakovat očekávat a co nejméně tyto druhy omezit a ohrozit. Měli bychom se vyvarovat hlučnému chování, nepřirozeným zvukovým signálům.

Goodwin a Shriver (2010) popisují ve své studii, že nepřirozené zvuky a hlučnost mohou řídit v přírodním prostředí složení a aktivitu zvěře daného území. Zejména ptactvo využívá nízkofrekvenčních zvuků, pomocí kterých se dorozumívá a komunikuje. V případě narušování jinými (nepřirozenými) zvuky může být i negativně ovlivněno prostředí zvířat žijících na daném území.[3]

Oheň

[editovat | editovat zdroj]

Zásady: Oheň bychom měli provozovat jen na povolených místech. Vhodné místo pro oheň vybíráme tak, aby v dosahu nebylo nic, co by mohlo vzplanout a způsobit požár. Oheň vždy stavíme na místech, která jsou nehořlavá (např. kamenná zem, jílovitá půda apod.). Nikdy nenecháváme oheň o samotě, měl by u ohně vždy někdo být a hlídat, aby nedošlo ke vzplanutí nežádoucích předmětů. Vždy bychom měli mít v blízkosti něco, čím je možné oheň ihned uhasit. Před odchodem z místa bivakování se ujistíme, že je oheň uhašen a nehrozí žádné nebezpečí v podobě vzplanutí (Junger a kol., 2002).

Dnes jsou známy i naváděcí systémy, které dokáží monitorovat vzniklý požár a tím pomoci při hašení lesních požárů, které se šíří mnohdy nekontrolovatelně a velmi rychle. Jedním z těchto systémů je síť WSN (Wireless sensor network), která plošně monitoruje mobilitu lesních požárů už při jejich vzniku (Ballari, Wachowicz, Bregt, Callejo, 2012).[4]

Negativní změny na okolí

[editovat | editovat zdroj]

Bivakování je v přírodě povoleno, avšak jsou místa, kde je nocování zakázáno (AOPKČR, 2011).[5] Příkladem jsou přírodní rezervace a ptačí oblasti, kde je vyplašením ohrožena divoká zvěř. Mnohdy je nerozeznatelná hranice mezi tím, zda člověk v přírodě táboří, bivakuje, nebo přežívá noc. Na tomto základě se tedy stanovují různá pravidla pro určité oblasti, kdy je například bivakování povoleno, ale rozdělávání a manipulace s ohněm přísně zakázána. Pokud pouze (jednou) přespíme – bivakujeme v určitém přírodním prostředí bez použití jakéhokoliv přístřešku, celty, pak tato aktivita má dopad na přírodní prostředí minimální. Větší dopad na přírodní prostředí má tramping nebo táboření, kdy naopak dochází k delšímu pobytu na jednom místě, k rozdělání ohně apod. (Holubová, 2018).[6] Tramping a táboření jsou však považovány za zcela jiné aktivity oproti bivakování. Proto bychom měli rozeznávat hranici mezi tím, kdy pouze bivakujeme, nebo kdy už přicházíme do stavu aktivity táboření nebo trampingu.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

[7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ MCMANNERS, HUGH. The commando survival manual. London: Dorling Kindersley 192 pages s. Dostupné online. ISBN 0751300195, ISBN 9780751300192. OCLC 60104945 S. 64. 
  2. ↑ Úklid odpadků v lese - Hnutí DUHA - místní skupina Olomouc. olomouc.hnutiduha.cz [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ GOODWIN, Sarah E.; SHRIVER, W. Gregory. Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds: Birds and Traffic Noise. Conservation Biology. 2010-11, s. no–no. Dostupné online [cit. 2019-04-08]. DOI:10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x. (anglicky) 
  4. ↑ BALLARI, Daniela; WACHOWICZ, Monica; BREGT, Arnold K.. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Computers, Environment and Urban Systems. 2012-1, roč. 36, čís. 1, s. 81–95. Dostupné online [cit. 2019-04-08]. DOI:10.1016/j.compenvurbsys.2011.06.004. (anglicky) 
  5. ↑ Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde.. AOPK ČR [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ HOLUBOVÁ, Anna. Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu. Parametr "periodikum" je povinný! 2018-01-29. Dostupné online [cit. 2019-04-08]. (cs-CZ) 
  7. ↑ AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011.">AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011.
  8. ↑ BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012.">BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012.
  9. ↑ BERGEROVÁ, K. Hiking. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. ISBN 978-80-7391-068-6">BERGEROVÁ, K. Hiking. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. ISBN 978-80-7391-068-6
  10. ↑ GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x, publikováno: 2010.">GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x, publikováno: 2010.
  11. ↑ HOLUBOVÁ, A. Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05.">HOLUBOVÁ, A. Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05.
  12. ↑ JUNGER, J., a kol. Turistika a športy v prírodě. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. ISBN 80-8068-097-3">JUNGER, J., a kol. Turistika a športy v prírodě. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. ISBN 80-8068-097-3
  13. ↑ KUTA, M. Hnutí Duha. Dostupné z: http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/, publikováno: 2003.">1       KUTA, M. Hnutí Duha. Dostupné z: http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/, publikováno: 2003.
  14. ↑ MCMANNERS, H. The Commando Survival Manual. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. ISBN 80-07-00927-2">MCMANNERS, H. The Commando Survival Manual. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. ISBN 80-07-00927-2
  15. ↑ MOSER, F. Pěší turistika. Praha, Olympia, 1981.">MOSER, F. Pěší turistika. Praha, Olympia, 1981.
  16. ↑ NEUMAN, J., a kol. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9">NEUMAN, J., a kol. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9


ikona
Tento článek vznikl na základě seminární práce studenta/ů FTVS UK: Denní studium 2019
Roommaann: Dopady bivakování na životní prostředí .
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Dopady_bivakování_na_životní_prostředí&oldid=25758“