Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vlivy na životní prostředí: Porovnání verzí
(úpravy) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Mezi nejrozšířenější turistické a sportovní aktivity provozované na území KRNAP patří pěší turistika, která je vůči přírodě i nejméně konfliktní. Dalšími aktivitami jsou cykloturistika, běžecké a sjezdové lyžování, skalní lezení a bezmotorové létání, vodní turistika.<ref name=":0">{{Citace | Mezi nejrozšířenější turistické a sportovní aktivity provozované na území KRNAP patří pěší turistika, která je vůči přírodě i nejméně konfliktní. Dalšími aktivitami jsou cykloturistika, běžecké a sjezdové lyžování, skalní lezení a bezmotorové létání, vodní turistika.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie | ||
| příjmení = Šorm | | příjmení = Šorm | ||
| jméno = Ivo | | jméno = Ivo | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Prvotně turistice předcházely výpravy vědců a učenců na konci 16. století. Od 30. let 19. století se začaly na horách stavět boudy určené k poskytování služeb návštěvníkům hor. Ruku v ruce s novými stavbami byla rozšiřovány a značeny turistické trasy, která propojovala nově vzniklá turistická centra. Rozvoj turistiky probíhá v polovině 19. století, který je spojen s jízdou na sáňkách a na konci 19. století s lyžováním. Spolu s rozmachem lyžování se budují nové sjezdové tratě, vleky a lanovky. Relativně snadná dostupnost z Čech a Moravy umožnila prudký rozvoj cestovního ruchu. Asi prvním velkým zásahem do vzhledu a stavu přírody byla v polovině 19. století éra nesmyslně koncentrovaného cestovního ruchu a rekreace pod heslem „hory patří pracujícím“. V tomto období docházelo k budování megalomanských staveb podnikové rekreace a do hor začaly proudit statisíce návštěvníků. Toto vedlo k výrazně zhoršené kvalitě ovzduší, půdy a vody se všemi negativními vlivy na horské ekosystémy, které se projevily ve velkoplošném poškození a umírání horských smrkových lesů. Ke zlepšení stavu vedlo až zřízení Ministerstva životního prostředí po roce 1990 a schválení zákona o ochraně životního prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = Kučerová | |||
| jméno = Anna | |||
| titul = Právní aspekty podmínek cestovního ruchu a sportu v Krkonošském národním parku | |||
| datum vydání = 2019-09-30 | |||
| jazyk = cs-CZ | |||
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/111247 | |||
| datum přístupu = 2023-07-28 | |||
}}</ref><ref name=":0" /> | |||
Rozvoj lyžařských areálů v Krkonoších velkým problémem. Dobré podmínky pro lyžování bohužel přitahuje mnoho návštěvníků, jejichž vynaložené finance představují nejvýznamnější složku příjmů a zisků všech subjektů nabízejících služby tohoto sektoru. Proto se zvyšuje počet sjezdových tratí.<ref>{{Citace | Rozvoj lyžařských areálů v Krkonoších velkým problémem. Dobré podmínky pro lyžování bohužel přitahuje mnoho návštěvníků, jejichž vynaložené finance představují nejvýznamnější složku příjmů a zisků všech subjektů nabízejících služby tohoto sektoru. Proto se zvyšuje počet sjezdových tratí.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| příjmení = Vrablíková | | příjmení = Vrablíková | ||
| jméno = Barbora | | jméno = Barbora |
Aktuální verze z 28. 7. 2023, 11:03
Mezi nejrozšířenější turistické a sportovní aktivity provozované na území KRNAP patří pěší turistika, která je vůči přírodě i nejméně konfliktní. Dalšími aktivitami jsou cykloturistika, běžecké a sjezdové lyžování, skalní lezení a bezmotorové létání, vodní turistika.[1]
Prvotně turistice předcházely výpravy vědců a učenců na konci 16. století. Od 30. let 19. století se začaly na horách stavět boudy určené k poskytování služeb návštěvníkům hor. Ruku v ruce s novými stavbami byla rozšiřovány a značeny turistické trasy, která propojovala nově vzniklá turistická centra. Rozvoj turistiky probíhá v polovině 19. století, který je spojen s jízdou na sáňkách a na konci 19. století s lyžováním. Spolu s rozmachem lyžování se budují nové sjezdové tratě, vleky a lanovky. Relativně snadná dostupnost z Čech a Moravy umožnila prudký rozvoj cestovního ruchu. Asi prvním velkým zásahem do vzhledu a stavu přírody byla v polovině 19. století éra nesmyslně koncentrovaného cestovního ruchu a rekreace pod heslem „hory patří pracujícím“. V tomto období docházelo k budování megalomanských staveb podnikové rekreace a do hor začaly proudit statisíce návštěvníků. Toto vedlo k výrazně zhoršené kvalitě ovzduší, půdy a vody se všemi negativními vlivy na horské ekosystémy, které se projevily ve velkoplošném poškození a umírání horských smrkových lesů. Ke zlepšení stavu vedlo až zřízení Ministerstva životního prostředí po roce 1990 a schválení zákona o ochraně životního prostředí.[2][1]
Rozvoj lyžařských areálů v Krkonoších velkým problémem. Dobré podmínky pro lyžování bohužel přitahuje mnoho návštěvníků, jejichž vynaložené finance představují nejvýznamnější složku příjmů a zisků všech subjektů nabízejících služby tohoto sektoru. Proto se zvyšuje počet sjezdových tratí.[3]
Sjezdové lyžování v Krkonošském národním parku má vliv na trvalý úbytek celkové rozlohy lesů, erozi půdy na odlesněných svazích a trvalé změny charakteru krajiny. Sjezdovým lyžováním vzniká ekologický problém v podobě umělého zasněžování, jehož škodlivý vliv bývá navíc zesílen používáním zakázaných chemických příměsí. Proto Správa KRNAP tuto technologii přísně vyloučila z 1. a 2. zóny.[4]
V KRNAPu můžeme vidět přímé a nepřímé negativní dopady turistického rozvoje na životní prostředí. Za přímými se schovává např. rušení živočichů nadměrným hlukem, trhání rostlin a nebo sešlapání vegetace. Daleko závažnějšími problémy jsou nepřímé dopady, které si návštěvníci neuvědomují a tudíž ani za ně necítí zodpovědnost. V tomto případě je to přestavba a zvětšování ubytovacích zařízeních, kterým dochází ke zmenšování květnatých horských luk. Vyšší kapacity vedou k větší spotřebě vody a k enormnímu problému s čištěním odpadních vod. Jejich nedostatečně čištění vede k velkoplošné eutrofizaci horských ekosystému v okolí horských bud a mizení ekologicky citlivých horských druhů rostlin a živočichů. Dalšími nepřímými dopady je rozšiřování infrastruktury, sjezdových tratí a podobně.[1]
Ve výsledcích práce autor uvádí, že v letech 2000–2002 hory během jednoho roku navštívilo 5,4 mil. osob a nejčastějším důvodem bylo jednoznačně provozování sportu a turistiky (34 %). Následuje rekreace návštěvníků (22 %) a na třetím místě je touha po poznání (15 %). Nejoblíbenější aktivitou návštěvníků je pěší turistika (73 %), dále cykloturistika (27 %), zimní sporty (23 %).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 ŠORM, Ivo. Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vliv na životní prostředí [online]. 2009-09-09 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ KUČEROVÁ, Anna. Právní aspekty podmínek cestovního ruchu a sportu v Krkonošském národním parku [online]. 2019-09-30 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ VRABLÍKOVÁ, Barbora. Turisté a sportovci prospívají nebo škodí? (Vztah trvalých obyvatel krkonošské obce Vítkovic k cestovnímu ruchu a sportovním aktivitám v jejich obci) [online]. 2011-09-06 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ KŘENOVÁ, Zdenka; BÍLEK, Ondřej; ZÝVAL, Vladimír. Does artificial snow fertilise the soil of mountain meadows in the Krkonoše National Park?. EUROPEAN JOURNAL OF ENVIRONMENTAL SCIENCES. 2020-06-22, roč. 10, čís. 1, s. 32–41. Dostupné online [cit. 2023-07-28]. ISSN 2336-1964. DOI:10.14712/23361964.2020.5. (anglicky)