Energie z biomasy: Porovnání verzí
(→Zdroje) |
m (added Category:Bioekonomika using HotCat) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[wikipedia:cs:Biomasa|Biomasa]] je v podstatě obyčejná směs materiálu rostlinného původu od volně se povalující dřevní hmoty v lesích či štěpků z odpadového dřeva přes topoly, vrby, slámu a jinak nevyužitelné zbytky polní produkce, které pak slouží jako různá fy to paliva. Ta se buď přímo [[wikipedia:cs:Spalování|spalují]] v kamnech a kotelnách stejně jako uhlí, nebo se [[wikipedia:cs:Zplyňování|zplynují]] ve speciálních zařízeních. Oproti [[wikipedia:cs:Fosilní palivo|fosilním palivům]] při jejich spalování nevznikají [[imise]] látek škodící životnímu prostředí - oproti uhlí žádný oxid siřičitý ani těžké kovy. Nenarůstají ani [[imise]] [[wikipedia:cs:Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], protože stejné množství | [[wikipedia:cs:Biomasa|Biomasa]] je v podstatě obyčejná směs materiálu rostlinného původu od volně se povalující dřevní hmoty v lesích či štěpků z odpadového dřeva přes topoly, vrby, slámu a jinak nevyužitelné zbytky polní produkce, které pak slouží jako různá fy to paliva. Ta se buď přímo [[wikipedia:cs:Spalování|spalují]] v kamnech a kotelnách stejně jako uhlí, nebo se [[wikipedia:cs:Zplyňování|zplynují]] ve speciálních zařízeních. Oproti [[wikipedia:cs:Fosilní palivo|fosilním palivům]] při jejich spalování nevznikají [[imise]] látek škodící životnímu prostředí - oproti uhlí žádný oxid siřičitý ani těžké kovy. Nenarůstají ani [[imise]] [[wikipedia:cs:Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], protože stejné množství CO<sub>2</sub> se spotřebovává během [[wikipedia:cs:Fotosyntéza|fotosyntetických]] procesů, které při tvorbě biomasy vznikají. Ani rostlinný popel nemusí oproti odpadu po spálení uhlí skončit někde na výsypce (skládce), ale může posloužit jako vhodné minerální hnojivo. V současnosti je nejvýhodnějším způsobem využití biomasy městské teplárenství - zásobování teplem z kotelny. V České republice používají kotel na dřevní štěpku v jihočeské obci Neznašov nedaleko Temelína, kde vytápí školu, školku a obecní úřad. Jako palivo používají odpadní dřevo z okolních lesů a pil, v zásobě mají plantáže rychlerostoucích topolů, experimentují také s technickým konopím. Inspirací jim byl ekologizační program v rakouském Kautzenu (držitel Evropské ceny za obnovu vesnice, ceny [[wikipedia:cs:Greenpeace|Greenpeace]] za ochranu klimatu a dalších ocenění) a zdejší výtopna na biomasu. Biomasu, obnovitelný zdroj energie, považují v zemích Evropské unie za značně perspektivní. Do roku 2010 má zaujmout polovinu připravovaného dvojnásobného zvýšení podílu všech alternativních zdrojů energie vůbec. Její produkce zde má vzrůst asi třikrát nad současný stav, přičemž polovina tohoto přírůstku má být díky cílenému pěstování [[wikipedia:cs:Energetické plodiny|energetických rostlin]] (například šťovík Utueša, [[wikipedia:cs:Konopí seté|konopí seté]], kanadské topoly aj.). Kotle na dřevo a biomasu vůbec vykazují v našich podmínkách zatím nejlepší návratnost. První velká tuzemská výtopna na biomasu existuje v Pelhřimově - vytápí třetinu domácností v sedmnáctitisícovém městě. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Zdroje === | |||
*Michal Novotný: Bydlet v polokouli pod zemí... ''21.století.'' (18. 09. 2003) | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[[wikipedia:cs:Biomasa|Biomasa na české Wikipedii]] | *[[wikipedia:cs:Biomasa|Biomasa na české Wikipedii]] | ||
*[[wikipedia:en:Biomass|Biomass na anglické Wikipedii]] | *[[wikipedia:en:Biomass|Biomass na anglické Wikipedii]] | ||
[[Kategorie:Energetika]] | |||
[[Kategorie:Bioekonomika]] |
Aktuální verze z 1. 12. 2020, 10:20
Biomasa je v podstatě obyčejná směs materiálu rostlinného původu od volně se povalující dřevní hmoty v lesích či štěpků z odpadového dřeva přes topoly, vrby, slámu a jinak nevyužitelné zbytky polní produkce, které pak slouží jako různá fy to paliva. Ta se buď přímo spalují v kamnech a kotelnách stejně jako uhlí, nebo se zplynují ve speciálních zařízeních. Oproti fosilním palivům při jejich spalování nevznikají imise látek škodící životnímu prostředí - oproti uhlí žádný oxid siřičitý ani těžké kovy. Nenarůstají ani imise oxidu uhličitého, protože stejné množství CO2 se spotřebovává během fotosyntetických procesů, které při tvorbě biomasy vznikají. Ani rostlinný popel nemusí oproti odpadu po spálení uhlí skončit někde na výsypce (skládce), ale může posloužit jako vhodné minerální hnojivo. V současnosti je nejvýhodnějším způsobem využití biomasy městské teplárenství - zásobování teplem z kotelny. V České republice používají kotel na dřevní štěpku v jihočeské obci Neznašov nedaleko Temelína, kde vytápí školu, školku a obecní úřad. Jako palivo používají odpadní dřevo z okolních lesů a pil, v zásobě mají plantáže rychlerostoucích topolů, experimentují také s technickým konopím. Inspirací jim byl ekologizační program v rakouském Kautzenu (držitel Evropské ceny za obnovu vesnice, ceny Greenpeace za ochranu klimatu a dalších ocenění) a zdejší výtopna na biomasu. Biomasu, obnovitelný zdroj energie, považují v zemích Evropské unie za značně perspektivní. Do roku 2010 má zaujmout polovinu připravovaného dvojnásobného zvýšení podílu všech alternativních zdrojů energie vůbec. Její produkce zde má vzrůst asi třikrát nad současný stav, přičemž polovina tohoto přírůstku má být díky cílenému pěstování energetických rostlin (například šťovík Utueša, konopí seté, kanadské topoly aj.). Kotle na dřevo a biomasu vůbec vykazují v našich podmínkách zatím nejlepší návratnost. První velká tuzemská výtopna na biomasu existuje v Pelhřimově - vytápí třetinu domácností v sedmnáctitisícovém městě.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- Michal Novotný: Bydlet v polokouli pod zemí... 21.století. (18. 09. 2003)