1 550
editací
(+ nadpisy, linky) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik [[wikipedia:en:Justus von Liebig|Justus F. von Liebig]], který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. '''Liebigův zákon minima''': „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také (nebo dokonce nadbytek díky lidské činnosti). Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor. | Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik [[wikipedia:en:Justus von Liebig|Justus F. von Liebig]], který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. '''Liebigův zákon minima''': „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také (nebo dokonce nadbytek díky lidské činnosti). Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor. | ||
Každý organismus (resp. populace) má specifické nároky na prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. '''fundamentální nika'''. Fundamentální nika je ovšem realizovaná pouze v případě, že organismus (resp. populace) není omezena konkurencí. To se v reálném světě stává zřídka, obvykle pouze po disturbanci nebo na nových územích (ostrov, který vznikl po výbuchu sopky). V ekosystému častěji druhy zaujímají tzv. '''realizované niky''' – realizované niky jsou vlastně podmnožiny fundamentálních nik – tedy konkurencí omezené niky. Můžeme teoreticky hovořit také o prázdné nice – tedy nice, která byla uvolněna např. vyhubením nějakého druhu. Prázdná nika může a nemusí být obsazena jiným druhem. | Každý organismus (resp. populace) má specifické nároky na prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. '''fundamentální [http://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_niche nika]'''. Fundamentální nika je ovšem realizovaná pouze v případě, že organismus (resp. populace) není omezena konkurencí. To se v reálném světě stává zřídka, obvykle pouze po disturbanci nebo na nových územích (ostrov, který vznikl po výbuchu sopky). V ekosystému častěji druhy zaujímají tzv. '''realizované niky''' – realizované niky jsou vlastně podmnožiny fundamentálních nik – tedy konkurencí omezené niky. Můžeme teoreticky hovořit také o prázdné nice – tedy nice, která byla uvolněna např. vyhubením nějakého druhu. Prázdná nika může a nemusí být obsazena jiným druhem. | ||
Jsou-li faktory v daném prostředí jiné, než | Jsou-li faktory v daném prostředí jiné, než jaké popisuje fundamentální nika, nemůže v tomto prostředí daný organismus dlouhodobě přežívat. (Např. ananas může v naší přírodě přežívat pouze do první zimy). | ||
Prostředí organismy velmi ovlivňuje. Příkladem může být skutečnost, že nepříbuzné organismy mají podobné znaky (konvergence). Např. podobný tvar těla u tučňáka (pták), delfína (savec) a ryby nebo oka na křídlech babočky paví oko a páva, křídla u netopýrů, hmyzu a ptáků, tvar těla u hadů, slepýše (ještěrka) a úhoře (ryba). | Prostředí organismy velmi ovlivňuje. Příkladem může být skutečnost, že nepříbuzné organismy mají podobné znaky (konvergence). Např. podobný tvar těla u tučňáka (pták), delfína (savec) a ryby nebo oka na křídlech babočky paví oko a páva, křídla u netopýrů, hmyzu a ptáků, tvar těla u hadů, slepýše (ještěrka) a úhoře (ryba). | ||
Na různých kontinentech resp. v různých zoogeografických oblastech se vyskytují tzv. ekologické ekvivalenty – organismy, které zaujímají podobné ekologické | Na různých kontinentech resp. v různých zoogeografických oblastech se vyskytují tzv. ekologické ekvivalenty – organismy, které zaujímají podobné ekologické niky a které, až vzájemně nejsou příbuzné, mají některé podobné znaky. | ||
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1" | {| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1" | ||
| '''Severní Amerika''' | | '''Severní Amerika''' |
editací