Globální environmentální problémy: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
(Skvely) značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
m (Editace uživatele „94.143.232.238“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „JaDlo“) značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{aktualizovat|Stránku je třeba aktualizovat především o Agendu 2030 a závěry Přížského summitu}} | {{aktualizovat|Stránku je třeba aktualizovat především o Agendu 2030 a závěry Přížského summitu}} | ||
[[File:The Earth seen from Apollo 17023.jpg|thumb|right|300 px|Pohled na Zemi z Apolla 17]] | [[File:The Earth seen from Apollo 17023.jpg|thumb|right|300 px|Pohled na Zemi z Apolla 17]] | ||
Hlavní ekologické problémy vymezila [[Stockholmská konference|Konference OSN ve Stockholmu]] v roce 1972: | Hlavní ekologické problémy vymezila [[Stockholmská konference|Konference OSN ve Stockholmu]] v roce 1972: | ||
*nebezpečné odpady plynné ([[w:cs:Emise (ekologie)|emise]]), tekuté ([[w:cs:Odpadní voda|odpadní vody]]) a tuhé (toxické, radioaktivní a jiné [[odpady]]) přesahující únosnou míru; | *nebezpečné odpady plynné ([[w:cs:Emise (ekologie)|emise]]), tekuté ([[w:cs:Odpadní voda|odpadní vody]]) a tuhé (toxické, radioaktivní a jiné [[odpady]]) přesahující únosnou míru; | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
*poškození půdy, jako např. [[w:cs:eroze|eroze]] půdy, vysoušení povrchové vrstvy, v některých oblastech až postupná přeměna na [[w:cs:poušť|poušť]], přemírou [[w:cs:zavlažování|zavlažování]] dochází k [[w:cs:zasolování půd|zasolování]] půdy, rozmělňování [[w:cs:humus|humusové]] složky – špatné hospodaření může mít katastrofické následky pro produkci potravin; získávání půdy např. kácením [[w:cs:Deštný prales|deštných pralesů]] vede ke vzniku další ekologické katastrofy. | *poškození půdy, jako např. [[w:cs:eroze|eroze]] půdy, vysoušení povrchové vrstvy, v některých oblastech až postupná přeměna na [[w:cs:poušť|poušť]], přemírou [[w:cs:zavlažování|zavlažování]] dochází k [[w:cs:zasolování půd|zasolování]] půdy, rozmělňování [[w:cs:humus|humusové]] složky – špatné hospodaření může mít katastrofické následky pro produkci potravin; získávání půdy např. kácením [[w:cs:Deštný prales|deštných pralesů]] vede ke vzniku další ekologické katastrofy. | ||
*globální ohrožení [[Biodiverzita|biodiverzity]] - genetické základny jednotlivých druhů rostlin a živočichů, počtu druhů i rozmanitosti [[Ekosystém|ekosystémů]]. | *globální ohrožení [[Biodiverzita|biodiverzity]] - genetické základny jednotlivých druhů rostlin a živočichů, počtu druhů i rozmanitosti [[Ekosystém|ekosystémů]]. | ||
Konference [[OSN]] vycházela z vědomí globální povahy ohrožení životního prostředí, které překonalo hranice jednotlivých států. | Konference [[OSN]] vycházela z vědomí globální povahy ohrožení životního prostředí, které překonalo hranice jednotlivých států. | ||
Aktuální verze z 13. 5. 2024, 13:01
Hlavní ekologické problémy vymezila Konference OSN ve Stockholmu v roce 1972:
- nebezpečné odpady plynné (emise), tekuté (odpadní vody) a tuhé (toxické, radioaktivní a jiné odpady) přesahující únosnou míru;
- narušení životodárných planetárních systémů, jako např. hydrologického cyklu, stratosférické ozónové vrstvy, klimatického systému atmosféry a oceánu;
- globální problémy spojené s atmosférou:
- skleníkový efekt,
- narušení ozonové vrstvy,
- znečištění ovzduší;
- nadměrné čerpání neobnovitelných zdrojů (nerostné suroviny) i obnovitelných (živé organismy, voda, půda);
- poškození půdy, jako např. eroze půdy, vysoušení povrchové vrstvy, v některých oblastech až postupná přeměna na poušť, přemírou zavlažování dochází k zasolování půdy, rozmělňování humusové složky – špatné hospodaření může mít katastrofické následky pro produkci potravin; získávání půdy např. kácením deštných pralesů vede ke vzniku další ekologické katastrofy.
- globální ohrožení biodiverzity - genetické základny jednotlivých druhů rostlin a živočichů, počtu druhů i rozmanitosti ekosystémů.
Konference OSN vycházela z vědomí globální povahy ohrožení životního prostředí, které překonalo hranice jednotlivých států.
Historie[editovat | editovat zdroj]
- Environmentální periodizace dějin lidstva
- Největší ekologické katastrofy za posledních 666 let.
- Antropocén
Popis problémů[editovat | editovat zdroj]
- Globální populační vzorce a trendy
- Vliv hospodaření na půdu a související problémy produkce potravin
- Globální ohrožení rozmanitosti života
- Globální změna klimatu
- Narušení ozónové vrstvy
- Využití vody
Koncepty a rámce[editovat | editovat zdroj]
Strategie řešení problémů[editovat | editovat zdroj]
- Komplexní přístupy:
- popis a řešení syndromů globálních změn
- Specifické přístupy:
- ochrana atmosféry - opatření WMO.
- populační růst - zákony udržitelnosti
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.
- Činčera, J.: Globální problémy současného světa. In: Člověk a životní prostředí (humanistická environmentalistika)
- Činčera, J. (2001): Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let. Environmentální informační systémy a humanistická environmentalistika - texty k výuce. Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze.
- Encyclopedia of Sustainable Development. TU v Liberci, Fakulta pedagogická.
- Moldan, B.: Globální problémy životního prostředí. COŽP UK.
- Moldan, B. (2001) Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. Praha: Karolinum.
- Moldan, B.: Lidé na naříznuté větvi. Rukověť o trvale udržitelném rozvoji. COŽP UK. Též: Moldan, B. (2003)(Ne)udržitelný rozvoj: ekologie hrozba i naděje. Praha: Karolinum.
- Nováček, P., Huba, M., Mederly, P. (1998): Ohrožená planeta na prahu 21. století. Olomouc: UP Olomouc, 217 str.