Editace stránky Trofická struktura

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
'''Trofická struktura''' je organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Trofie trofickými] úrovněmi.<ref name="b">Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997</ref>
__NOTOC__
==Úvod==
 
 
'''Definice''': Organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Trofie trofickými] úrovněmi.<ref>Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997</ref>
 
Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout  mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy)
Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout  mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy)
Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci](některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků)<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref>, které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin.
Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci] (některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků), které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin.
 
Základní trofické stupně (úrovně) jsou tyto:<br />
==Model trofické struktury==
==Model trofické struktury==
Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností)<ref name="a">www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref> je využita [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními]fotosyntetizujícími organismy, neboli [[primárními producenty]] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %)<ref name="a" />  uloží do svých těl - [[sekundární produkce|produkce sekundární]]. Herbivorní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%)<ref name="a" /> – sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný (zajišťovaný pestrou škálou rozkladačů [http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozklada%C4%8D dekompozitorů]), který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje primárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní [http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=373 fotické zóny]<ref name="b" />. Zcela specifickým systémem jsou hlubiny oceánů v okolí tzv. [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD_ku%C5%99%C3%A1k černých kuřáků], kde dochází k výronům horké, minerálními látkami bohaté vody a primární produkci zde zajišťují [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chemotrofie chemotrofní] bakterie. Tento ekosystém tedy nevyužívá sluneční energii narozdíl od předchozího příkladu ani druhotně.
Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností) je využita http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními fotosyntetizujícími organismy, neboli [primárními producenty] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %) uloží do svých těl - [produkce sekundární]. Herbivorní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%) - sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný, který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje proimárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní fotické zóny
 
*Primární producent (organismy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofní] – tzn. schopné fotosyntézy, zelené rostliny)<br />
*Primární konzument (organismy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] herbivorní - býložravci)<br />
*Sekundární konzument (organismy heterotrofní karnivorní - masožravci)<br />
'''Potravní (trofická) pyramida'''<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref> [[Soubor:image004.jpg]]<br />
Přibližně  10% obsahu energie je předáno do další trofické úrovně, což limituje počet trofických stupňů, resp. článků v potravním řetězci.
Poměr produkce biomasy v následující trofické úrovni k biomase předchozí trofické úrovně se nazývá produkční účinnost. Roste od autotrofů (uloží do svých těl 0,1% přijaté sluneční energie) přes herbivory (několik málo % energie obsažené v potravě) až po karnivory (10 – 20% účinnost)<ref>www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref>
 
 
 
 
 
 
== Témata ==
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec Potravní řetězec]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekosyst%C3%A9m Ekosystém]


==Osud energie ve společenstvu==
== Zdroje ==
Na každém stupni dochází ke ztrátám energie, ať už v podobě nevyužité odumřelé masy a exkrementů nebo ve formě vyzářeného tepla, které se uvolňuje při činnosti živočichů. Jeden joule získaný např. herbivorním živočichem může být zabudován do jeho těla, nestrávený vyloučen s výkaly živočicha, vyzářen do okolí ve formě tepla. V prvním případě může později přejít do těla masožravce a po jeho uhynutí je využit rozkladači. Nakonec však vždy opustí trofické společenstvo ve formě tepla<ref name="b" />.
   
 
Trofická pyramida'''<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref> [[Soubor:image004.jpg]]


==Odkazy==
=== Zdroje ===
<references/>
<references/>
=== Témata ===
 
*[[Primární produkce]]
== Odkazy ==
*[[Sekundární produkce]]
 
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
*http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm
*http://en.wikipedia.org/wiki/Trophic_level
http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm
*http://www.palaeos.org/Trophic_structure
http://en.wikipedia.org/wiki/Trophic_level
*http://www.deer.rr.ualberta.ca/library/guild/trophic_structure.htm
http://www.palaeos.org/Trophic_structure
*http://en.wikipedia.org/wiki/Raymond_Lindeman
http://www.deer.rr.ualberta.ca/library/guild/trophic_structure.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Raymond_Lindeman
 
=== Literatura ===
=== Literatura ===
*Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997
 
Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997  


[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Skupina F]]
[[Kategorie:Ekologie]]
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/wiki/Trofická_struktura“