Editace stránky Rozvojová agenda po roce 2015

'''Rozvojová agenda po roce 2015''' (''Post-2015 Development Agenda'') je chystaný koncept cílů, dohod a závazků, týkající se [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], kterou připravuje [[Organizace spojených národů|Organizace spojených národů (OSN)]]. Tato koncepce vzniká současně s etablováním [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]] (''Sustainable Development Goals - SDGs''), které navazují na [[Rozvojové cíle milénia|Rozvojové cíle milénia]] (''Millennium Development Goals - MDGs'').

Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o [[Udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]]. Tato koncepce nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje napomohla k tomu, že si lidstvo uvědomilo a následně se pokouší řešit nejpalčivější problémy, kterým v současnosti čelí.<ref>http://www.un.org/millenniumgoals/</ref> Přes značné úsilí pověřených orgánů OSN je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů Rozvojových cílů milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.

V [http://www.un.org/en/mdg/summit2010/pdf/outcome_documentN1051260.pdf Závěrečném dokumentu] schváleném v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (''High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs'') je kladen požadavek na [[w:cs:Generální tajemník OSN|Generálního tajemníka OSN]], aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení ohledně zrychlení pokroku (co se týče Rozvojových cílů milénia) ve své výroční zprávě.

Závěry, které vzešly z [[Konference Rio+20|Konference Rio+20]] ([http://sustainabledevelopment.un.org/rio20.html ''Rio+20 Conference'']) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]]. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda v uvědomění si potřeby vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální Rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát [[Udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]].<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml</ref>

V návaznosti na úspěch při posuzování realizace MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (''the Annual Ministerial Review - AMR'')<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/amr/index.shtml</ref>, byl také zde ustanoven dozorčí orgán v podobě Ekonomické a Sociální Rady (''the Economic and Social Council - ECOSOC''), který bude hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a prosazování rozvojové agendy po roce 2015.<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/</ref>

Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci ''(Development Cooperation Forum - DCF)''<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/dcf/index.shtml</ref> o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této diskuze, která rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na Rozvojovou agendu po roce 2015.

Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012 ([http://www.un.org/millenniumgoals/pdf/Post_2015_UNTTreport.pdf ''Realizing the Future We Want for All'']), popisuje Skupina pro systémové úkoly vizi pro Rozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.

Skupina pro systémové úkoly vydala v březnu 2013 druhou zprávu zaměřenou na obnovené globální partnerství pro rozvoj [http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/report2.shtml ''A Renewed Global Partnership for Development'']. Tato zpráva navrhuje doporučení na klíčové dimenze a možný rozměr pro globální partnerství v období následujícím po roce 2015. Podává doporučení, že partnerství by mělo zahrnovat univerzální závazky ,,vyžadující akci" ze všech zemích, v souladu s jejich situací. Mělo by být vybudováno na již existujících závazcích jako jsou MDGs, Konzensu z Monterey (''the Monterey Consensus''), a Realizačního plán z Johannesburgu (''the Johannesburg Plan of Implementation''), za předpokladu, že bude rozšířen a posílen o konkrétní body, týkající se širokého množství globálních problémů, které před námi stojí v současné době.

</ref> k zajištění poskytnutí informací a doporučení týkající se rozvojové agendy následující po roce 2015. Panelu předsedá prezident Indonésie a Libérie a ministerský předseda Velké Británie. Jeho 27 členů zahrnuje představitele ze soukromého sektoru, akademické sféry, občanské společnosti a místních úřadů. Po sérii setkání (New York, Londýn, Monrovia, Bali) předložil panel svou zprávu ([http://www.un.org/sg/management/pdf/HLP_P2015_Report.pdf A New Global Parnership: Eradicate Poverty and Transform Economies through Sustainable Development]). V ní vytyčil 5 klíčových doporučení pro agendu po roce 2015:

* '''Podpora potřebných''' (''Leave No One Behind'') - V návaznosti na MDGs dále odstraňovat diskriminaci, chudobu, zlepšovat životní podmínky.

* '''Umístění udržitelného rozvoje do centra dění''' (''Put Sustainable Development at the Core'') - Podpora udržitelného rozvoje skrze principy zelené ekonomiky (''Green economy'')

* '''Ekonomická transformace do všezahrnujícího růstu s dostatkem pracovních příležitostí''' (''Transform Economies for Jobs and Inclusive Growth'') - eliminace chudoby a podpora střední třídy skrze ekonomický rozvoj, upravit regulační pravidla, tak aby nesvazovala ale usnadňovala podnikání při respektování etických pravidel a závazných norem udržitelného rozvoje.

* '''Podpora mírových a efektivních řešení a otevřených a zodpovědných veřejných institucí''' (''Build Peace and Effective, Open and Accountable Public Institutions'') - Prohlubování dialogu mezi vládami a jednotlivými subjekty občanské společnosti

* '''Vytvoření nového globálního partnerství''' (''Forge a new Global Partnership'') - Jeden z nejdůležitějších úkolů (a zároveň nejobtížnějších); potřeba vytvořit novou dohodu, týkající se udržitelného rozvoje, která bude přijatelná pro všechny zúčastněné subjekty.

== Jednání předcházející konferenci v Addis Abebě ==

Diskuze zaměřené na Rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (''The United Nations Development Group'') vymezila soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. [http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/glob_dev_rep_2013.pdf Zpráva] s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013.<ref>http://www.undg.org/.</ref> Následně proběhlo mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy a návrhy opatření do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný [[MŮJ Svět (MY World)]].

V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (''International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals''), které se mělo uskutečnit v australském Sydney. <ref>http://www.sdgp2015.com/</ref> To bylo ale následně zrušeno z důvodů snížení finanční podpory od australské vlády.<ref>https://www.linkedin.com/groups/Cancellation-International-Symposium-on-Sustainable-6500592.S.5872860530124812292</ref>

V současné době probíhá v rámci OSN proces směřující k určení nového globálního rozvojového rámce, který nahradí v roce 2015 končící [[Rozvojové cíle milénia]]. Definování a etablování nových cílů a agendy je poměrně náročné (vzhledem k tomu, že je potřeba nalézt společný konzensus mezi jednotlivými členskými státy). Pro vytváření koncepce Rozvojové agendy po roce 2015 je pak stěžejní dialog mezi společenskými skupinami a aktéry (tzv. stakeholdery) z různých oblastí (zahrnující i sféru byznysu).

 

19. července 2014 Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN na Cíle udržitelného rozvoje ''(the UN General Assembly's Open Working Group on Sustainable Development Goals - OWG)'' podala návrh na koncepci Cílů udržitelného rozvoje. Tento návrh obsahoval 17 cílů se 169 dílčími objekty pokrývající širokou škálu témat udržitelného rozvoje. Týkají se například problematiky eliminace chudoby a hladu, zlepšení zdraví a vzdělání, směřování k udržitelnějším sídlům, boje proti změně klimatu, ochrany oceánů a lesů. <ref>https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/4538pressowg13.pdf</ref>

 

Konkrétní cíle jsou pak zveřejněny [https://sustainabledevelopment.un.org/sdgsproposal zde]. Dne 4. prosince 2014 Valné shromáždění OSN přijalo souhrnnou zprávu generálního tajemníka s názvem [http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/700&Lang=E Cesta k důstojnosti 2030: ukončení chudoby, přeměna života a ochrana planety] ''(The road to dignity by 2030: ending poverty, transforming all lives and protecting the planet)'', která apeluje na to, že etablování Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje by mělo reflektovat tyto návrhy. <ref>http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/700&Lang=E</ref> Aktuální informace jsou zveřejňovány na platformě OSN zabývající se udržitelným rozvojem ([https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/5527SR_advance%20unedited_final.pdf zde]).

 

Důležitým aspektem pro další aktivity směřující k implementaci globálního rozvojového rámce je vazba na financování rozvoje a jeho způsob. Významným impluzem pro další rozvojovou spolupráci, bude v pořadí již třetí [http://www.un.org/esa/ffd/overview/third-conference-ffd.html Mezinárodní konference o financování rozvoje] (International Conference on Financing for Development), která se bude konat 13. - 16. července 2015 v etiopské Addis Abebě. Zúčastní se jí významní političtí zástupci z mnoha zemí, hlavy států, ministři financí, zahraničních věcí, stejně jako všichni relevantní stakeholdeři z řad institucí, nevládní organizace a subjekty podnikatelského sektoru. Výsledky konference se budou reflektovat v dalším mezivládním jednání a tvorbě výsledného konzensu a měly by tak představovat významný příspěvek k rozvoji a podpoře realizace rozvojové agendy po roce 2015. <ref>http://www.un.org/esa/ffd/overview/third-conference-ffd.html</ref>

 

[[Globální změna klimatu]] má značný vliv na rozvojovou problematiku, vazba na klimatická vyjednávání je součástí tvorby Rozvojové agendy a Cílů udržitelného rozvoje. ,,Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke [http://newsroom.unfccc.int/lima/ konferenci COP-21 v Paříži] v prosinci 2015."<ref>http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1967</ref>

 

 

 

 

 

 

Státy se v dohodě také znovu zavázaly k poskytování rozvojové pomoci (ODA) zejména nejchudším státům a k rozšíření spolupráce Jih-Jih.<ref>http://www.enviweb.cz/clanek/polit/103605/uspech-konference-v-addis-abebe</ref> Efektivní financování rozvojové agendy je totiž jedním za základních předpokladů pro úspěšné dosažení [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]]. Dohoda z Addis Abeby je nicméně také důležitá pro boj proti globální změně klimatu, její závěry se tak promítnou i do pařížské klimatické konference. V závěrečném článku přijatého dokumentu je pak přislíbeno zvážení potřeby uspořádat navazující konferenci do roku 2019.<ref>http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/CONF.227/L.1</ref>