Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''Opětovné použití''' je praxe, kdy jsou nějaké objekty využívány znovu, ať buď pro původní účel (konvenční opakované použití), nebo pro plnění jiné funkce (tvůrčí opakované použití nebo [[Alternativní využití věcí|alternativní využití]]). Opětovné použití se liší od [[w:cs:Recyklace|recyklace]], při které je původní předmět rozložen na suroviny a ty jsou použity pro výrobu nových výrobků. Tím, že opětovně použijete předmět, který není potřeba znovu vyrábět, šetříte čas, peníze, energii a zdroje. V širším ekonomickém smyslu může lidem a organizacím tento postup zpřístupňovat kvalitní výrobky za přijatelnou cenu a vytvářet pracovní místa a podnikatelské aktivity, která přispívají ekonomice. | | '''Opětovné použití''' je praxe, kdy jsou nějaké objekty využívány znovu, ať již pro svůj původní účel (konvenční opakované použití), nebo pro plnění jiné funkce (tvůrčí opakované použití nebo [[Alternativní využití věcí|alternativní využití]]). Mělo by se odlišit od recyklace, což je rozdělení použitých předmětů na výrobu surovin pro výrobu nových výrobků. Opětovné použití - tím, že jste dříve používali položky, ale nepracovali, pomáhá šetřit čas, peníze, energii a zdroje. V širším ekonomickém smyslu může lidem a organizacím zpřístupňovat kvalitní produkty s omezeným počtem prostředků a vytvářet pracovní místa a podnikatelskou činnost, která přispívají k hospodářství. |
| | |
| Historicky byla hlavním impulsem pro opětovného využití finanční motivace. V rozvojových zemích může tento faktor vést k velmi vysoké míře opětovného použití, ale zvyšující se mzdy a následné zvyšující požadavky spotřebitelů na pohodlí jednorázových výrobků vedly v bohatších zemích k postupnému potlačení opětovného používání. Současné zvyšující se environmentální povědomí postupně mění postoje a také předpisy, jako jsou nové předpisy o obalech a situace opět směřuje více k opětovnému používání.
| |
| | |
| Příkladem konvenčního opětovného použití je například prodej piva ve vratných obalech; dalším příkladem může být například [[w:cs:Protektor (pneu)|protektorování pneumatik]] či použití vratných/opakovaně použitelných plastových krabic, přepravních kontejnerů místo jednorázových krabic z [[w:cs:vlnitá lepenka|vlnité lepenky]].
| |
| | |
| == Výhody a nevýhody ==
| |
| Opětovné použití může mít určité potenciální výhody:
| |
| * Úspory energie a surovin, díky snížení počtu výrobků, nutných vyrobit pro jednorázové použití.
| |
| | |
| * Snížené náklady na skladování a likvidaci.
| |
| * Renovace výrobků může být zdrojem kvalifikované, dobře placené práce, především v rozvojových ekonomikách.
| |
| * Úspory nákladů pro firmy a spotřebitele; opakovaně použitelný výrobek je často o mnoho levnější, než množství výrobků pro jedno použití, které nahrazuje.
| |
| * Některé starší výrobky byly vyrobeny ručně, mnohem kvalitněji.
| |
| Opětovné použití má ale také své nevýhody:
| |
| * Opětovné použití často vyžaduje čištění nebo dopravu, které mají environmentální náklady.
| |
| * Některé předměty, jako jsou např. spotřebiče obsahující [[w:cs:Freon|freon]], dětské autosedačky, starší trubky a použité automobily, mohou být nebezpečné nebo méně energeticky účinné.
| |
| * Opakovaně použitelné výrobky musí být odolnější než výrobky pro jedno použití a proto vyžadují více materiálu. To je obzvláště důležité, pokud je opakovaně použita jen malá část těchto výrobků.
| |
| * Třídění a příprava položek pro opětovné použití trvá déle, což je pro spotřebitele nevýhodné a podnikům stojí peníze.
| |
| * Pokud jsou věci používány mimo jejich původní účel, je často třeba zvláštní kvalifikace k zajištění správné nové funkčnosti výrobku.
| |
| * Pokud používáme starší výrobek, je často třeba mít adaptér, který umožňuje jeho používání. Náklady na tyto adaptéry nebývají ale příliš vysoké.
| |
| * Pokud používáme kovové výrobky, může být problémem postupné rezivění tohoto kovu.
| |
| | |
| == Centra opětovného využití a virtuální výměna ==
| |
| Tzv. reuse centra usnadňují změny majitelů funkčních výrobků, vhodných pro opětovné využití Z takové to služby mají prospěch obě strany - jak dárci či prodejci, tak i příjemci či kupující.- ať už jsou to jednotlivci, neziskové organizace, školy, či komunity. Takováto centra mohou mít podobu fyzického prostoru (vhodná hala), ale mohou být i virtuální.
| |
| | |
| === Česká republika ===
| |
| ====Re-use centra====
| |
| Také v České republice vznikají postupně centra opětovného využití. Příkladem může být projekt "Re-USE" v Brně, který funguje již dva roky a v roce 2016 získal titul „Odpadový projekt roku 2016“. V rámci projektu mohou obyvatelé Brna odkládat nepoužívané věci v několika sběrných dvorech - v tzv. "Re-USE pointech. Ty se pak vrací do oběhu za symbolický poplatek. Lidé tak mohou znovu používat především věci denní potřeby, nádobí, knihy, hračky či sportovní náčiní. Peníze z prodeje věcí za symbolickou cenu jsou posléze využívány na sbírku "Květiny pro Brno". Další část projektu - tzv. Re-NAB je věnována staršímu nábytku, který je ve spolupráce s Odborem sociální péče nabízen lidem v sociální nouzi. Zvláštní částí projektu je tzv. Retro-USE, který shromažďuje starší předměty určité historické ceny a ty jsou následně nabízeny muzeím, divadlům a jiným kulturním institucím.<ref>{{Citace elektronického periodika
| |
| | titul = Odpadový projekt roku „Re-USE“ slaví první narozeniny
| |
| | periodikum = www.brno.cz
| |
| | url = https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/odpadovy-projekt-roku-re-use-slavi-prvni-narozeniny/
| |
| | jazyk = cs
| |
| | datum přístupu = 2018-07-31
| |
| }}</ref>
| |
| ====Secondhandy====
| |
| Secondhandy vznikly na počátku 90. let, především v oblasti prodeje textilu. I když se očekávalo, že se zvýšenou životní úrovní obyvatel secondhandy postupně vymizí, fungují dodnes a velmi často úspěšně - vyhledávají je nejen lidé, kteří chtějí ušetřit peníze, ale také ti, co hledají něco jiného, než je možné najít v nabídce běžných obchodů. Dle ČSÚ bylo v roce 2009 v Česku 3 943 obchodů s použitým zbožím. Lukašíková dělí textilní seconhandy na následující kategorie:<ref>{{Citace kvalifikační práce
| |
| | příjmení = Lukašíková
| |
| | jméno = Monika
| |
| | titul = Secondhandy - environmentálně uvědomělé nakupování?
| |
| | url = https://is.muni.cz/th/b7v53/BAKALARSKA_PRACE.pdf?lang=cs;so=td;info=1
| |
| | datum přístupu = 2018-07-31
| |
| | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií
| |
| | typ práce = bakalářská práce
| |
| | vedoucí = Hana Librová
| |
| | odkaz na vedoucího = w:cs:Hana Liborová
| |
| | místo = Brno
| |
| | rok = 2009
| |
| | počet stran = 66
| |
| | jazyk = cs
| |
| | |
| }}</ref>
| |
| * Hrabárny
| |
| * Výběrové secondhandy
| |
| * Dětské secondhandy
| |
| * Luxusní secondhandy
| |
| * Internetové secondhandy
| |
| * Putující seconhandy
| |
| | |
| ====Dobročinné obchody====
| |
| Přibližně od roku 2010 se některé české neziskové organizace počaly inspirovat modelem dobročinných obchodů (takzvaných charity shops) v západní Evropě. Provoz dobročinných obchodů přináší neziskovým organizacím vítaný zdroj finančních prostředků pro vlastní veřejně prospěšné účely. Ekonomický přínos je doplněn i o sociální a environmentální, čímž se dobročinné obchody řadí ke konceptu sociálního podnikání.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| |
| | příjmení = Božková
| |
| | jméno = Barbora
| |
| | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií
| |
| | odkaz na instituci =
| |
| | titul = Obchůdky na tenkém ledě? Výzvy a bariéry dobročinných obchodů v České republice
| |
| | url = https://is.muni.cz/th/djr1w/Barbora_Bozkova_bakalarska_prace_FINAL.pdf
| |
| | typ práce = bakalářská práce
| |
| | vedoucí = Naďa Johanisová
| |
| | odkaz na vedoucího =
| |
| | místo = Brno
| |
| | rok = 2017
| |
| | počet stran = 93
| |
| | strany =
| |
| | datum přístupu = 2018-07-31
| |
| | poznámka =
| |
| | jazyk =cs
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| ==== Opětovné využití/recyklace textilu ====
| |
| V České republice existuje několik sítí, které se zabývají sběrem a znovuvyužitím či recyklací použitého textilu. Podle Ministerstva životního prostředí končí přes 97 % textilu na skládkách, což představuje cca 200 tis. tun textilu ročně.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| |
| | příjmení =
| |
| | jméno =
| |
| | titul = Potex - recyklujeme textil
| |
| | periodikum = RecyklujemeTextil.cz
| |
| | url = http://www.recyklujemetextil.cz/kdo-jsme
| |
| | jazyk = cs-cz
| |
| | datum přístupu = 2018-08-10
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| Část textilu je recyklována pomocí sítí speciální pouličních kontejnerů. Nejrozšířenější sítě jsou:
| |
| *Potex - více než 500 oranžových kontejnerů<ref name=":0" />
| |
| *Dimatex - šedé kontejnery - především výroba čistících hadrů <ref>{{Citace elektronického periodika
| |
| | titul = RECYKLACE TEXTILU {{!}} Sběr a třídění textilního odpadu – Recyklace textilu – Kontejnery na textil
| |
| | periodikum = www.recyklace-textilu.cz
| |
| | url = http://www.recyklace-textilu.cz/
| |
| | jazyk = en-GB
| |
| | datum přístupu = 2018-08-10
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| * [[w:cs:Textileco|Textileco]]
| |
| | |
| ==Odkazy==
| |
| ===Reference===
| |
| <references />
| |
| | |
| [[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]
| |
| {{Odpovědná spotřeba}}
| |