Editace stránky Kormorán velký jako státem chráněný druh
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
= Úvod = | |||
V posledních letech se na Ministerstvu životního prostředí množí žádosti o náhradu škod způsobenou chráněnými živočichy. Mezi největší „stěžovatele“ patří Český rybářský svaz (dále ČRS) a soukromí chovatelé ryb. Příčinou jejich škod je Kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Kromě žádostí o náhradu škod přibývají také žádosti o povolení limitovaného odstřelu tohoto ptáka. Kormorán se v 50. letech 20. století nacházel na pokraji vyhubení a ve snaze o obnovení jeho populace byl prohlášen za zvláště chráněného živočicha. Tento status mu zůstal až do dneška, tedy téměř 60 let. V následující práci jsem se tedy rozhodl zjistit, jaký je vlastně stav kormorána v ČR. Zda si zaslouží statut zvláště chráněného živočišného druhu a s ním spojenou ochranu. | |||
== | == Právní normy == | ||
Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a příloze vyhlášky 395/1992, patří kormorán velký mezi zvláště chráněné druhy. Tento zákon zakazuje jakkoli negativně ovlivňovat vývojová stádia kormorána a škodlivě zasahovat do jejich sídel (přirozených i umělých). Zákon zakazuje zvířata zabíjet, zraňovat, chytat a plašit. Výjimka z tohoto zákona může být udělena, rozhodující je posouzení veřejného zájmu a zájmu přírody.*1* | |||
Takováto ochrana by mohla vést k tomu, že si kormorán na přítomnost lidí zvykne a bude jednoduché se k němu přiblížit. Opak je ale pravdou. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s použitím různých figurín.*2* To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček. *2* | |||
= Původní nebo nepůvodní druh? = | |||
Zajímavá je také skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v zimě možné vidět na stromech, v ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Většina zdrojů se shoduje na tom, že kormorán v ČR hnízdí až od roku 1982.*3* Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v roce 2009 pohyboval kolem čísla 330.*4* Mnohem větší číslo, kolem 7 500 párů *5*, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo relativně nepřesné. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63 000 kusů. A právě tito zimující jedinci jsou označováni jako hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v současnosti dochází k prudkému růstu počtu kormoránů v Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát *5* (podle ČRS se stav kormorána v ČR v letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Z ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v mnoha státech Evropy nepůvodní. | |||
= Výpočet škody způsobené kormoránem = | |||
Dá se nějak vyjádřit škoda, kterou kormorán způsobí? Asi naprosto zásadní otázka. Vzhledem k faktu, že kormorán se v drtivé většině případů živí pouze rybami, budu počítat pouze s nimi. Zde má zásadní význam správné odhadnutí počtu kusů kormoránů, kteří se v námi uvažované oblasti zdržují. Kormorán je schopen v jeden den urazit i několik desítek kilometrů a proto může být obtížné vyhnout se dvojímu započítání jednoho kusu. K odhadu škody se používá rovnice, která obsahuje následující proměnné: | |||
== Proměnné == | |||
a) počet kusů kormorána | |||
b) krmná dávka jednoho kormorána na den | |||
c) počet dní, kdy se na daném místě kormorán vyskytuje | |||
Pokud použiji čísla uvedená výše, bude | == Postup výpočtu == | ||
Pokud mezi sebou tyto tři proměnné vynásobíme, zjistíme přibližnou škodu na rybí obsádce, vyjádřenou v kilogramech. Toto množství je pak třeba vynásobit nějakou peněžní hodnotou. Toto vyjádření je ale trochu problém. Pro soukromé chovatele ryb je toto číslo představováno nákupní cenou jejich ryb a nikoli cenou tržní. Pokud tedy podnikatel nakoupí na jaře násadu do svého rybníka za účelem pozdějšího prodeje a během zimy se mu na rybníce usadí hejno kormoránů, dostane jako náhradu pouze částku, kterou investoval do nákupu násady na jaře. <br> | |||
Krmná dávka jednoho kormorána na jeden den je odhadována v rozmezí 0,5 – 0,8 kg ryb.*8* Další možností, jak odhadnout množství ryb, které zkonzumují kormoráni, je přes procentuální podíl na jejich hmotnosti. Zde se za typickou denní dávku kormorána pokládá 17 % jeho hmotnosti.*9* Vzhledem k tomu, že běžná hmotnost se pohybuje od 2 do 3,5 kg, tvoří denní dávka jednoho ptáka 0,34 – 0,6 kg ryb. První kormoráni do ČR přilétají během měsíce října a zůstávají až do března. Tyto doby jsou samozřejmě pouze orientační, ale odpovídají letošní zimě (2009/2010). | |||
Pokud použiji čísla uvedená výše, bude výsledek následující: | |||
15 000 x 0,5 x 120 = 900 000 kg | 15 000 x 0,5 x 120 = 900 000 kg | ||
Údaje o počtu kusů a denní dávce jsem zvolil na jejich spodní hranici. V tomto případě tedy kormoráni přes zimu zkonzumují 900 tun ryb. Produkce chovných rybníků ve vlastnictví ČRS dosahuje hodnoty 1 400 tun. (Pro porování : podle internetových stránek ČRS bylo na rybářských revírech sportovními rybáři udicí | Údaje o počtu kusů a denní dávce jsem zvolil na jejich spodní hranici. V tomto případě tedy kormoráni přes zimu zkonzumují 900 tun ryb. Produkce chovných rybníků ve vlastnictví ČRS dosahuje hodnoty 1 400 tun. (Pro porování : podle internetových stránek ČRS *10* bylo na rybářských revírech sportovními rybáři uloveno udicí téměř 3 200 tun ryb). K 900 tunám je ještě třeba připočíst další ztráty, které představují ryby zraněné, které dokázaly kormoránům uniknout. Jejich rány se pak často zaplísní a ryby na tyto následky hynou. Je tedy pravděpodobné, že skutečné množství ryb zabitých kormoránem bude vyšší. | ||
Pokud bychom použili údaje, které uvádí ČRS, vypadala by rovnice následovně: | Pokud bychom použili údaje, které uvádí ČRS, vypadala by rovnice následovně: | ||
Řádek 54: | Řádek 41: | ||
65 000 * 0,5 * 120 = 3 900 000 kg | 65 000 * 0,5 * 120 = 3 900 000 kg | ||
Výsledek 3 900 tun představuje téměř trojnásobek roční produkce ryb ČRS. <br> | Výsledek 3 900 tun představuje téměř trojnásobek roční produkce ryb ČRS. | ||
<br> | |||
==Složení potravy== | == Složení potravy == | ||
Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek | Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek uvádí jen jeden případ, kdy byla v trávícím traktu kormorána nalezena kost skokana. Jeho zaměření na zraněné nebo jinak oslabené ryby (nemocné...) je neodůvodněné a neprokázané, jak uvádí Adámek. | ||
Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny | Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny sledováním, které se uskutečnilo v letech 2004/2005 na Vltavě ve Vyšším Brodu. Podle této studie bylo zastoupení jednotlivých čeledí následující : | ||
Celkem 389 ryb | Celkem 389 ryb | ||
Řádek 68: | Řádek 57: | ||
Z jednotlivých druhů byly nejvíce zastoupeny : plotice obecná, jelec tloušť, okoun říční, ouklej obecná, ježdík obecný. Více jak 75% byly ryby v rozmezí 10 – 25 cm. <br> | Z jednotlivých druhů byly nejvíce zastoupeny : plotice obecná, jelec tloušť, okoun říční, ouklej obecná, ježdík obecný. Více jak 75% byly ryby v rozmezí 10 – 25 cm. <br> | ||
= Jaký je mechanismus náhrady škody? = | |||
Náhradu škody řeší zákon č. 115/2000 Sb.. K získání nároku na odškodnění je třeba splnit podmínky, které tento zákon klade. | Náhradu škody řeší zákon č. 115/2000 Sb.. K získání nároku na odškodnění je třeba splnit podmínky, které tento zákon klade. | ||
Mezi ty nejdůležitější patří | Mezi ty nejdůležitější patří *11*: | ||
a) Škody na plevelných druzích ryb resp. tzv. „bílé rybě“ je možné hradit pouze v případě, že tyto byly ve škodném období žadatelem nasazeny a žadatel je tedy schopen doložit cenu této násady. | a) Škody na plevelných druzích ryb resp. tzv. „bílé rybě“ je možné hradit pouze v případě, že tyto byly ve škodném období žadatelem nasazeny a žadatel je tedy schopen doložit cenu této násady. | ||
Řádek 78: | Řádek 67: | ||
b) Škodu není možné uplatňovat na rybách v rybářských revírech viz Sdělení č. 22 odboru legislativního publikovaného ve Věstníku MŽP v září 2006. Toto Sdělení je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 540/2003 ze dne 29. 4. 2004. Výše uvedené se týká pouze tekoucích vod. Na rybnících, které jsou využívány jako rybářské revíry, je možné škodu dle zákona č. 115/2000 Sb. uplatnit. | b) Škodu není možné uplatňovat na rybách v rybářských revírech viz Sdělení č. 22 odboru legislativního publikovaného ve Věstníku MŽP v září 2006. Toto Sdělení je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 540/2003 ze dne 29. 4. 2004. Výše uvedené se týká pouze tekoucích vod. Na rybnících, které jsou využívány jako rybářské revíry, je možné škodu dle zákona č. 115/2000 Sb. uplatnit. | ||
Tyto dvě podmínky představují v mnoha případech konečnou pro žádost ČRS o náhradu škody | Tyto dvě podmínky představují v mnoha případech konečnou pro žádost ČRS o náhradu škody. <br> | ||
= | = Co dělá stát pro vyřešení situace? = | ||
Zde bych se podíval na to, jak danou situaci řeší stát. Zdá se, že vládní opatření původně určené k záchraně druhu vedlo k jeho přemnožení. A stát místo toho, aby tuto ochranu zrušil, vydává nové a nové zákony, které se snaží problém vyřešit. Dá se očekávat, že při současné nečinnosti státních úřadů budeme za pár let mít s kormoránem podobný problém, jaký mají v Austrálii s divokými králíky. Existují také ohlasy*12*, že svůj díl na zachování ochrany kormorána nese také ČRS. Ten se údajně sám snaží o zachování ochrany kormorána, protože v případě zrušení by pro něj zanikla možnost získat náhradu škody. Souhlasím s tím, že pro ČRS bude těžké vzdát se náhrad, na které si již zvykl a nepohrne se do hledání nového, efektivnějšího řešení. Pokud zdrojem peněz na náhrady škod bude státní rozpočet, bude pro svaz pohodlnější ochranu zachovat a jen „natáhnout ruku“ a peníze si od státu vzít. | |||
<br> | |||
<br> | |||
<br> | |||
<br> | |||