Editace stránky Atmosferická depozice
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Atmosférická depozice == | == Atmosférická depozice == | ||
Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m | Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok)[1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je hydrosféra, pedosféra, litosféra či biosféra a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře. | ||
Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou. | Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou. | ||
„Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. | |||
„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. | |||
Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1]. | |||
<center><b>F = c . vd</b></center> | |||
Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. | |||
Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí. | |||
Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. | |||
Mezi srážky padající patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky usazené[4]. | |||
Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu | |||
Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. | |||
<center><b>D = | <center><b>D = ci . P</b></center> | ||
kde | kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. | ||
Usazené srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3]. | |||
== | == Témata == | ||
vymývání<br /> | |||
samočištění ovzduší<br /> | |||
srážky atmosférické<br /> | |||
metody odběru a měření depozice | |||
== | == Zdroje == | ||
< | [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004…2<br /> | ||
[2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993…5<br /> | |||
[3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004….6<br /> | |||
[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br /> | |||
== Související stránky == | == Odkazy == | ||
*[ | === Související stránky === | ||
*[ | *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší] | ||
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého] | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
* | *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky] | ||
* | *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky] | ||
*[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis] | |||
=== Literatura === | |||
[1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004…2<br /> | |||
[2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993…5<br /> | |||
[3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004….6<br /> | |||
[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br /> | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Skupina C]] | ||