Ekosystém

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Existence života na Zemi je možná jen ve vzájemné závislosti organismů mezi sebou a interakci s okolním prostředím. Tyto vztahy odráží pojem ekosystém, který se používá v dvojím smyslu [1]:

  • Obecně je ekosystém každá soustava, v níž je přítomen alespoň jeden živý prvek.
  • Podle původního pojetí, jež zavedl anglický ekolog H. G. Tansley, je ekosystém strukturním a funkčním celkem, složeným ze všech živých organizmů a abiotického prostředí v daném časoprostoru. V jiném vyjádření lze za ekosystém považovat úhrn všech životních forem a jejich projevů probíhajících v uvažovaném období v topograficky vymezeném prostoru.

Soubory interaktivních přírodních prvků v prostoru začaly být – též díky souběžně se vyvíjející kybernetice – v druhé polovině 20. století přednostně nazývány ekosystémy. Jde o společenství rostlin, živočichů, mikroorganismů a neživého prostředí, které vzájemným působením tvoří funkční celek – velmi komplexní, takže k jejich studiu je třeba přistupovat holisticky a mezioborově [2]. Ovšem znázornit tuto složitost, komplexní provázanost jako reálné časoprostorové funkce je zatím neproveditelné – nesčetné modely ekosystémů jsou pouhým přiblížením k realitě[1].

Ekosystémy posloužily v mnoha oborech jako vzor, takto se osvědčily pro vědecké studium četných jevů včetně důsledků lidských zásahů. Pojem „ekosystém“ figuruje nejen v ekologicky orientovaných vědeckých (mezinárodních) projektech, ale pro nedostatek jiných „systémově“ vhodných slov je používán v návazných vědeckých i aplikovaných oborech. Zrodilo se tedy významné paradigma. (Svědectví o mnohostranném pojetí a užitečnosti pojmu „ekosystém“ ve vědě i praxi dává internet: ve vyhledávači Altavista bylo možno počátkem dubna 2002 najít celkem 377 tisíc smysluplných odkazů na ekosystém)[2].

Koncept ekosystému je základem tzv. ekosystémového přístupu; poskytuje tak hodnotný rámec pro analýzu vzájemných vazeb mezi lidmi a životním prostředím (například v rámci konceptu ekosystémových služeb přírody) a pro řízení lidských aktivit na podkladě získaných poznatků. Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Ekosystém na české Wikipedii.


Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Ecosystem na anglické Wikipedii.


Definice ekosystému[editovat | editovat zdroj]

Ekosystém deštného pralesa - řeka Gambia

Oživená příroda se přibližně od druhé poloviny 20. století pojímá v celé složitosti vzájemných vztahů v čase i prostoru; tento mnohorozměrný přístup odráží pojem ekosystém. V současném slovníku a teorii přírodních i aplikovaných věd je pojem ekosystém považován za termodynamicky otevřenou soustavu, v níž jsou živé organizmy interaktivně propojeny navzájem mezi sebou i se svým fyzikálním okolím. Jako u všech vědeckých termínů, jde tedy i v tomto případě o určitou abstrakci, která se snaží postihnout složitost a časoprostorové dimenze přírodní skutečnosti.

Slovo ekosystém vzniklo spojením slov "ecological" a "system" - znamená soubor prvků a procesů, které tvoří a ovládají chování určité definované části biosféry. Termín je obecně chápán jako souhrn všech živých a neživých součástí, jejich vzájemných vztahů v určitých, předem definovaných oblastech, velikost této oblasti není předem omezena.

Pro účely analýzy a hodnocení ekosystémů je třeba vymezit jejich hranice (to do jisté míry závisí na druhu pokládaných otázek). Dobře definovaný ekosystém je charakterizován silnými interakcemi mezi svými komponenty a slabými interakcemi přes „hranice“. Hranice ekosystémů je tedy užitečné stanovit tam, kde se vyskytuje mnoho nespojitostí, jako například nespojitost v distribuci organismů, typech půdy, povodích nebo hloubce vodních nádrží. Ve větším měřítku, regionálním nebo dokonce celosvětovém, mohou být ekosystémy hodnoceny na základě četnosti výskytu základních strukturálních prvků.

Dvojí užití pojmu ekosystém[editovat | editovat zdroj]

(1) Ekosystémem je soustava alespoň jednoho živého prvku a jeho vztahů k okolí. Nezáleží na velikosti; ekosystémem je jak kaluž, která se čas od času vytvoří v dutině stromu, tak i oceán. Podle toho je tedy ekosystémem již izolovaná kolonie houby na mikroskopické misce nebo lidský „jedinec“ s návaznými saprofytními, symbiotickými a parazitickými synuziemi uvnitř i na povrchu těla a v jeho nejbližším fyzickém prostředí. Ve středu zájmu je především strukturní uspořádání prvků; organizace celku, který vytvářejí. Za integrální součást ekosystémů jsou považováni i lidé.

(2) Ve speciálním případě se v ekosystému zdůrazňují strukturní a funkční hlediska, a to z hlediska časového a prostorového. Prostředí a jeho "obyvatelé" se zjednodušeně ukazují jako abiotické zdroje a biotičtí aktéři (v podobě dílčích bloků, kompartmentů); zájem je soustředěn na funkci jednotlivých prvků. Jde tedy především o podchycení vstupů a výstupů látek a energie, potravních řetězců, produkce biomasy, přeměny vázané energie, návaznosti životních cyklů, procesů sukcese (postupných změn v druhovém složení), vytváření stability i dynamické rovnováhy struktur, jejich současného trvání; patří sem také zkoumání důsledků lidských zásahů. Takové ekosystémy lze zjednodušeně modelovat.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 JENÍK, J.. Ekosystémy, učební text. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-040-8. (česky)   Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „J1998“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. 2,0 2,1 JENÍK, Jan. Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma.. Vesmír. 2002, roč. 81, čís. 3, s. 127-131.   Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „J2002“ použit vícekrát s různým obsahem

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]