Vymezení základních pojmů v dopravě

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Vzhledem k tomu, že doprava představuje každodenní aktivitu (v průměru udělá jeden Evropan přibližně 3 cesty za den, což odpovídá zhruba jedné hodině strávené dopravou;[1], jsou pojmy doprava, mobilita a dostupnost používány poměrně frekventovaně. Přitom však často bývají tyto pojmy zaměňovány či používány nepřesně. Je proto užitečné si nejprve ujasnit, čím se tyto pojmy od sebe liší.

Každý člověk má své potřeby, které se snaží nějakým způsobem uspokojit. Některé potřeby lze uspokojit bez nutnosti fyzicky změnit místo, kde se zrovna daná osoba nachází (např. potřebu bydlení ve svém domě / bytě, kde také může naplnit další potřeby jako potřebu spánku, kontaktu s nejbližší rodinou apod.). Velkou řadu potřeb však člověk nemůže naplnit, aniž by fyzicky změnil své místo – např. pro uspokojení potřeb jídla a odívání se musí člověk přesunout do obchodu či restaurace. K tomu, aby mohl nakoupit v obchodu či v restauraci, ale uspokojit i řadu dalších potřeb (kulturního vyžití a dalších volnočasových aktivit), musí pracovat. Cesty do práce představují významný podíl denních cest pro většinu pracujících obyvatel (viz Druhy dopravy).

Mobilita[editovat | editovat zdroj]

Všechna přání změnit místo s cílem naplnit své potřeby označujeme jako mobilitu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Doprava pak představuje prostředek pro naplňování potřeb mobility. Tento výraz zahrnuje všechny „nástroje“, pomocí kterých se lidé mohou přemisťovat – dopravní prostředky, infrastrukturu, energie a další. Doprava se dá měřit např. v osobo-kilometrech[2] nebo tuno-kilometrech[3]. Mobilita je pak bezrozměrná subjektivní veličina vycházející z psychologických potřeb a fyzických možností každého jednotlivce.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Podmínkou realizace dopravy je dopravní dostupnost výchozího i cílového místa. Dostupnost se vztahuje k obtížnosti dosahování konkrétních míst nebo činností. Naopak mobilita popisuje schopnost pohybovat se prostorem. Dostupnost ovlivňuje paleta dostupných dopravních alternativ a zároveň doba potřebná k vykonání cesty, její bezpečnost a náklady na ni. Zvláštní pozornost je u dopravní dostupnosti věnována chodcům a cyklistům a skupinám se sníženou mobilitou (starším lidem, hendikepovaným, rodinám s dětmi apod.).

Důležitou normativní otázkou je, jaký rozsah dopravy (a tedy naplňování potřeb mobility) je „společensky žádoucí“. Obecně je společenským cílem naplnit co nejvíce potřeb s co nejmenším objemem dopravy, protože doprava s sebou, jak uvádíme dále, přináší řadu negativních společenských dopadů. Snižování těchto negativních společenských dopadů je z normativního pohledu hlavním cílem při směřování k udržitelné dopravě.

Zdroje a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. EUROSTAT (2007): Passenger mobility in Europe. Statistics in Focus 87/2007, EUROSTAT, European Communities
  2. Osobo-kilometry představují indikátor výkonu osobní dopravy.
  3. Tuno-kilometry představují indikátor výkonu nákladní dopravy.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]