Uplatnění systémové teorie

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Analýza procesů současného světa probíhá dnes čím dál častěji v podobě systemického myšlení (Capra, 2004). Systémové teorie podávají dnes nejpřiměřenější výpověď o sou­časné společnosti a o současném světě. Vědecké teorie jako utříděné systémy poznatků obrážejí či zachycují souvislosti procesů, elementů, které jsou uspořádány systemicky. Čím je společnost vyspělejší, tedy z hlediska obecné evolucionistické teorie vyvinutější, tím je diferencovanější a komplexnější. Povahu jejího vývoje určuje systémová racionalita svými specifickými požadavky. Prolínají se zde teoretické přístupy s důsledky reálného prosazová­ní stále dokonaleji organizovaných forem života v procesech racionalizace a modernizace, které s využitím poznatků vědy a techniky ustanovily systémový charakter života soudobé společnosti.

Globalizovaný svět může být nahlížen jako systém případně jako komplex systémů, které se vzájemně ovlivňují a protínají a jejichž trvání je založeno na předpokladu, že dokáží efektivním způsobem řešit problémy, které v nich vyvstávají. Tato řešení jsou technická, což znamená, že jsou neosobní, že vyžadují maximální věcnost, tedy objektivně účinná řešení. Systémová racionalita se projevuje právě v této schopnosti řešit problémy zadané jednotlivým systémům. Globalizovaná společnost je dokonale proorganizovaný systém, jehož přežití závisí na připravenosti řešit problémy.

Vyspělá společnost, vysoce diferencovaná a komplexní, si vynucuje nejen reálné změny ve struktuře vztahů, ale také výrazně atakuje představy a ideje, které v určité době se nejvýraz­něji podílely na jejím rozvoji a které hluboce ovlivnily životní orientaci lidí moderní doby. Týká se to především metafyzických otázek, idejí o smyslu lidské existence a světa vůbec. Nejsilnějším projevem racionálního budování „lidského světa“, na němž se měla věda a technika podílet zásadním způsobem, byla realizace ideje humanity v různých varian­tách. Všem těmto variantám bylo společné jedno. Byl jasně stanoven cíl tohoto směřování a zároveň s tím byly hledány prostředky jak ho dosáhnout. Další vývoj západní civilizace se ubíral především cestou zdokonalování podmínek k realizaci cíle.