Köhler Paviljongen – paní Ingebjørg G. Wold

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



Köhler Paviljongen – paní Ingebjørg G. Wold
Köhler Paviljongen 1.JPG
Základní informace
Název organizace Köhler Paviljongen
Typ podnikatelské činnosti Zemědělství a potravinářská výroba
Počet zaměstnanců Rodinný podnik, příležitostně najímáni další pracovníci (šéfkuchař)
Adresa Bernervegen 250, 4365 Nærbø
Web https://www.kohlerpaviljongen.no
Kontakt ingebjorg@kohlerpaviljongen.no
Další údaje
Název obce/města/regionu Nærbø
Obec s rozšířenou působností
Katastrální výměra obce (km2) 3,28
Počet obyvatel 6 995

Stručná anotace – základní popis podnikatelské činnosti[editovat | editovat zdroj]

Venkovská farma s různorodou hospodářskou činností:

  • Výroba reveňového sirupu: lisují reveňovou šťávu, přidávají cukr, pasterují při nízké teplotě, plní sklenice, pak lze používat jako sirup nebo ochucovat víno.
  • Reveň používají i pro další výrobky - párky, zmrzlinu a čokoládu ze sirupu. Důležité je pracovat s lidmi – celá reveňová síť.
  • Historický dům – dřevěný pavilon pro pořádání společenských akcí (původně jako altán pro společenské oslavy v rámci velkého statku).
  • Přednášky, kurzy a komunitní akce (přednáškový sál pro kurzy,…)
  • Kromě toho na farmě nadále pěstují krávy a slepice

Aktivity podniku: pěstují reveň, dělají sirup, prodávají ho na místě i ho distribuují dále. Historickou budovu pronajímají pro společenské akce spojené s přípravou a konzumací jídla (na větší akce najímají zkušeného kuchaře, malé občerstvení (káva a koláč), připravuje podnikatelka sama). Akce mohou být až pro 36 lidí. Mají specifický postup: přivítají zákazníky v tradičních šatech, potřesou si s nimi rukou, dají jim něco k pití z reveně (sirup). Pořádají také umělecké výstavy. Je zde veškeré vybavení: kuchyně, velká jídelna, salonek, sociální zařízení ve sklepě, seminární místnost nahoře. Prodávají produkty a vyprávějí současně o historii místa i výroby sirupu. Víkendové akce (omezeno kvůli ropné krizi); lidé přicházející spíše jen během týdne. Pro návštěvníky pořádají přednášky a lekce z historie (produkce a využití tradičních potravin, promítání filmů) – tzv. historický balíček. Další možností je tzv. Reveňové safari – návštěva sila, příběh o reveni. Pro děti: nabízejí, aby přišli a oslavili svátek, narozeniny.

Pro přednášky a společenská setkání je využívána kromě „Pavilónu“ také mistnost v hlevní budově farmy, a bývalá sila vedle hlavní budovy. Pro výrobu sirupů je určena jedna místnost cca 40 m2, kde je umístěn celý proces moštování reveně – drcení, lisování, pasterizace i lahvování včetně pasterizace lahví.

Reveňový sirup

Reveň je pěstována na relativně malém poli v zázemí farmy. Je zde využíván obroční způsob sklizně – část půdy se nechává každý rok ladem. Reveň je množena výhradně vegetativně, je pěstována jediná tradiční odrůda. Na vlastní farmě je také v menším rozsahu pěstována reveň experimentálními metodami – ve tmě apod.

Sklízejí reveň v průběhu celé sezóny (dvě sklizně: jedna v květnu/červnu, pauza v červenci, druhá v srpnu/začátkem září), sirup neskladují, dělají ho z čerstvě vylisované šťávy. Nezaznamenali, že by stoupl obsah kyseliny šťavelové v průběhu roku. Prodej je ovšem celoroční.

Jsou jediní v Norsku: vše, co vypěstují (cca 5000 l sirupu) je distribuováno pro velkoobchod, dále je dodáván přímo do restaurace ve Stavangeru; jinak prodávají na trzích a na místě. Vyhráli soutěž sirupů – zlatá cena; popis: „ekologický produkt s výbornou chutí a krásnou barvou, obsahem jsou zdravé a čerstvé suroviny. Je to též tradiční, historicky ověřený a regionální produkt.“ Statek ale nabízí více domácích výrobků, např. spolu se sirupem i vejce jsou samoobslužně v prodeji u silnice.

Východisko pro začátek podnikání[editovat | editovat zdroj]

Paní podnikatelka

Začátkem podnikání bylo studium podnikatelky na HLB – během studia používala farmu pro napsání různých studijních povinností. Pro ekonomickou studii použila pavilón (stál tehdy jinde), udělala seznam, co je třeba udělat, zjistila si, kolik to bude stát, a jak dostat peníze zpět. Použila historii a vše, čím šlo záměr podpořit. Zhodnotila zájmy a příležitosti – nejdřív osobní zájem, pak teprve zájmy obchodní. Manžel byl nemocný, dostal práci mimo farmu: omezili chov skotu a prasat, ona chtěla mít nějaký příjem z farmy mimo prostý chov zvířat. Současně hrály dohromady okolnosti – rodiče se chtěli zbavit historické budovy, ta ale byla prohlášena kulturním dědictvím. Rozhodla se ji využít jako zdroj příjmu a také, aby tím naplnila svůj zájem o historické dědictví. Nyní ji to velmi baví. Zájem o věc: je to osobně naplňující, protože při podnikání používá celou osobnost (vše, co umí), a celou farmu i její vztahy ke komunitě. Tyto vnější okolnosti jsou pro podnikatelku důležitější, než příjem z obchodu.

Reveň je v místě pěstována již ve 4. generaci, (i když předposlední generace zkrachovala).

V začátku jí dal peníze otec, který prodal půdu. Peníze z tohoto prodeje byly důvodem, proč to mohla udělat tak důkladně (ve smyslu ohledu na tradiční postupy a originality při renovaci) od samého začátku.

Nápad a originalita[editovat | editovat zdroj]

Historické vázy

Dům je z 1860, byl postaven v parku na velké farmě, 1950 byl přemístěn, pak ho přemístili zpět v 2007. Původně pro hosty, pak to byl dům pro slepice a sklad, nyní funguje jako restaurace určená na společenské události. Práci udělala ona a její manžel. Obvyklý model je, že celá rodina pomáhá (mají 5 děti). Bydlí nedaleko a starají se o to; když pořádají velké akce, ty pak organizuje celá rodina.

Dřevěný dům byl zrekonstruován tradičními postupy, například skla v oknech jsou vyrobena tradičním postupem z foukaného skla (jsou křivá). Místní umělci přispěli k výzdobě V celém vybavení domu převládají předměty, upomínajíc tradice, historii a předky.

Ve své bakalářské práci psala podnikatelka také o reveni jako potravině: botanický druh a jeho šlechtění, historie a tradice pěstování, jako přírodní & kulturní zdroj. Je to unikátní součást historie, podobně, jako je vlastní budova. Předkové vybudovali velkou farmu a byli velmi bohatí, byla to první – v celém Westlandu, to je velmi unikátní. Kořeny reveně pocházejí odtud, takže to má vztah k lidem, kteří tu žili. Tuto historii vždy vypráví spolu s tím, že říká historii zemědělství od r. 1815 doposud v této oblasti. Básníci vyprávějí o hnědé a šedé půdě. Její závěrečné zkoušky byly o historii, rozebírala díla 12 umělců kteří popisovali historii regionu v 19. století.

Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace[editovat | editovat zdroj]

Pro omezení rizik použila svou školní studii, udělala si ekonomickou rozvahu, také aby v začátku získala podporu z fondu na rozvoj venkova – na napsání projektu – použila právě tuto studii. Podpora byla nejdůležitější – od školy a dalších lidí, kteří také podnikali v podobných profesích. Dříve byla v regionu Rogaland podporována především výroba masa a mléka, a další zemědělské a řemeslné činnosti se nepokládaly za tak důležité – byly považovány za „ženskou“ záležitost. Farmy chtěly být velké a dělat produkci ve velkém, ale nyní se situace změnila – daleko větší důraz je nyní kladen na specializované produkce, fungovaly příklady z jiných krajů.

Podnikatelka vždy postupuje bezpečně, po jednotlivých krocích, ale s jasným cílem – zabezpečuje se proti rizikům, ale postupuje přímočaře, nemění své cíle, a vždy jich tak dosáhne. Zná samu sebe, čeho chce dosáhnout, a použila školu k tomu, aby to dosáhla. Bylo to dáno též tím, že do školy vstoupila v pozdějším věku, kdy už měla jasno. Vize je to nejdůležitější – ovlivní vše kolem, jako to, co je třeba se naučit.

Má mnoho „nohou“, na kterých stojí, protože na začátku není jasné, co je nejvíce výhodné a nejméně rizikové. Tak to je v rámci celé rodiny (děti mají také vlastní podniky). Mají také rozmanité trhy a vztahy k jiným zákazníkům (trhy se mění a je třeba se dívat po různých příležitostech). Různorodost nevadí, činnosti nejsou v konfliktu.

Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti[editovat | editovat zdroj]

Jídelna

Peníze, které vydělají, investují zpět do farmy. To ale dělají všichni farmáři. Nejsou tak bohatí penězi, ale zkušeností. Manžel má navíc práci jinde, toto je jen doplňková činnost. To je obvyklý model, kdy například manželé pěstují každý něco jiného a sdílejí zdroje. Doplňkové aktivity je třeba začlenit do těch hlavních. To je podmínka přežití, ale hlavně tak může vzniknout něco nového. Start-up je složitý, pokud jsme na něm plně závislí.

Nikoho nezaměstnává trvale, najme je jen, když potřebuje. Rodina pomáhá při akcích (příprava, servis), ale také pěstovat reveň a lisovat šťávu.

Vztah podnikatele k okolnímu prostředí a komunitě[editovat | editovat zdroj]

Zákazníci: jednotlivci – dospělí (hlavní cílová skupina), dále např. důchodci (přicházejí uprostřed týdne), děti atd. Učí se stále a je stále v kontaktu s lidmi, to je, co ji nejvíce zajímá – a vytváří tak síť. Taková síť je důležitou součástí úspěchu (více sítí je už komunita). Je součástí ??? nějakého družstva??? (41 min.) – úspěšnější než jednotliví pěstitelé. Důležité je, že se tam potkávali; už to tak dělají 10 let. Komunity a sítě musí fungovat na osobních vztazích.

Ekonomická činnost postupně přerůstá do komunitní, jde o „službu kultuře“. Peníze investují do rekonstrukce staré stodoly, kde má vzniknout prostor pro setkávání a koncerty.

Doporučení a inspirace[editovat | editovat zdroj]

Podkrovní učebna/výstavní síň

Zajímat se o věc, stále se učit: co dělat i co nedělat. Když jede na dovolenou, tak navštěvuje podobná místa v Norsku, kde se může naučit něco nového pro svůj podnik.

Pozitiva a negativa podnikání na venkově[editovat | editovat zdroj]

Administrativně je podnikání náročné, hygienické kontroly, kontroly kvality potravin, složité daňové zákony. Když renovovali dům, trvalo celý rok, než sehnali všechna bezpečnostní, stavební a hygienická povolení. Je potřeba opravdu chtít, jinak překážky nelze překonat. Trvá mnoho let, než se vybuduje reputace.

Média a propagace[editovat | editovat zdroj]

Vztahy se zákazníky: potkávají je na trzích, výstavách, používají facebook, rozdávají jim letáky. Důležitý je osobní kontakt. Nyní po celé zemi, ale na vizitce je jméno a mohou ji kontaktovat třeba přes FB, Instagram, Mailchimp – pro posílání pravidelného zpravodaje. Kdyby nebyl internet, předpokládá, že by fungovala podobně, stačí směrovky u silnice a také lidi si navzájem řeknou o této zkušenosti (pusa je nejlepší propagace).

Dovednosti[editovat | editovat zdroj]

Výrobna sirupu

Jak se dovednosti rozvinuly: vše dohromady – rodinná tradice, vlastní zkušenost a sdílení zkušeností s dalšími, včetně školy (HLB), znalosti „zvenčí“.



Tato stránka vznikla za podpory fondů EHP a Norských fondů - Program Česko-norský výzkumný program (CZ09)

EHP-Norske-fondy Logo-Norsko-barva.jpg