→Dělení zdrojů
Bez shrnutí editace |
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Zdroj znečištění ovzduší == | == Zdroj znečištění ovzduší == | ||
Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako | Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímé nebo nepřímé produkty lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [2].<br /> | ||
== Dělení zdrojů == | == Dělení zdrojů == | ||
Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií.<br /> | Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií.<br /> | ||
1) Podle původu se dělí na '''přirozené''' a '''antropogenní'''.<br /> | 1) Podle původu se dělí na '''přirozené''' a '''antropogenní'''. Mezi ''přirozené'' zdroje řadíme sopečnou činost, bakteriální činost,prašné bouře apod., kdežto ''antropogenní'' zdroje souvisejí s lidskou činností (zemědělství, průmysl, doprava atd.).<br /> | ||
2) Podle umístění jsou zdroje '''přízemní''' (nízké) a '''výškové''' (vysoké) [2]. ''Přízemní'' zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu ''výškové'' zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.<br /> | 2) Podle umístění jsou zdroje '''přízemní''' (nízké) a '''výškové''' (vysoké) [2]. ''Přízemní'' zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu ''výškové'' zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.<br /> | ||
3) Podle jejich uspořádání se dělí na '''bodové''', '''liniové''', '''plošné''' a '''objemové''' [1]. U ''bodového'' zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. ''Lineární'' zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. ''Plošný'' zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O ''objemovém'' zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch [2]. <br /> | 3) Podle jejich uspořádání se dělí na '''bodové''', '''liniové''', '''plošné''' a '''objemové''' [1]. U ''bodového'' zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. ''Lineární'' zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. ''Plošný'' zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O ''objemovém'' zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch [2]. <br /> | ||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
[3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993 | [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993 | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Ovzduší]] | ||