Zajištěné cesty v rakouských Alpách: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:


===Negativní vliv===
===Negativní vliv===
Mnoho negativních vlivů má používání ferrat společné s ostatními outdoorovými sporty.  
Mnoho negativních vlivů má používání ferrat společné s ostatními outdoorovými sporty. Turista lačný po zdolání zajištěné cesty v Rakouských Alpách má zpravidla následující denní harmonogram. Doprava do daného místa, samotné zdolání cesty, přenocování.  


===Doprava===
===Doprava===


Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (němci 43%, rakušané 35%, nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref>
Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (němci 43%, rakušané 35%, nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. Spalování pohonných hmot jistě zanechává v oblasti značnou uhlíkovou stopu.  <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref>
<br />
S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku])
 
Podobné důvody dávají vzniku lanových drah, které vznikají hlavně při výstavbě lyžařských areálů. Lidé mají možnost většinu z nich využít i mimo zimní sezony, kdy je turisti využívají pro zkrácení zdlouhavé cesty z údolí na vrcholky hor. Kromě osobních lanových drah je v alpských regionech mnoho zásobovacích lanových drah, které osoby nepřeváží. Provoz lanových drah podporuje tzv. tvrdý turismus, pro který je charakteristická pohodlnost a pasivita. Jeho environmentálním dopadem je nevratné narušování biodiverzity chráněných oblastí, spotřeba neobnovitelných zdrojů, nadměrná produkce odpadu. Opakem je měkký turismus, který se vyznačuje šetrným, ekologickým přístupem. <ref>ANTOŠOVÁ, T., ''Kulturně - ekologický vliv turismu.'' Univerzita Hradec Králové 2014</ref>
 
=== Výstavba zajištěných cest ===
Výstavba zajištěné cesty příliš krajinu nezatěžuje. Vybudování cesty provádí zpravidla horolezci bez těžké techniky pouze s tradiční horolezeckou výbavou. Ve skalních útvarech zůstávají nejčastěji kovové předměty sloužící k jištění jako jsou ocelová lana, kramle, nýty, ocelové žebříky apod. Pro zdolání takto zajištěné cesty potřebuje turista vlastní jistící ferratový set a přilbu. Tuto výbavu si sám přinese i odnese. j
 
==Odkazy==
==Odkazy==
===Reference===
===Reference===
13

editací