Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika: Porovnání verzí

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika (editovat)

Verze z 1. 10. 2009, 13:57

Přidáno 443 bajtů , 1. 10. 2009

+ nadpisy, linky

VizuálníWikitext

Admin

Byrokraté, Revizoři, Správci, Editoři ovládacích prvků

7 211

editací

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Jedinec nebo druh zaujímá v ekosystému tzv. ekologickou niku. Ekologická nika je definována jako „funkční začlenění jedince (popř. populace) v ekosystému. E.P. Odum hovoří o „zaměstnání druhu v přírodě“ (Odum, 1977)<ref>ODUM, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>.
+Jedinec nebo druh zaujímá v ekosystému tzv. ekologickou niku. Ekologická nika je definována jako „funkční začlenění jedince (popř. populace) v ekosystému. [[wikipedia:en:Eugene Odum|E.P. Odum]] hovoří o „zaměstnání druhu v přírodě“ (Odum, 1977)<ref>ODUM, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>.
 Ekologická nika je determinována kvantifikovanými nároky organismu na biotické a abiotické faktory prostředí (potravu, prostor, světlo, teplo, pH, vlhko). Model ekologické niky je vícerozměrný. Je velmi pravděpodobné, že některé (snad méně významné) faktory nejsou člověku – badateli dosud známy.
@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Podle nároků na prostředí se organismy (druhy) dělí na euryektní a stenoektní.
-'''Euryektní druhy''' mají širokou toleranci ke všem základním faktorům. Proto jsou také hojně rozšířené (eurytopní). Příkladem euryektních druhů je smetánka lékařská, moucha domácí apod. hojné a běžné druhy.
+==Euryektní druhy==
+mají širokou toleranci ke všem základním faktorům. Proto jsou také hojně rozšířené (eurytopní). Příkladem euryektních druhů je smetánka lékařská, moucha domácí apod. hojné a běžné druhy.
-'''Stenoektní druhy''' mají nízkou toleranci v základních faktorech. Mají velmi specifické nároky na prostředí, a proto jsou vzácné (stenotopní).
+==Stenoektní druhy==
+mají nízkou toleranci v základních faktorech. Mají velmi specifické nároky na prostředí, a proto jsou vzácné (stenotopní).
-Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik Justus F. von Liebig, který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. '''Liebigův zákon minima''': „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také /nebo dokonce nadbytek díky lidské činnosti). Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor.
+Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik [[wikipedia:en:Justus von Liebig|Justus F. von Liebig]], který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. '''Liebigův zákon minima''': „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také (nebo dokonce nadbytek díky lidské činnosti). Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor.
 Každý organismus (resp. populace) má specifické nároky na prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. '''fundamentální nika'''. Fundamentální nika je ovšem realizovaná pouze v případě, že organismus (resp. populace) není omezena konkurencí. To se v reálném světě stává zřídka, obvykle pouze po disturbanci nebo na nových územích (ostrov, který vznikl po výbuchu sopky). V ekosystému častěji druhy zaujímají tzv. '''realizované niky''' – realizované niky jsou vlastně podmnožiny fundamentálních nik – tedy konkurencí  omezené niky. Můžeme teoreticky hovořit také o prázdné nice – tedy nice, která byla uvolněna např. vyhubením nějakého druhu. Prázdná nika může a nemusí být obsazena jiným druhem.
@@ Řádek 24: / Řádek 26: @@
 | '''Austrálie'''
 |-
-| Bizoni
+| [[wikipedia:cs:Bizon americký|Bizoni]]
 | Sajga tatarská
-| Různé druhy antilop
+| [[wikipedia:cs:Antilopa|Různé druhy antilop]]
-| Různé druhy klokanů
+| [[wikipedia:cs:Klokanovití|Různé druhy klokanů]]
 |-
-| Vidloroh americký
+| [[wikipedia:cs:Vidloroh americký|Vidloroh americký]]
-| Divocí koně
+| [[wikipedia:en:Wild horse|Divocí koně]]
-| Zebry
+| [[wikipedia:cs:Zebra|Zebry]]
 |
 |-
 |
-| Divocí osli
+| [[wikipedia:en:Onager|Divocí osli]]
 |
 |
@@ Řádek 50: / Řádek 52: @@
 | '''Austrálie'''
 |-
-| Puma
+| [[wikipedia:cs:Puma|Puma]]
-| Jaguár
+| [[wikipedia:cs:Jaguár|Jaguár]]
-| Lev
+| [[wikipedia:cs:Lev|Lev]]
-| Tygr
+| [[wikipedia:cs:Tygr|Tygr]]
-| (Rys)
+| [[wikipedia:cs:Rys (zoologie)|(Rys)]]
 | 0
 |-
 |
 |
-| Levhart
+| [[wikipedia:cs:Levhart|Levhart]]
 | (Levhart)
 |
@@ Řádek 66: / Řádek 68: @@
 |
 |
-| Gepard
+| [[wikipedia:cs:Gepard štíhlý|Gepard]]
 |
 |
@@ Řádek 78: / Řádek 80: @@
 <references/>
 [[Kategorie:Základy ekologie]]
 {{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}