Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Filosofové environmentální etiky: Porovnání verzí

Filosofové dnes musí hledat nové etické normy – věda a technika se vyvíjí a nalézají nové možnosti. Je nutné znovu definovat „mateřství“, protože porodit může i žena, které bylo implantováno vajíčko dárkyně. Vzniká celá řada otázek, co je ještě etické. Např. Jsou etické genetické manipulace? Je etické klonování tkáně? Je etické klonování celého jedince? atd. Na tyto potřeby lidstvo reagovalo vznikem nové vědy – genetické etiky čili gen-etiky (Suzuki et al., 1988). Podobně poměrně nedávno vznikla potřeba reformovat vztah člověk-zvíře resp. člověk-příroda.

Filosof '''M. Buber''' (1995) rozlišuje odcizení (nízká úroveň morálního vývoje) a vcítění (vysoká úroveň morálního vývoje). Odcizení, které ilustruje stručně vztahem „já – ono/to“, vede k lhostejnosti. Vcítění, které ilustruje stručně vztahem „já – ty“, vede k zodpovědnému chování. ''Neexistují dva druhy lidí, ale existují dva póly lidství'' (Buber, 1995: str. 53). Dále M. Buber uvádí příklady vcítění také do mimolidských stvoření (nejen do zvířat, ale i do rostlin): ''„… ale může se stát – z vůle a milosti zároveň – že pozoruji-li strom, vstoupím do vztahu k němu a on přestane být jen Ono“'' (Buber, 1995: str. 9).