Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Filosofové environmentální etiky: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 8: Řádek 8:


'''Sociobiologie''' je relativně nový vědní obor, který se zabývá objektivní analýzou (pomocí matematických modelů a teorie her) sociálních struktur uvnitř populací (Veselovský, 1992: str. 222). Sociobiologie přináší poznání, že akt shromažďování je v lidské populaci mírného a subpolárního pásu geneticky podmíněn (Diamond, 2004). Tisíciletí zde totiž přežívali jen ti jedinci, kteří si nashromáždili dost zásob na zimní období. A protože nikdy nebylo jisté, jak bude zima dlouhá, platilo pravidlo čím více, tím lépe (Storch, ústní sdělení, 2007). V dnešním světě, který je tolik odlišný od světa přirozeného, je třeba tuto touhu po shromažďování zásob transponovat např. právě do shromažďování zážitků (Kohák, 2000). Sociobiologie používá pro potřeby pojmenování morálních a etických aspektů chování pojmy '''altruismus''' a '''egoismus'''. Altruistické jednání je definováno jako jednání pro společnost; jedinec jedná ve prospěch své společnosti (hejna, smečky), i když mu z toho nekyne žádný okamžitý zisk. Příkladem altruistického chování je např. útok kosů na straku, která chce vybrat hnízdo s ptáčaty. To, že se na ni vrhnou i kosi, jejichž hnízda bezprostředně ohrožena nejsou, je altruistické chování (např. Pecina, 1994). Ovšem matematické modelování (např. Dawkins, 1998) života ve skupině (hejně, smečce) poukazuje na skutečnost, že ani čistě altruistické, ani čistě egoistické chování není evolučně stabilní. Mezi čistými altruisty (“holubicemi”) se vždy dříve či později vyskytne i čistý egoista (“jestřáb”). Ovšem ani společnost čistě egoistická (“jestřábí“) nemůže trvale obstát. Jediná stabilní strategie musí obojí přístup střídat a řídit se zásadou “půjčky za oplátku” (angl.: tit for tat). Kos pomáhající ohroženému kosímu hnízdu očekává stejnou pomoc od ostatních. Někteří psychologové soudí, že environmentální postoje a odpovídající praktické chování jsou výsledkem altruistických morálních norem (Black et al., 1985, Hooper, Nielson,1991, Schultz, Zelezny, 1998 cit. z Franěk, 2000).
'''Sociobiologie''' je relativně nový vědní obor, který se zabývá objektivní analýzou (pomocí matematických modelů a teorie her) sociálních struktur uvnitř populací (Veselovský, 1992: str. 222). Sociobiologie přináší poznání, že akt shromažďování je v lidské populaci mírného a subpolárního pásu geneticky podmíněn (Diamond, 2004). Tisíciletí zde totiž přežívali jen ti jedinci, kteří si nashromáždili dost zásob na zimní období. A protože nikdy nebylo jisté, jak bude zima dlouhá, platilo pravidlo čím více, tím lépe (Storch, ústní sdělení, 2007). V dnešním světě, který je tolik odlišný od světa přirozeného, je třeba tuto touhu po shromažďování zásob transponovat např. právě do shromažďování zážitků (Kohák, 2000). Sociobiologie používá pro potřeby pojmenování morálních a etických aspektů chování pojmy '''altruismus''' a '''egoismus'''. Altruistické jednání je definováno jako jednání pro společnost; jedinec jedná ve prospěch své společnosti (hejna, smečky), i když mu z toho nekyne žádný okamžitý zisk. Příkladem altruistického chování je např. útok kosů na straku, která chce vybrat hnízdo s ptáčaty. To, že se na ni vrhnou i kosi, jejichž hnízda bezprostředně ohrožena nejsou, je altruistické chování (např. Pecina, 1994). Ovšem matematické modelování (např. Dawkins, 1998) života ve skupině (hejně, smečce) poukazuje na skutečnost, že ani čistě altruistické, ani čistě egoistické chování není evolučně stabilní. Mezi čistými altruisty (“holubicemi”) se vždy dříve či později vyskytne i čistý egoista (“jestřáb”). Ovšem ani společnost čistě egoistická (“jestřábí“) nemůže trvale obstát. Jediná stabilní strategie musí obojí přístup střídat a řídit se zásadou “půjčky za oplátku” (angl.: tit for tat). Kos pomáhající ohroženému kosímu hnízdu očekává stejnou pomoc od ostatních. Někteří psychologové soudí, že environmentální postoje a odpovídající praktické chování jsou výsledkem altruistických morálních norem (Black et al., 1985, Hooper, Nielson,1991, Schultz, Zelezny, 1998 cit. z Franěk, 2000).
[[Kategorie:Propojení morální a environmentální výchovy]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
993

editací