Záchranné programy ohrožených druhů v ČR

Soubor:Matiznabahenni.jpg
matizna bahenní

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle červených seznamů vyhynutí, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ex situ (např. záchranné chovy a vypouštění) s ochranou in situ, jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ex situ, monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i, pokud byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) jsou záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy zajišťovány Ministerstvem životního prostředí. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem Bernské úmluvy a Mezinárodním svazem ochrany přírody – IUCN.

Probíhající záchranné programy

Soubor:Rdestdlouholisty3.jpg
rdest dlouholistý

Matizna bahenní (Angelica palustris)

kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.

Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus)

kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.

Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus)

Soubor:Hvozdikpisecny.jpg
hvozdík písečný

roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Program probíhá od roku 2008.

Hořec jarní (Gentiana verna)

Soubor:Horecjarni.jpg
hořec jarní

je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina).

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)

Soubor:Perlorodkaricni.jpg
perlorodka říční

je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000.

Sysel obecný (Spermophilus citellus)

Soubor:Syselobecny.jpg
sysel obecný

je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), na luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na izolovaných 34 lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen záchranný program.

Užovka stromová (Zamenis longissimus)

Soubor:Uzovka stromova.jpg
užovka stromová

je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.

Ukončené záchranné programy

tetřev hlušec (Tetrao urogallus) 1998-2007

rys ostrovid (Lynx lynx) 1998-2000

Připravované záchranné programy

plavín štítnatý (Nymphoides peltata)

vstavač trojzubý (Orchis tridentata)

hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)

Programy péče

jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Připravuje se pro vydru říční (Lutra lutra), u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.

Evropské a celosvětové záchranné programy

Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat. Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření.

Vlastní text stránky
Má být dělený do odstavců; lze využít nadpisů různých úrovní
Do textu musí být vloženy odkazy na citovanou literaturu a zdroje.

A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)

Témata

Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte seznam témat pomocí hvězdiček

Zdroje

Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba seznamu použité literatury a dalších zdrojů je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro správné citování.

Odkazy

Měly by být stručně anotované. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

Související stránky

Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz Nápověda.

Externí odkazy

Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: bibliografické záznamy elektronických dokumentů.

Literatura

Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: bibliografické záznamy tradičních dokumentů nebo použijte citačních šablon