Wiki - metodika/Možnosti využití Wiki ve výuce: Porovnání verzí

→‎Wiki v Moodlu: aktualizace stavu
m (pravopis)
(→‎Wiki v Moodlu: aktualizace stavu)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 7: Řádek 7:
Většina [[wikipedia:en:Learning Management System|LMS]] obsahuje též modul Wiki, který umožňuje kolaborativní práci studentů.
Většina [[wikipedia:en:Learning Management System|LMS]] obsahuje též modul Wiki, který umožňuje kolaborativní práci studentů.
Modul wiki obsahují například:
Modul wiki obsahují například:
* [[wikipedia:en:Claroline|Claroline]]
 
* [[wikipedia:en:Chamilo|Chamilo]]
*[[wikipedia:en:Claroline|Claroline]]
* [[wikipedia:en:Dokeos|Dokeos]]
*[[wikipedia:en:Chamilo|Chamilo]]
* [[wikipedia:en:ILIAS|ILIAS]]
*[[wikipedia:en:Dokeos|Dokeos]]
* [[wikipedia:en:Moodle|Moodle]]
*[[wikipedia:en:ILIAS|ILIAS]]
* [[wikipedia:en:OLAT|OLAT]]
*[[wikipedia:en:Moodle|Moodle]]
* [[wikipedia:en:Informetica|Informetica]]
*[[wikipedia:en:OLAT|OLAT]]
*[[wikipedia:en:Informetica|Informetica]]


Pro mnoho účelů, popisovaných v této metodice by pravděpodobně "interní" wiki v LMS mohla postačovat, přesto jsou zde podstatné argumenty proti tomuto řešení. Tím hlavním je, že se jedná o uzavřený systém, takže často bez podstatných zásahů do e-learningového systému nedosáhneme toho, aby byla wiki přístupná studentům jiných kurzů, natož veřejnosti.
Pro mnoho účelů, popisovaných v této metodice by pravděpodobně "interní" wiki v LMS mohla postačovat, přesto jsou zde podstatné argumenty proti tomuto řešení. Tím hlavním je, že se jedná o uzavřený systém, takže často bez podstatných zásahů do e-learningového systému nedosáhneme toho, aby byla wiki přístupná studentům jiných kurzů, natož veřejnosti.
Řádek 20: Řádek 21:
Při používání nejrozšířenějšího e-learningového prostředí - Moodlu - navíc narazíme na problém zcela nevyhovujícího wiki modulu. Ten, který je s Moodlem distribuován<ref>v současné době mluvíme o verzi 1.9.x, stažitelné na http://moodle.org/downloads/</ref> je založený na tzv. Erfurt wiki<ref>dokumentaci najdete na http://erfurtwiki.sourceforge.net/</ref>, jejíž vývoj skončil prakticky v roce 2005 a která, kromě jiných nedostatků, nepodporuje kódování UTF-8, což v praxi znamená například, že v nadpisech nelze používat českou diakritiku.
Při používání nejrozšířenějšího e-learningového prostředí - Moodlu - navíc narazíme na problém zcela nevyhovujícího wiki modulu. Ten, který je s Moodlem distribuován<ref>v současné době mluvíme o verzi 1.9.x, stažitelné na http://moodle.org/downloads/</ref> je založený na tzv. Erfurt wiki<ref>dokumentaci najdete na http://erfurtwiki.sourceforge.net/</ref>, jejíž vývoj skončil prakticky v roce 2005 a která, kromě jiných nedostatků, nepodporuje kódování UTF-8, což v praxi znamená například, že v nadpisech nelze používat českou diakritiku.


Alternativně lze do Moodlu nainstalovat jiné wiki moduly - autoři této metodiky zkoušeli především modul DFwiki<ref>více informací na http://morfeo.upc.es/crom/course/view.php?id=4</ref>, který vyvíjí skupina španělských programátorů z Barcelony. Tento modul dle našich zkušeností dobře splňuje požadavky na wiki, ovšem i v něm jsme se setkali s chybami. Hlavním problémem je, že díky jistým neshodám mezi autory jádra Moodlu a tvůrci této wiki není tento modul součástí standardní instalace Moodlu a uživatel se tak musí sám starat o potřebné updaty.
V současností (2019) tento problém není a s modulem Wiki lze plnohodnotně pracovat.
 
<s>Alternativně lze do Moodlu nainstalovat jiné wiki moduly - autoři této metodiky zkoušeli především modul DFwiki<ref>více informací na http://morfeo.upc.es/crom/course/view.php?id=4</ref>, který vyvíjí skupina španělských programátorů z Barcelony. Tento modul dle našich zkušeností dobře splňuje požadavky na wiki, ovšem i v něm jsme se setkali s chybami. Hlavním problémem je, že díky jistým neshodám mezi autory jádra Moodlu a tvůrci této wiki není tento modul součástí standardní instalace Moodlu a uživatel se tak musí sám starat o potřebné updaty.</s>




Řádek 44: Řádek 47:
Problematice pasívního využití Wikipedie ve výuce je věnována samostatná kapitola:
Problematice pasívního využití Wikipedie ve výuce je věnována samostatná kapitola:


*[[/Wikipedie a výuka//]]
*[[/Wikipedie a výuka//|Wikipedie a výuka]]


====Aktivní využití Wikipedie====
====Aktivní využití Wikipedie====
Řádek 51: Řádek 54:
Základní pokyny pro učitele, kteří chtějí využívat aktivně Wikipedii pro výuku najdete i češtině na http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pro_u%C4%8Ditele
Základní pokyny pro učitele, kteří chtějí využívat aktivně Wikipedii pro výuku najdete i češtině na http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pro_u%C4%8Ditele


===== Výhody=====
=====Výhody=====
* studenti vidí, že jejich práce má smysl, je k dispozici veřejnosti, mohou sledovat, jak ji ostatní vylepšují apod.,
 
* studenti mají možnost se svými výsledky prezentovat i do budoucna,
*studenti vidí, že jejich práce má smysl, je k dispozici veřejnosti, mohou sledovat, jak ji ostatní vylepšují apod.,
* ve Wikipedii jsou nejen dost jasné technické návody, ale také návody, týkající se obsahu hesel,
*studenti mají možnost se svými výsledky prezentovat i do budoucna,
* mechanismy Wikipedie velmi rychle odhalí plagiátorství, studenti jsou skutečně nuceni dodržovat autorská práva,
*ve Wikipedii jsou nejen dost jasné technické návody, ale také návody, týkající se obsahu hesel,
* studenti jsou nuceni se učit také citační pravidla,
*mechanismy Wikipedie velmi rychle odhalí plagiátorství, studenti jsou skutečně nuceni dodržovat autorská práva,
* učitel může velmi jednoduše i průběžně sledovat práci studentů.
*studenti jsou nuceni se učit také citační pravidla,
*učitel může velmi jednoduše i průběžně sledovat práci studentů.


===== Nevýhody=====
=====Nevýhody=====
* učitel se musí na počátku sám dobře pochopit fungování Wikipedie a to nejen po technické, ale i po obsahové stránce,
 
** musí mít pojem o tom, jak mohou do práce studentů zasáhnout i další uživatelé mimo třídu,
*učitel se musí na počátku sám dobře pochopit fungování Wikipedie a to nejen po technické, ale i po obsahové stránce,
** musí se orientovat v problematice autorského práva a autorských licencí<ref>podrobněji vysvětleno v kapitole [[../Autorské právo ve výuce/]]</ref>,
**musí mít pojem o tom, jak mohou do práce studentů zasáhnout i další uživatelé mimo třídu,
** musí umět pomoct studentům vybrat témata, která se nestanou půdou pro různé názorové spory na Wikipedii.
**musí se orientovat v problematice autorského práva a autorských licencí<ref>podrobněji vysvětleno v kapitole [[../Autorské právo ve výuce/]]</ref>,
* na počátku práce musí pedagog s těmito principy také seznámit studenty a i během jejich práce bude pravděpodobně častěji dotazován na řešení technických i obsahových problémů,
**musí umět pomoct studentům vybrat témata, která se nestanou půdou pro různé názorové spory na Wikipedii.
* mechanismy Wikipedie velmi rychle odhalí plagiátorství, studenti jsou skutečně nuceni dodržovat autorská práva (což není, pro některé pedagogy příliš vítané).  
*na počátku práce musí pedagog s těmito principy také seznámit studenty a i během jejich práce bude pravděpodobně častěji dotazován na řešení technických i obsahových problémů,
* prostředí Wikipedie nelze využít pro jiné formáty, než jsou "encyklopedická hesla".
*mechanismy Wikipedie velmi rychle odhalí plagiátorství, studenti jsou skutečně nuceni dodržovat autorská práva (což není, pro některé pedagogy příliš vítané).
*prostředí Wikipedie nelze využít pro jiné formáty, než jsou "encyklopedická hesla".


=====Aktivní využití na vysoké škole=====
=====Aktivní využití na vysoké škole=====
Řádek 79: Řádek 84:


Velmi dobrým návodem, jak najít heslo, na kterém mohou studenti pracovat jsou tzv. "pahýly"<ref>viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pah%C3%BDl</ref>, tedy stránky, které uživatelé Wikipedie označili jako vhodné k podstatnému rozšíření. Pahýly jsou členěny do jednotlivých oborů, takže pro studium problematiky životního prostředí můžeme použít např.
Velmi dobrým návodem, jak najít heslo, na kterém mohou studenti pracovat jsou tzv. "pahýly"<ref>viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pah%C3%BDl</ref>, tedy stránky, které uživatelé Wikipedie označili jako vhodné k podstatnému rozšíření. Pahýly jsou členěny do jednotlivých oborů, takže pro studium problematiky životního prostředí můžeme použít např.
* botanické pahýly - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Botanick%C3%A9_pah%C3%BDly
 
* zoologické pahýly - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Zoologick%C3%A9_pah%C3%BDly
*botanické pahýly - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Botanick%C3%A9_pah%C3%BDly
* ekologické pahýly - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Ekologick%C3%A9_pah%C3%BDly  
*zoologické pahýly - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Zoologick%C3%A9_pah%C3%BDly
*ekologické pahýly - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Ekologick%C3%A9_pah%C3%BDly


Výchozí stránka pro hledání všech pahýlů je http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Kategorie_pah%C3%BDl%C5%AF Stejným způsobem lze Wikipedii použít také například v dalších předmětech.
Výchozí stránka pro hledání všech pahýlů je http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Kategorie_pah%C3%BDl%C5%AF Stejným způsobem lze Wikipedii použít také například v dalších předmětech.
Řádek 90: Řádek 96:


==Poznámky==
==Poznámky==
<references/>
<references />
 
{{licence cc|Dlouhý, Jiří}}
 
{{E-V-Learn}}
Neregistrovaný uživatel