Vzdělávání 4.0

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Vzdělávání 4.0 (anglicky: Education 4.0) je nový pojem (nepřesně vymezené označení, které nemá ustálenou definici), jenž se používá pro koncept vzdělávání v digitální době. Jedná se o termín, který je v některých ohledech podobný s předcházejícím konceptuálním rámcem (vzdělávání 3.0). Vzdělávání 4.0 se používá především v souvislosti s nástupem digitalizace, nutnou změnou paradigmatu (vzdělávání 4.0 je tak do jisté míry reakcí na průmysl 4.0)[1] a nutností koncipovat udržitelný model vzdělávání v době čtvrté průmyslové revoluce.

Čtvrtá průmyslová revoluce

Přes občas nejasnou hranici a rozdíly oproti předcházejícímu termínu, Arthur M. Harkins definuje některé body[2], v nichž je vzdělávání 4.0 specifické. Školy jsou viděny pouze jako jedna z mnoha možností pro vzdělávání, popř. prostory pro další rozvoj inovací studenty, učiteli, rodiči atd. Učitelé již nejsou pouze ve škole, ale prakticky všude. Učiteli se může stát intuitivní software, nemusí to být tedy jen člověk, role mezi učiteli a žáky se dále stírá a často již není jasné, kdo učí koho (viz wikipedie, zlepšování google překladů atd.). Hardware a software ve školách není pouze přítomný a dostupný všem (jako tomu je již ve vzdělávání 3.0), ale je navíc každodenně aktualizován, stejně jako mohou být poznatky na sítích (viz otevřené vzdělávací zdroje). Software je personalizován a zaměřen na specifické potřeby každého studenta. Dochází k průniku virtuální reality do vzdělávání.[3] Je kladen také velký důraz na propojování absolventů škol a firem (přičemž se firmy podílí na budování škol)[4], zaměstnavatelé berou absolventy již spíše jako partnery, kteří jim mohou rovnou prospět, a ne jako někoho, koho je potřeba zaučit (poskytnout vzdělání, kterému se mu ve škole nedostalo).

O vzdělávání 4.0 se začíná diskutovat i v České republice. Zástupci firem i vysokých škol si stěžují na nedostatečný zájem o technické studijní obory a zastaralý vzdělávací systém v České republice.[5] Pojem vzdělávání 4.0 se často používá právě v souvislosti se změnami v průmyslu a službách zapříčiněných digitální revolucí. Vzdělávání 4.0 je proto občas používáno ve smyslu vzdělávání absolventů pro potřeby průmyslu 4.0 (tedy zejm. apeluje na rozvoj technických oborů) a trh práce jako celku. To je ovšem problematické, vzhledem k tomu, že není příliš jasné, jak se inovace budou vyvíjet a co přesně budou absolventi potřebovat. Podle odhadů budou současní studenti pracovat v oborech, které ještě neexistují.[6][7] Proto je také problematické připravovat absolventy na trh práce, o kterém se neví, jaký bude. Smyslem reforem vzdělávacího systému by podle teoretiků vzdělávání měla být výchova absolventů, kteří se dokáží snadno zorientovat v rychle se měnících podmínkách a pracovních příležitostech, popř. je umět i sami vytvářet. Je ovšem sporné, jak (a zda vůbec) je tohoto cíle možné dosáhnout.

Reference

  1. TSCHECHIEN, AHK. tschechien.ahk.de [online]. tschechien.ahk.de [cit. 2016-04-22]. Dostupné online. 
  2. http://leapfrog.umn.edu/Documents/HarkinsCoreComponents.pdf
  3. TeachThought [online]. TeachThought, 2016-03-14 [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. www.circularknowledge.com [online]. www.circularknowledge.com [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. 
  5. TSCHECHIEN, AHK. tschechien.ahk.de [online]. tschechien.ahk.de [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. 
  6. Pre-Employment Testing | Personality Test | Leadership Assessment [online]. Pre-Employment Testing | Personality Test | Leadership Assessment, 2013-08-26 [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. VICE [online]. VICE [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí zdroje