Vytváření OER MWS: Práce redakčního týmu: Porovnání verzí

m
bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Redakční tým je základem, na němž vytváření [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS) stojí. Je možné konstatovat, že práce redakčního týmu je v případě těchto zdrojů ještě důležitější než v případě jiných. Právě členové redakce totiž zodpovídají za správu a údržbu zdroje. Jejich práce se dá rozdělit do následujících bodů:
Redakční tým je základem, na němž vytváření [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS) stojí. Je možné konstatovat, že práce redakčního týmu je v případě těchto zdrojů ještě důležitější než v případě jiných. Právě členové redakce totiž zodpovídají za správu a údržbu zdroje. Jejich práce se dá rozdělit do následujících bodů:


* Vytváření nových článků
*Vytváření nových článků
* Kontrola stávajících článků před vandalismem (t.j. vkládání vulgárního či jinak nevhodného obsahu).
*Kontrola stávajících článků před vandalismem (t.j. vkládání vulgárního či jinak nevhodného obsahu).
* Aktualizace stávajících článků o případné nové poznatky.
*Aktualizace stávajících článků o případné nové poznatky.


To jak funguje redakce má také přímý vliv na dlouhodobou udržitelnost zdroje. Právě udržitelnost představuje jeden z největších problémů při vytváření OER WMS. Na začátku vytváření těchto projektů panuje často určité idealistické nadšení, popř. podořeno účelovou finanční podporou. V průběhu let se ale nadšení i finance začínají v mnoha případech vytrácet. Zdroj pak v lepším případě aktualizují příležitostní návštěvníci, v horším se stane předmětem úroků vandalů a začne po stránce kvality značně upadat. Dobrým příkladem může být například zapojit do zdrojů studenty, ukazuje se ale, že nejlépe funguje dobrovolná spolupráce (příklad dobré praxe zajištění udržitelnosti zdroje představují například Wikiskripta, která mají také z českých OER WMS největší a nejlépe fungující komunitu).
To jak funguje redakce má také přímý vliv na dlouhodobou udržitelnost zdroje. Právě udržitelnost představuje jeden z největších problémů při vytváření OER WMS. Na začátku vytváření těchto projektů panuje často určité idealistické nadšení, popř. podpořeno účelovou finanční podporou. V průběhu let se ale nadšení i finance začínají v mnoha případech vytrácet. Zdroj pak v lepším případě aktualizují příležitostní návštěvníci, v horším se stane předmětem útoků vandalů a začne po stránce kvality značně upadat. Dobrým příkladem může být například zapojit do zdrojů studenty, ukazuje se ale, že nejlépe funguje dobrovolná spolupráce (příklad dobré praxe zajištění udržitelnosti zdroje představují například Wikiskripta, která mají také z českých OER WMS největší a nejlépe fungující komunitu).


V případě tvorby článků je třeba také zvážit zda a jakým způsobem se uvede autorství, popř. recenze odborníkem. Pokud je u článku uveden autor a je možnost zdroj dále upravovat, vyvstává problém s tím, že článek může být výrazně změněn jiným editorem, aniž by o tom původní autor věděl. A čtenář tak může být mystifikován protože má za to, že text, který čte byl celý napsán uvedeným autorem. Stojí proto za zvážení jak tento problém vyřešit, přičemž jako ideální možnost se jeví autora pod článkem vůbec neuvádět.  
V případě tvorby článků je třeba také zvážit zda a jakým způsobem se uvede autorství, popř. recenze odborníkem. Pokud je u článku uveden autor a je možnost zdroj dále upravovat, vyvstává problém s tím, že článek může být výrazně změněn jiným editorem, aniž by o tom původní autor věděl. A čtenář tak může být mystifikován protože má za to, že text, který čte byl celý napsán uvedeným autorem. Stojí proto za zvážení jak tento problém vyřešit, přičemž jako ideální možnost se jeví autora pod článkem vůbec neuvádět.  


Jiný případ je uvedení recenzenta. Pokud finální text článku shchválí odborník v daném oboru, může to výrazně zvýšit jeho kvalitu a zejména využitelnost, protože z anonymního zdroje se rázem dává zdroj neanonymní, navíc recenzovaný. I zde je ale třeba opatrnosti v případě možností dalších aktualizací, aby recenzent nebyl uveden pod verzí, již nerecenzoval. Dobrým příkladem jak toto vyřešit mohou být například ,,zelené fajfky", které značí, které články byly schválené odborníkem jako v případě Wikiskript.
Jiný případ je uvedení recenzenta. Pokud finální text článku schválí odborník v daném oboru, může to výrazně zvýšit jeho kvalitu a zejména využitelnost, protože z anonymního zdroje se rázem stává zdroj neanonymní, navíc recenzovaný. I zde je ale třeba opatrnosti v případě možností dalších aktualizací, aby recenzent nebyl uveden pod verzí, již nerecenzoval. Dobrým příkladem jak toto vyřešit mohou být například ,,zelené fajfky", které značí, které články byly schválené odborníkem jako v případě Wikiskript.


OER WMS navíc umožňují u každého uživatele (ať registrovaného či s anonymním nickem) zobrazit celkovou historii jeho editací od začátku jeho působení, včetně poměru jeho úspěšných a neúspěšných editací. Poměr počtu úspěšných editací (t.j. editací, které nebyly nikým jiným vráceny) je pak jednoduchým indikátorem ocenění jeho práce komunitou daného zdroje, zvláště vynikne v případě anonymního uživatele, kdy tato metrika alespoň umožňuje hodnotit jeho práci.
OER WMS navíc umožňují u každého uživatele (ať registrovaného či s anonymním nickem) zobrazit celkovou historii jeho editací od začátku jeho působení, včetně poměru jeho úspěšných a neúspěšných editací. Poměr počtu úspěšných editací (t.j. editací, které nebyly nikým jiným vráceny) je pak jednoduchým indikátorem ocenění jeho práce komunitou daného zdroje, zvláště vynikne v případě anonymního uživatele, kdy tato metrika alespoň umožňuje hodnotit jeho práci.


[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]