Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Vodík a energie
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
==Výroba vodíku== Výrobou vodíku je myšleno získání molekulárního vodíku H2. Následující podkapitoly nabídnou přehled několika způsobů získávání vodíku. ===Parní reformace<ref name="soren">SORENSEN, Bent. Hydrogen and Fuel Cells: Emerging technologies and applications. Burlington: Elsevier Academic Press, 2005. ISBN 0-12-655281-9.</ref>=== V současné době je nejrozšířenějším způsobem výroby vodíku parní reformace. Surovinou pro tento proces je metan CH4. Pro uskutečnění procesu je nutné metan smísit s vodní párou. Reakce je silně endotermická a je ji možné uskutečnit pouze za zvýšené teploty. Hodnoty mohou dosahovat až 850 °C při 2,5 MPa. Tento způsob výroby však neřeší závislost na fosilních palivech a také jej není možné považovat za příliš ekologický, protože vedlejším produktem výrobního procesu je CO2. Další nevýhodou je, že takto vyrobený vodík je znečištěn CO ve vysokých koncentracích (0,3 – 3 %). Znečištěný vodík není možné použít pro palivové články typu PEM (Proton Exchange Membrane). Tento typ palivových článků je v dopravě nejrozšířenější a vyžaduje vodík s obsahem CO menším než 50 ppm (parts per million). Parní reformací je vyráběna celá polovina světové produkce vodíku. Další způsoby získávání vodíku z fosilních paliv jsou následující: rafinace ropy (30 %), zplynování uhlí (20 %).<ref name="ramad">RAMADHAS, Arumugam. Alternative Fuels For Transportation. Boca Raton: CRC Press, 2011. ISBN 978-1-4398-1957-9.</ref> ===Elektrolýza<ref name="soren">SORENSEN, Bent. Hydrogen and Fuel Cells: Emerging technologies and applications. Burlington: Elsevier Academic Press, 2005. ISBN 0-12-655281-9.</ref>=== Elektrolýza vody je velmi známý proces. Voda je při tomto procesu rozkládána na své komponenty kyslík a vodík. Na rozdíl od předešlého procesu je při elektrolýze dodávána elektrická energie namísto energie tepelné. Proces je nutné uskutečnit za přítomnosti elektrolytu, v průmyslovém měřítku jsou nejrozšířenější KOH nebo NaOH. Samotná výroba není zatížena produkcí skleníkových plynů ani jiných škodlivin, pokud nebudeme brát v potaz emise vzniklé při výrobě elektrické energie z fosilních paliv. Speciálním druhem elektrolýzy je vysokoteplotní elektrolýza. V tomto případě je část energie nutné pro rozklad vody dodávána v podobě tepelné energie. Do reakce voda vstupuje v podobě páry. Tento druh elektrolýzy má vyšší účinnost než standardní elektrolýza. Elektrolýzou je možné získat vodík o vysoké čistotě vhodný pro použití v palivových článcích typu PEM. ===Výroba vodíku v reaktorech IV. generace=== V současné době jsou v ČR provozovány reaktory II. generace (JE Temelín, JE Dukovany), Pro dostavbu JE Temelín jsou zvažovány reaktory III. a III.+ generace.<ref name="cez">ČEZ. Dostavba elektrárny Temelín: Technologie [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/zvazovana-dostavba-elektrarny-temelin/technologie.html.</ref> Reaktory IV. generace jsou nové typy reaktorů, u kterých se plánuje uvedení do provozu mezi léty 2020 a 2030. Pro vývoj IV. generace bylo vybráno 6 nejperspektivnějších reaktorových technologií. Jednou z podmínek při výběru byla schopnost sloužit kromě výroby elektrické energie také k výrobě vodíku. Ze 7 konceptů reaktorů mají 4 sloužit k výrobě elektrické energie a vodíku. Jeden z typů je dokonce určen pouze pro výrobu vodíku.<ref name="world">WORLD NUCLEAR ASSOCIATION. Generation IV Nuclear Reactors [online]. 2010 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.world-nuclear.org/info/Nuclear-Fuel-Cycle/Power-Reactors/Generation-IV-Nuclear-Reactors/#.UZo_BKItwnp</ref> Výroba vodíku ve vysokoteplotních reaktorech IV. generace je založena na chemických reakcích kyseliny sírové (H2SO4), jódu (I2) a vody. Jód a kyselinu sírovou je možné recyklovat a mohou tvořit stálou náplň výrobního systému. Do systému by vstupovala pouze voda a produktem by pak byl kyslík a vodík. Tento způsob není primárně vázán na jadernou energii, vyžaduje velký přísun tepelné energie (teplota přes 830 °C), a proto je vhodné, aby tepelná energie pro tento proces byla získávána z energie jaderné.<ref name="soren">SORENSEN, Bent. Hydrogen and Fuel Cells: Emerging technologies and applications. Burlington: Elsevier Academic Press, 2005. ISBN 0-12-655281-9.</ref>
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)