Výpočetní udržitelnost: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Výpočetní udržitelnost''' (''anglicky: computional sustainability'') je vznikající interdisciplinární obor, jehož cílem je posílit rozvoj výpočetních modelů, metod a nástrojů, které pomáhají k nalézání rovnováhy mezi environmentálními, ekonomickými a společenskými potřebami<ref name=":0">Gomes, C. P. (2011, October). Computational Sustainability. In ''IDA'' (p. 8).</ref> a mohou být využity při vytváření strategií pro [[udržitelný rozvoj]]. Rozsah problematiky, jíž se výpočetní technologie zabývá, pak vyžaduje spolupráci na poli různých vědních disciplín jako jsou např. ekologie, matematika, biologie ale i kybernetika, teorie her a řady dalších.  
'''Výpočetní udržitelnost''' (''anglicky: computional sustainability'') je vznikající interdisciplinární obor, jehož cílem je posílit rozvoj výpočetních modelů, metod a nástrojů, které pomáhají k nalézání rovnováhy mezi environmentálními, ekonomickými a společenskými potřebami<ref name=":0">Gomes, C. P. (2011, October). Computational Sustainability. In ''IDA'' (p. 8).</ref> a mohou být využity při vytváření strategií pro [[udržitelný rozvoj]]. Rozsah problematiky, jíž se výpočetní technologie zabývá, pak vyžaduje spolupráci na poli různých vědních disciplín jako jsou např. ekologie, matematika, biologie ale i kybernetika, teorie her a řady dalších.  


Podle názoru Carly P. Gomesové, docentky na Fakultě výpočetních a informačních věd na Cornell University, je nezbytné, aby počítačoví odborníci, informační vědci a odborníci v operačním výzkumu a oborech jako je aplikovaná matematika, statistika a příbuzné disciplíny, spojily své schopnosti a znalosti, a pomohly najít účinné a efektivní způsoby řízení a rozdělování přírodních zdrojů. Za tímto účelem je dle ní potřeba učinit základní pokrok v novém oboru - výpočetní udržitelnosti. A v jeho rámci rozvíjet nové výpočetní modely, metody a nástroje, které pomáhají udržovat ekologické, ekonomické a společenské potřeby pro udržitelnou budoucnost. Jako příklady výpočetních problémů udržitelnosti uvádí zachování rezervací pro divokou zvěř a biologickou rozmanitost, vyvažování socioekonomických potřeb a možností životního prostředí a řešení problémů obnovitelných zdrojů.<ref name=":0" />
Podle Carly P. Gomesové, docentky na Fakultě výpočetních a informačních věd na Cornell University, je nezbytné, aby počítačoví odborníci, informační vědci a odborníci v operačním výzkumu a oborech jako je aplikovaná matematika, statistika a příbuzné disciplíny, spojili své schopnosti a znalosti, a pomohli najít účinné a efektivní způsoby řízení a rozdělování přírodních zdrojů. Za tímto účelem je dle ní potřeba učinit základní pokrok v novém oboru - výpočetní udržitelnosti. A v jeho rámci rozvíjet nové výpočetní modely, metody a nástroje, které pomáhají udržovat ekologické, ekonomické a společenské potřeby pro udržitelnou budoucnost. Jako příklady výpočetních problémů udržitelnosti uvádí zachování rezervací pro divokou zvěř a biologickou rozmanitost, vyvažování socioekonomických potřeb a možností životního prostředí a řešení problémů obnovitelných zdrojů.<ref name=":0" />


Prvopočátky oboru jsou obsaženy v různých vizích budoucnosti založených na výpočetních postupech (např. Malthusiánské teze o přelidnění planety). Jako první vědecký přístup v oblasti výpočetní udržitelnosti je možné vymezit Meze růstu ''(Limits to Growth)'', jež se záhy po svém vydání staly bestsellerem a kultovním dílem environmentálního hnutí. Ačkoli se prognózy v nich obsažené ukázaly jako chybné, podnítily množství dalších snah o počítání mezí únosnosti jednotlivých ekosystémů či planety jako celku (viz koncepce [[Planetární meze|Planetárních mezí]]). V současnosti se pak rozvíjejí debaty o využití metod umělé inteligence ''(artificial intelligence)'' v oblasti výpočetní udržitelnosti a strategického plánování.<ref>Milano, M., O’Sullivan, B., & Gavanelli, M. (2014). Sustainable policy making: a strategic challenge for artificial intelligence. ''AI Magazine'', ''35''(3), 22-35.</ref> Optimistické vize vidí umělou inteligenci jako strážce blahobytu a pracující sílu celého lidstva (jež tak zhmotní středověký sen o bájné zemi blahobytu Cockaigne)'', pesimisté se naopak bojí, že si technologie lidstvo podmaní - či ho úplně vyhladí (jak jako jeden z prvních tyto představy znázornil Karel Čapek ve své známé hře R.U.R.). Očekávání, jež se zdají realistická, jsou však spíše taková, že se lidé naučí s umělou inteligencí spolupracovat a využívat ji právě v oblasti výpočetní udržitelnosti (přehledný úvod k této problematice je poskytnut ve wikiknize [[wikibooks:Artificial_Intelligence_for_Computational_Sustainability:_A_Lab_Companion/Introduction|Artificial Intelligence for Computational Sustainability: A Lab Companion/Introduction]]).  
Prvopočátky oboru jsou obsaženy v různých vizích budoucnosti založených na výpočetních postupech (např. Malthusiánské teze o přelidnění planety). Jako první vědecký přístup v oblasti výpočetní udržitelnosti je možné vymezit Meze růstu ''(Limits to Growth)'', jež se záhy po svém vydání staly bestsellerem a kultovním dílem environmentálního hnutí. Ačkoli se prognózy v nich obsažené ukázaly jako chybné, podnítily množství dalších snah o počítání mezí únosnosti jednotlivých ekosystémů či planety jako celku (viz koncepce [[Planetární meze|Planetárních mezí]]). V současnosti se pak rozvíjejí debaty o využití metod umělé inteligence ''(artificial intelligence)'' v oblasti výpočetní udržitelnosti a strategického plánování.<ref>Milano, M., O’Sullivan, B., & Gavanelli, M. (2014). Sustainable policy making: a strategic challenge for artificial intelligence. ''AI Magazine'', ''35''(3), 22-35.</ref> Optimistické vize vidí umělou inteligenci jako strážce blahobytu a pracující sílu celého lidstva (jež tak zhmotní středověký sen o bájné zemi blahobytu Cockaigne)'', pesimisté se naopak bojí, že si technologie lidstvo podmaní - či ho úplně vyhladí (jako jeden z prvních tyto představy znázornil Karel Čapek ve své známé hře R.U.R.). Očekávání, jež se zdají realistická, jsou však spíše taková, že se lidé naučí s umělou inteligencí spolupracovat a využívat ji právě v oblasti výpočetní udržitelnosti (přehledný úvod k této problematice je poskytnut ve wikiknize [[wikibooks:Artificial_Intelligence_for_Computational_Sustainability:_A_Lab_Companion/Introduction|Artificial Intelligence for Computational Sustainability: A Lab Companion/Introduction]]).  


Výpočetní udržitelnost se tak v současnosti zaměřuje na rozvoj výpočetních a matematických modelů, metod a nástrojů pro rozhodování; a zároveň rozvoj různých politik a strategií týkajících se řízení a přidělování zdrojů pro udržitelný rozvoj.<ref name=":0" /> Podle Gomezová otevírá výpočetní udržitelnost zcela nové intelektuální území s velkým potenciálem v rozvoji nejmodernější výpočetní techniky a příbuzných oborů a poskytuje jedinečné společenské přínosy.<ref name=":0" />
Výpočetní udržitelnost se tak v současnosti zaměřuje na rozvoj výpočetních a matematických modelů, metod a nástrojů pro rozhodování; a zároveň rozvoj různých politik a strategií týkajících se řízení a přidělování zdrojů pro udržitelný rozvoj.<ref name=":0" /> Podle Gomezové otevírá výpočetní udržitelnost zcela nové intelektuální území s velkým potenciálem v rozvoji nejmodernější výpočetní techniky a příbuzných oborů a poskytuje jedinečné společenské přínosy.<ref name=":0" />


[[Soubor:Typhoon_Mawar_2005_computer_simulation_thumbnail.gif|náhled|400x400pixelů|48 hodinová počítačová simulace tropického cyklónu [[2005 Pacific typhoon season#Typhoon Mawar|Typhoon Mawar]] jež využívá Model výzkumu a předpovědi počasí ([[Weather Research and Forecasting model]]) ]]
[[Soubor:Typhoon_Mawar_2005_computer_simulation_thumbnail.gif|náhled|400x400pixelů|48 hodinová počítačová simulace tropického cyklónu [[2005 Pacific typhoon season#Typhoon Mawar|Typhoon Mawar]] jež využívá Model výzkumu a předpovědi počasí ([[Weather Research and Forecasting model]]) ]]
Byrokraté, editor
1 523

editací