Výšková budova Šantovka Tower

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.



Výšková budova Šantovka Tower
Místo a rozsah Olomouc
Téma Ochrana kulturního dědictví
Princip konfliktu nebo spolupráce Možnost znehodnocení historického panoramatu Olomouce neregulovanou výškovou zástavbou.
Časový údaj 2012-2014
Komunikace
Probíhá komunikace? probíhá
Jaká je komunikace konfliktní
Forma komunikace zprostředkovaná
Úloha vědy a vědců
aktivní zapojení na straně odpůrců stavby; dále se pak podíleli na podkladech pro územní řízení
Výsledek
Kauza pravděpodobně dořešena
Dopad na žp pozitivní dopad na žp
Dopad na místní komunitu pozitivní dopad na místní komunitu
Další info
Spor o výstavbu výškové budovy Šantovka Tower lze charakterizovat jako střet investora se zájmy ochrany památkové péče. Na jedné straně stojí investor, který chce budovat předimenzovanou komerční budovu a na té druhé zájem památkářů uchovat
Kontakt
Mgr. Václav Mach


Podstata případu

V Olomouci vzniká již několik let na celkem 11 hektarech na jižním okraji historického centra nová městská část s názvem Šantovka. Součástí čtvrti, kterou buduje společnost SMC Development, je od roku 2013 nákupní a zábavní středisko Galerie Šantovka, dále zde má přibýt obytná zóna a administrativní centrum.[1] Celý projekt, který by měl stát okolo deseti miliard korun, byl již od počátku kritizován nevládní ekologickou organizací Hnutí DUHA Olomouc.[2]

Nebyly zaznamenány významné pokusy zastavit stavbu samotného nákupního centra, ale v souvislosti s nákupním centrem proběhlo mnoho dílčích sporů. Kritika se nejprve soustředila na trasování nově vznikající tramvajové tratě propojující sídliště Nové Sady s centrem města. Magistrátem města navržená, a nakonec zrealizovaná, trasa vedoucí skrze nákupní centrum v Šantovce byla dle Hnutí DUHA Olomouc nevýhodná, protože kvůli ní musel být zlikvidován biokoridor, přičemž hnutí navrhovalo alternativní trasu, která by nejenom obsloužila více lidí, ale byla by také kratší, dopravně méně komplikovaná a provozně levnější.[3] Další spor se odehrál o pokácení třech zdravých stromů z důvodu umístění nadúrovňové lávky vedoucí do nákupního centra. Nezákonné kácení stromů, kterým se zabývala také Česká inspekce životního prostředí, bylo nakonec chybou odboru životního prostředí magistrátu města.[4]

Největší spor v souvislosti se čtvrtí Šantovka vyvolal návrh investorů postavit výškovou budovu nazývanou Šantovka Tower. Občanské protesty provázelo již samotné představení plánu na výstavbu této výškové budovy v prosinci 2012.[5] Od počátku se v kauze angažovalo sdružení Za krásnou Olomouc a postupně se k němu přidali další nevládní organizace (Hnutí DUHA Olomouc, Unie pro řeku Moravu, Klub architektů Olomoucka), osobnosti společenského života, politická uskupení, odborníci na urbanismus a laická veřejnost. To v roce 2013 vyústilo ke vzniku širší platformy pod názvem Občané proti Šantovka Tower.[6]

Navrhovaný mrakodrap určený k bydlení měl být vysoký 75 metrů, čímž by se v Olomouci stal druhou nejvyšší budovou a překonala by jej už jen novogotická katedrála sv. Václava. Budova by se nacházela v ochranném pásmu městské památkové rezervace, která je v České republice po pražské druhou největší. Přestože výškové dominanty měst plní zpravidla veřejnou funkci, Šantovka Tower by byla s privátní funkcí.[7] Dále by pak mohla plnit další funkci, protože by vysoko přečnívala okolní zástavbu, a byla by v rovinaté krajině ze širokého okolí nepřehlédnutelným prvkem sloužícím jako lákadlo do nákupního centra. Hlavním argumentem odpůrců výškové budovy bylo nevhodné umístění příliš vysoké budovy, která by poškodila architektonický celek panoramatu Olomouce.[8] Odpůrci výškové budovy uspořádali několik menších občanských protestů, happeningů a řadu veřejných debat. V říjnu 2013 pak sdružení Za krásnou Olomouc uspořádalo demonstraci, které se zúčastnilo zhruba čtyři sta lidí.[9]

Investor argumentoval tím, že výšková stavba by měla značnou architektonickou kvalitu, a že historické panorama by vhodně doplnila, nikoliv poškodila. Dalším argumentem bylo, že celý projekt nové čtvrti Šantovka vzniká ve zchátralém areálu potravinářského závodu Milo, který byl díky projektu nové čtvrti dekontaminován a nalezl své využití.[10] Kritici projektu zase tvrdí, že tento několik let nevyužívaný brownfield vznikl přičiněním bývalých obchodních partnerů podnikatele Richarda Morávka, který je předsedou představenstva SMC Development.[11] Kvůli vyvedení stovek milionů korun z bývalého závodu Milo byli vyšetřováni František Mrázek a Tomáš Pitr, kteří jsou známi z mnoha českých kauz typických propojením nejvyšších pater státní správy s organizovaným zločinem.[12]

Aktéři – místní hráči

Odpůrci výškové stavby Šantovka Tower

  • Místní nevládní organizace se ve sporu stavěly proti výstavbě výškové budovy. Proti navrhované výstavbě se nejvíce angažovalo sdružení Za krásnou Olomouc, ale proti se vyjádřilo také Hnutí DUHA Olomouc a Unie pro řeku Moravu. Sdružení Za krásnou Olomouc uspořádalo několik odborných přednášek, veřejných diskusí, tiskových konferencí a jednu demonstraci, dále se vyjadřovalo ke správním řízením a pomohlo vzniknout širší platformě s názvem Občané proti Šantovka Tower.[6]
  • Klub architektů Olomoucka je volné sdružení architektů, urbanistů a příbuzných odborníků spjatých s Olomouckem. Několik desítek architektů z Olomoucka se otevřeně vyjádřilo proti navrhované výškové budově.[13]
  • Radikálnější aktivisté neregistrovaní ve formálních organizacích uspořádali několik happeningů, konfrontačních akcí a demonstraci, např. narušili několik koncertů primátora a průběh vernisáže britského architekta - autora výškové budovy.[4]
  • Politici z různých politických stran se proti záměru veřejně vyjádřili. Nejvýrazněji vystoupilo místní sdružení Strany zelených a dále pak Pirátská strana. Ani jedno uskupení nemělo žádné zastoupení v městském zastupitelstvu. Proti výškové budově se veřejně vyjádřili také členové TOP09. Přestože byli zastoupeni v městské radě, neiniciovali možnost stavební uzávěry, kterou by mohli projekt zastavit.[14]
  • Osobnosti veřejného života – olomoučtí i mimo-olomoučtí – projevili nesouhlas se záměrem stavby Šantovka Tower. Mezi nimi byli například sociolog Jan Keller, politička Táňa Fišerová, geolog Václav Cílek, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Lach a desítky dalších.[15]
  • Ministerstvo kultury České republiky s výškovou výstavbou v Olomouci z důvodu zachování kulturního dědictví dlouhodobě nesouhlasí. Na kauzu mělo vliv tím, že požadovalo v novém územním plánu města Olomouc výškovou regulaci, která výstavbu Šantovka Tower znemožňovala.[16]
  • Národní památkový ústav v Olomouci ostře vystupoval proti plánu výstavby Šantovka Tower. Vydal několik tiskových zpráv a jako orgán státní správy mající za cíl ochranu kulturního dědictví využil v územním řízení všechny (omezené) prostředky k zastavení záměru.[17]

Zastánci výškové stavby Šantovka Tower

  • SMC Development prosazovala realizaci záměru Šantovka Tower. Dvakrát podala žádost o územní rozhodnutí na stavební odbor olomouckého magistrátu, mezitím se investor v průběhu sporu odmítal účastnit veškerých veřejných debat. Investor využíval všech dostupných prostředků záměr prosadit včetně žaloby na Národní památkový ústav.[18]
  • PR agentura a spříznění novináři představovali významnou podporu investorovi Šantovky. Investora zastupovali pracovníci PR společnosti Strategic Consulting, kteří mají vazby na místní média (Olomoucký deník a Radniční listy). Média byla opakovaně kritizována, že o sporu informují nevyváženě. Za kriticky laděný článek v Novém Prostoru podal PR pracovník spřízněný se zaměstnanci Strategic Consulting stížnost k Etické komisi Syndikátu novinářů.[4]
  • Architektonická kancelář Knesl + Kynčl je brněnská architektonická firma, která se jako jediná veřejně vyjádřila ve prospěch Šantovka Tower. V portfoliu této společnosti ovšem figuruje firma, která je vlastněna členy představenstva SMC Development.[4]
  • Stavební odbor na Magistrátu města Olomouc (oddělení památkové péče) je orgán státní správy, který má rozhodující roli pro vydání územního rozhodnutí stavebních záměrů a měl by tyto záměry nestranně posuzovat. Zodpovědnou osobou pro posouzení Šantovka Tower byla Vlasta Kauerová, která se během územního řízení vyjádřila ve prospěch výškové budovy a v médiích záměr dlouhodobě hájila.[19]
  • Místní samospráva byla zastoupená primátorem Martinem Novotným a později novým primátorem Martinem Majorem, kteří dlouhodobě veřejně podporovali projekt Šantovka Tower a účastnili se veřejných debat.[20]

Úloha vědy a vědců

Vědci se do kauzy zapojili aktivně na straně odpůrců výstavby výškové budovy ve dvou rovinách. Historik a teoretik umění a architektury prof. Rostislav Švácha se odborně a aktivně zasazoval proti výstavbě Šantovka Tower skrze sdružení Za Krásnou Olomouc.[21] Dále pak geoinformatik prof. Vít Voženílek vypracoval za pomoci 3D modelu města vizualizaci viditelnosti výškové budovy, čímž prokázal významné ovlivnění historického jádra města a ovlivnil průběh kauzy v územním řízení.[22]

Závěr

Možnost získání územního rozhodnutí pro stavbu výškové budovy Šantovka Tower byla znemožněna novým územním plánem, který začal platit dne 1. října 2014. Do nového územního plánu prosadilo tuto podmínku ministerstvo kultury a byla známa dlouhodobě během projednávání územního plánu. Územní řízení pro Šantovka Tower bylo protahováno a investor nestihl získat územní rozhodnutí předtím, než vešel v platnost nový územní plán. Schválení územního plánu bylo také dlouhodobě odkládáno, až byl odsouhlasen na posledním zasedání zastupitelstva v září 2014 těsně před novými komunálními volbami.[23] Investor avizoval, že se obrátí na soud pro neplatnost územního plánu a za zmařenou investici, ale to s největší pravděpodobností již výsledek kauzy nezvrátí.[24] Výsledek kauzy je pro místní komunitu pozitivní, protože společná hodnota kulturního a historického dědictví, kterou je unikátní architektonické panorama města Olomouc, bude uchována také dalším generacím. Navíc případ podpořil lokální organizovanost občanského sektoru také v dalších kauzách. Zajímavé na případu je, že propojil celou řadu různých aktérů, kteří různými metodami sledovali stejný cíl – zabránit výstavbě výškové budovy. V souvislosti se stavbou zbývající části nové čtvrti Šantovka (administrativní centrum a obytná zóna) žádný spor aktuálně neprobíhá.

Reference

  1. Mazáčová L (2012) Výstavba nové olomoucké čtvrti Šantovka zahájena
  2. Hnutí DUHA Olomouc (2009) Galerie Šantovka - vyjádření k oznámení záměru
  3. Daněk P, Kutal M (2010) Jaké výhody by přineslo vedení tramvajové tratě Rooseveltovou ulicí?
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 Zelený P (2013) Jak rozšlapat olomouckým developerům bábovičky. Sedmá generace č. 2/2013
  5. Zelený P (2013) Jak se hrají monopoly o tvář Olomouce. Nový prostor č. 410
  6. 6,0 6,1 Za krásnou Olomouc (2013) Občané proti Šantovka Tower
  7. Švácha R (2013) Znetvořování měst. Salon deníku Právo ve čtvrtek 31.ledna 2013
  8. Chupík F (2013) Dvě věže stačí, aneb proč nemá stát Šantovka Tower v Olomouci. Sborníku Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Olomouci 2013
  9. Kolesárová V (2013) Stovky Olomoučanů protestovaly proti Šantovka Tower
  10. Metrostav (2012) Šantovka povstává z brownfieldu
  11. Zelený P (2014) Boj o mrakodrap pokračuje
  12. Kmenta J (2010) Čtyři Mrázkovi spolupracovníci a přátelé dostali prezidentskou milost.
  13. Klub architektů Olomoucka (2013) Otevřený dopis členů KAO k záměru Šantovka Tower
  14. Strana zelených (2014) Zelení oceňují občanské protesty i rozhodnutí krajského odboru kultury ve věci Šantovka Tower
  15. Za krásnou Olomouc (2013) Osobnosti podporují iniciativu za zachování vzácného olomouckého panoramatu
  16. Matějka I (2014) Šantovka Tower: mrakodrap v mezích zákona? Literární noviny
  17. Poláček M (2014) Národní památkový ústav znovu odmítl stavbu mrakodrapu Šantovka Tower
  18. Poláček M (2014) Památkáři vyhráli soud s investorem Šantovka Tower, vinil je z nátlaku
  19. Kolesárová V (2014) Šantovka Tower: druhý pokus, znovu se čeká na razítko památkářů
  20. Potůček J (2013) The Šantovka Tower aneb Jak mrakodrapy ničí historická města. Vesmír 92, 310
  21. Švácha R (2013) Garance světové kvality? pasáže z vyjádření, které pro Národní památkový ústav, ú. o. p. V Olomouci vypracoval Ústav dějin umění Akademie věd ČR
  22. ČTK (2014) Budova Šantovka Tower bude vidět i z centra Olomouce
  23. Poláček M (2014) Olomouc schválila nový územní plán, podnikatelé hrozí městu žalobami
  24. ČTK (2014) Investor Šantovka Tower kvůli územnímu plánu žaluje Olomouc

Literatura

  • Kmenta J (2010) Čtyři Mrázkovi spolupracovníci a přátelé dostali prezidentskou milost
  • Potůček J (2013) The Šantovka Tower aneb Jak mrakodrapy ničí historická města. Vesmír 92, 310
  • Chupík F (2013) Dvě věže stačí, aneb proč nemá stát Šantovka Tower v Olomouci. Sborníku Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Olomouci 2013
  • Zelený P (2013) Jak rozšlapat olomouckým developerům bábovičky. Sedmá generace č. 2/2013
  • Zelený P (2013) Jak se hrají monopoly o tvář Olomouce. Nový prostor č. 410
  • Zelený P (2014) Boj o mrakodrap pokračuje