Uvědomělá skromnost: Porovnání verzí

Přidáno 727 bajtů ,  4. 8. 2018
m
úprava referencí
m (úprava referencí)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Uvědomělá skromnost''' (či dobrovolná, popř. pouze skromnost, ve striktní náboženské podobě též asketismus) označuje záměrné omezení kvantity spotřeby, vlastnictví či aktivit. Uvědomělá skromnost se liší od skromnosti nucené, která je způsobena chudobou či nemožností provozovat některé aktivity či střádat majetek.  
'''Uvědomělá skromnost''' (či dobrovolná, popř. pouze skromnost, ve striktní náboženské podobě též asketismus) označuje záměrné omezení kvantity spotřeby, vlastnictví či aktivit. Uvědomělá skromnost se liší od skromnosti nucené, která je způsobena chudobou či nemožností provozovat některé aktivity či střádat majetek.  


Uvědomělou skromnost propagují mnohá náboženství a filozofie jako cestu k bohu, osvobození se od zbytného a základ k vyššímu poznání. Kladou na ní důraz také zastánci ochrany životního prostředí, pro něž představuje důležitý aspekt při směřování k udržitelnému rozvoji. Česká environmentalistka Hana Librová rozlišuje dva druhy skromnosti a to dobrovolnou a záměrnou: ,,V případě záměrné skromnosti spotřebitelé cíleně mění vzorce a objem své spotřeby z environmentálních motivů; pokud se jedná o dobrovolnou, skromnost, ta není cílená, je druhotné povahy, nezamýšleně vyplývá z orientace člověka k jiným než spotřebním hodnotám." (Librová 2003: 28)<ref>https://is.muni.cz/th/219925/fss_b/BAKALARSKA_PRACE.txt</ref> Český sociální a kulturní ekolog Ivan Rynda zase navrhuje paradigma uvědomělé skromnosti vyvážit výběrovou náročností, kterou definuje jako: ,,právo na užívání lidského důmyslu a jeho produktů všude tam, kde skutečně umožňují a podporují naplnění lidského úkolu, totiž sebezdokonalování a naplňování dobra."<ref>http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/tur.pdf</ref>
Uvědomělou skromnost propagují mnohá náboženství a filozofie jako cestu k bohu, osvobození se od zbytného a základ k vyššímu poznání. Kladou na ní důraz také zastánci ochrany životního prostředí, pro něž představuje důležitý aspekt při směřování k udržitelnému rozvoji. Česká environmentalistka Hana Librová rozlišuje dva druhy skromnosti a to dobrovolnou a záměrnou: ,,V případě záměrné skromnosti spotřebitelé cíleně mění vzorce a objem své spotřeby z environmentálních motivů; pokud se jedná o dobrovolnou, skromnost, ta není cílená, je druhotné povahy, nezamýšleně vyplývá z orientace člověka k jiným než spotřebním hodnotám." (Librová 2003: 28)<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Lukašíková
| jméno = Monika
| titul = Secondhandy - environmentálně uvědomělé nakupování?
| url = https://is.muni.cz/th/b7v53/BAKALARSKA_PRACE.pdf?lang=cs;so=td;info=1
| datum přístupu = 2018-07-31
| instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií
| typ práce = bakalářská práce
| vedoucí = Hana Librová
| odkaz na vedoucího = w:cs:Hana Liborová
| místo = Brno
| rok = 2009
| počet stran = 66
| jazyk = cs
 
}}</ref> Český sociální a kulturní ekolog Ivan Rynda zase navrhuje paradigma uvědomělé skromnosti vyvážit výběrovou náročností, kterou definuje jako: ,,právo na užívání lidského důmyslu a jeho produktů všude tam, kde skutečně umožňují a podporují naplnění lidského úkolu, totiž sebezdokonalování a naplňování dobra."<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Rynda
| jméno = Ivan
| odkaz na autora = w:cs:Ivan Rynda
| titul = Trvale udržitelný rozvoj
| periodikum = cenia.cz
| odkaz na periodikum =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-08-04
| url = http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/tur.pdf
| issn =
}}</ref>


S vyzýváním k uvědomělé skromnosti se setkáváme již ve starodávných náboženských spisech a poučeních. Jsou přítomny jak ve staré indické kultuře, buddhismu, tak i v Bibli. Sám Ježíš, stejně jako jeho učedníci, žil velice prostý život. V evangeliu je obsažena ježíšova výzva učedníkům, kdy jim řekl: „Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile."<ref>www.bible.com [online]. www.bible.com, [cit. 2016-01-31].    Dostupné online</ref> Také mnozí významní lidé žili velice skromně, což vycházelo z z jejich spirituálního přesvědčení, mezi nejznámější patří Benedikt z Nursie, František z Assisi, Lev Nikolajevič Tolstoj, Albert Schweitzer a Mahátma Gándhí.<ref>Slocock, N. (May 2004). "'Living a Life of Simplicity?' A Response to Francis of Assisi by Adrian House".</ref><ref>Shi, David. The Simple Life. University of Georgia Press (2001).</ref> Se striktní skromností (askezí) se setkáváme u pouštních otců, řeckých filozofů i středověkých poustevníků. Jedním z nejznámějších asketiků je starořecký filosof Díogenés ze Sinópé, zastánce kynismu. Podle pramenů žil v sudu a snažil se o co největší skromnost, jako vzor pro ni spatřoval chování zvířat (psů).
S vyzýváním k uvědomělé skromnosti se setkáváme již ve starodávných náboženských spisech a poučeních. Jsou přítomny jak ve staré indické kultuře, buddhismu, tak i v Bibli. Sám Ježíš, stejně jako jeho učedníci, žil velice prostý život. V evangeliu je obsažena ježíšova výzva učedníkům, kdy jim řekl: „Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile."<ref>www.bible.com [online]. www.bible.com, [cit. 2016-01-31].    Dostupné online</ref> Také mnozí významní lidé žili velice skromně, což vycházelo z z jejich spirituálního přesvědčení, mezi nejznámější patří Benedikt z Nursie, František z Assisi, Lev Nikolajevič Tolstoj, Albert Schweitzer a Mahátma Gándhí.<ref>Slocock, N. (May 2004). "'Living a Life of Simplicity?' A Response to Francis of Assisi by Adrian House".</ref><ref>Shi, David. The Simple Life. University of Georgia Press (2001).</ref> Se striktní skromností (askezí) se setkáváme u pouštních otců, řeckých filozofů i středověkých poustevníků. Jedním z nejznámějších asketiků je starořecký filosof Díogenés ze Sinópé, zastánce kynismu. Podle pramenů žil v sudu a snažil se o co největší skromnost, jako vzor pro ni spatřoval chování zvířat (psů).