Uvědomělá skromnost: Porovnání verzí

gramatika
(Nový článek)
 
(gramatika)
Řádek 3: Řádek 3:
Uvědomělou skromnost propagují mnohá náboženství a filozofie jako cestu k bohu, osvobození se od zbytného a základ k vyššímu poznání. Kladou na ní důraz také zastánci ochrany životního prostředí, pro něž představuje důležitý aspekt při směřování k udržitelnému rozvoji. Česká environmentalistka Hana Librová rozlišuje dva druhy skromnosti a to dobrovolnou a záměrnou: ,,V případě záměrné skromnosti spotřebitelé cíleně mění vzorce a objem své spotřeby z environmentálních motivů; pokud se jedná o dobrovolnou, skromnost, ta není cílená, je druhotné povahy, nezamýšleně vyplývá z orientace člověka k jiným než spotřebním hodnotám." (Librová 2003: 28)<ref>https://is.muni.cz/th/219925/fss_b/BAKALARSKA_PRACE.txt</ref> Český sociální a kulturní ekolog Ivan Rynda zase navrhuje paradigma uvědomělé skromnosti vyvážit výběrovou náročností, kterou definuje jako: ,,právo na užívání lidského důmyslu a jeho produktů všude tam, kde skutečně umožňují a podporují naplnění lidského úkolu, totiž sebezdokonalování a naplňování dobra."<ref>http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/tur.pdf</ref>
Uvědomělou skromnost propagují mnohá náboženství a filozofie jako cestu k bohu, osvobození se od zbytného a základ k vyššímu poznání. Kladou na ní důraz také zastánci ochrany životního prostředí, pro něž představuje důležitý aspekt při směřování k udržitelnému rozvoji. Česká environmentalistka Hana Librová rozlišuje dva druhy skromnosti a to dobrovolnou a záměrnou: ,,V případě záměrné skromnosti spotřebitelé cíleně mění vzorce a objem své spotřeby z environmentálních motivů; pokud se jedná o dobrovolnou, skromnost, ta není cílená, je druhotné povahy, nezamýšleně vyplývá z orientace člověka k jiným než spotřebním hodnotám." (Librová 2003: 28)<ref>https://is.muni.cz/th/219925/fss_b/BAKALARSKA_PRACE.txt</ref> Český sociální a kulturní ekolog Ivan Rynda zase navrhuje paradigma uvědomělé skromnosti vyvážit výběrovou náročností, kterou definuje jako: ,,právo na užívání lidského důmyslu a jeho produktů všude tam, kde skutečně umožňují a podporují naplnění lidského úkolu, totiž sebezdokonalování a naplňování dobra."<ref>http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/tur.pdf</ref>


S vyzýváním k uvědomělé skromnosti se setkáváme již ve starodávných náboženských spisech a poučeních. Jsou přítomny jak ve staré indické kultuře, buddhismu, tak i v Bibli. Sám Ježíš, stejně jako jeho učedníci, žil velice prostý život. V evangeliu je obsažena ježíšova výzva učedníkům, kdy jim řekl: „Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile."<ref>www.bible.com [online]. www.bible.com, [cit. 2016-01-31].    Dostupné online</ref> Také mnozí významní lidé žili velice skromně, což vycházelo z z jejich spirituálního přesvědčení, mezi nejznámější patří Benedikt z Nursie, František z Assissi, Lev Nikolajevič Tolstoj, Albert Schweitzer a Mahátma Gándhí.<ref>Slocock, N. (May 2004). "'Living a Life of Simplicity?' A Response to Francis of Assisi by Adrian House".</ref><ref>Shi, David. The Simple Life. University of Georgia Press (2001).</ref> Se striktní skromností (askezí) se setkáváme u pouštních otců, řeckých filozofů i středověkých poustevníků. Jedním z nejznámějších asketiků je starořecký filosof Díogenés ze Sinópé, zastánce kynismu. Podle pramenů žil v sudu a snažil se o co největší skromnost, jako vzor pro ni spatřoval chování zvířat (psů).
S vyzýváním k uvědomělé skromnosti se setkáváme již ve starodávných náboženských spisech a poučeních. Jsou přítomny jak ve staré indické kultuře, buddhismu, tak i v Bibli. Sám Ježíš, stejně jako jeho učedníci, žil velice prostý život. V evangeliu je obsažena ježíšova výzva učedníkům, kdy jim řekl: „Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile."<ref>www.bible.com [online]. www.bible.com, [cit. 2016-01-31].    Dostupné online</ref> Také mnozí významní lidé žili velice skromně, což vycházelo z z jejich spirituálního přesvědčení, mezi nejznámější patří Benedikt z Nursie, František z Assisi, Lev Nikolajevič Tolstoj, Albert Schweitzer a Mahátma Gándhí.<ref>Slocock, N. (May 2004). "'Living a Life of Simplicity?' A Response to Francis of Assisi by Adrian House".</ref><ref>Shi, David. The Simple Life. University of Georgia Press (2001).</ref> Se striktní skromností (askezí) se setkáváme u pouštních otců, řeckých filozofů i středověkých poustevníků. Jedním z nejznámějších asketiků je starořecký filosof Díogenés ze Sinópé, zastánce kynismu. Podle pramenů žil v sudu a snažil se o co největší skromnost, jako vzor pro ni spatřoval chování zvířat (psů).


Uvědomělá skromnost nemusí znamenat chudobu, naopak spolu se šetřením může vést k nahromadění značného majetku. Protagonisté uvědomělé skromnosti často ovšem nechtějí ani ten a raději vše, co by mohly ušetřit dávají chudým, popř. ani ušetřit nemohou, protože se vzdají zčásti či úplně svých příjmů. Uvědomělá skromnost se promítá do mnoha oblastí života a vede k minimalismu a spokojení se s málem. Jedinec toto paradigma nemusí zastávat z vyšších spirituálních, filantropických či environmentálních pohnutek ale čistě pragmatických, kdy si uvědomí, že jeho čas na světě je omezený a rozhodne se ho využívat smysluplně a omezit vše zbytné. Projevuje se tak nejen ve smysluplnějším a efektivnějším využívání hmotných statků, optimalizaci aktivit, ale i ve stravování, způsobu myšlení, řešení úkolů atd. Pokud je skromnost doplněna výběrovou náročností, může být jedinec velice neskromný v pořizování si věcí, jež mu život zjednodušší a vedou ke skromnosti v jiných ohledech, jako jsou např. technologie, které mu umožní zbavit se mnoha věcí (např. multifunkční chytrý telefon).
Uvědomělá skromnost nemusí znamenat chudobu, naopak spolu se šetřením může vést k nahromadění značného majetku. Protagonisté uvědomělé skromnosti často ovšem nechtějí ani ten a raději vše, co by mohly ušetřit dávají chudým, popř. ani ušetřit nemohou, protože se vzdají zčásti či úplně svých příjmů. Uvědomělá skromnost se promítá do mnoha oblastí života a vede k minimalismu a spokojení se s málem. Jedinec toto paradigma nemusí zastávat z vyšších spirituálních, filantropických či environmentálních pohnutek ale čistě pragmatických, kdy si uvědomí, že jeho čas na světě je omezený a rozhodne se ho využívat smysluplně a omezit vše zbytné. Projevuje se tak nejen ve smysluplnějším a efektivnějším využívání hmotných statků, optimalizaci aktivit, ale i ve stravování, způsobu myšlení, řešení úkolů atd. Pokud je skromnost doplněna výběrovou náročností, může být jedinec velice neskromný v pořizování si věcí, jež mu život zjednodušší a vedou ke skromnosti v jiných ohledech, jako jsou např. technologie, které mu umožní zbavit se mnoha věcí (např. multifunkční chytrý telefon).
Byrokraté, editor
1 523

editací