Udržitelný způsob života - UZŽ (anglicky: Sustainable living) je komplexní lidskou životní strategií, která vychází z koncepce udržitelného rozvoje; jeho idee pak aplikuje na praktickou rovinu způsob života společnosti i jednotlivce. Jeho cílem je pak - laicky řečeno - umožnit přežít nám i generacím budoucím v co nejpříznivějším životním prostředí. Český ekolog a zakladatel Společnosti pro trvale udržitelný život Josef Vavroušek ho definuje jako: "takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.“[1]

Teoretická východiska

Jedním ze základních předpokladů pro udržitelný způsob života je ekologicky vzdělaná společnost; která se vyznačuje sdílením podobných hodnot, priorit a vzdělání (o rozšíření znalostí a vědomostí napříč společností pak usiluje environmentální vzdělání). Na individuální úrovni se nejedná se o askezi, sebetrýznění se nedostatkem a odpíráním si spokojeného života (jak si někteří odpůrci myslí a deklarují). Ideálem udržitelného života je šťastný a dlouhý život nás i ostatních, generací dnešních i budoucích, který klade důraz na shromažďovaní a rozvíjení statků duševních a opouštění zbytečných materiálních. Země s environmentálně šetrnou politikou jsou pak v čele žebříčku Indexu lidského rozvoje (Human development index).[2]

Historie

Důležité oblasti

Bydlení

ekologická architektura Ekodomy

Energie

Potraviny

Fair trade

Voda

Zdraví

Volný čas

Ekocentra

Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Sustainable living na anglické Wikipedii.

Reference

Literatura

  • Bio: měsíčník pro trvale udržitelný život: biopotraviny - ekozemědělství - ekozahrádka - permakultura. Hradec Králové: vh press, 1997- .
  • JIČÍNSKÁ, Zdeňka, ed. Škola pro udržitelný život. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. 39 s. ISBN 978-80-87604-04-5.
  • KELLER, Jan. Přemýšlení s Josefem Vavrouškem. Vyd. 1. Praha: G plus G, 1995. 175 s. Zde a nyní; sv. 2. ISBN 80-901896-1-X.
  • NÁTR, Lubomír. Rostliny, lidé a trvale udržitelný život člověka na Zemi. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-1674-2.
  • POTŮČEK, Martin a kol. Česká republika - trendy, ohrožení, příležitosti. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2009. 364 s. ISBN 978-80-246-1655-1.
  • Robinson: noviny pro udržitelný život: noviny pro děti každého věku. České Budějovice: Robinson, [1997]- .
  • SLÁMOVÁ, Pavlína, ed. Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově: zkušenosti z projektu SEVER školám, školy sobě - vzdělávání pro udržitelný život na školách, realizovaného v letech 2009-2012 v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a v Kraji Vysočina. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. 90 s. ISBN 978-80-87604-37-3.
  • ŠUTA, Miroslav. Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj. Praha: Společnost pro trvale udržitelný život, 2007. 27 s. ISBN 978-80-902635-1-2.
  • TYWONIAK, Jan, ed. Sustainable construction of buildings = Udržitelná výstavba budov. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2011. 124 s. ISBN 978-80-01-04733-0.
  • VAVROUŠEK, Josef. Životní prostředí a sebeřízení společnosti. 1. vyd. Praha: Institut řízení, 1990. 191 s. Knihy Institutu řízení; 86. ISBN 80-7014-026-7.
  • VAVROUŠEK, Josef, ed. a PLOS, Jiří, ed. Lidské hodnoty a společnost v pohybu. Praha: Kruh nezávislé inteligence, 1994. 97 s.
  • Zelená životu: noviny pro trvale udržitelný život. Neznašov: Občanské sdružení v havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín, 2001-2009. Dostupné také z: http://www.zelenazivotu.cz.
  • Zpravodaj Společnosti pro trvale udržitelný život. Praha: Společnost pro trvale udržitelný život, [199-]- .

Další zdroje