Trhy kapitálu: Porovnání verzí

Přidáno 69 bajtů ,  16. 2. 2008
bez shrnutí editace
(Nová stránka: Jedním z atributů ekonomické stránky globalizace je „financializace světa“: rozšíření peněžního hospodářství co do šíře i co do hloubky (prolomení dosavadních...)
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 12: Řádek 12:
   
   
Tlak konkurence a pokušení dosáhnout minima daňových povinností pro nadnárodní korporaci vedou k tzv. „daňové optimalizaci“. Ziskové marže jsou potom vykazovány podle výše zdanění zisku korporací v různých zemích. Existence systematických nadhodnocení či podhodnocení se daňovým autoritám obtížně dokazuje uvnitř složitých vnitřních kooperačních vztahů. Druhou stranou téže mince je naopak „daňová soutěž“ vlád národních států, která tlačí na snižování daňové zátěže ve snaze přilákat zahraniční investory. Spolu se systémy investičních pobídek, udělováním „daňových prázdnin“ či „daňových amnestií“ může taková soutěž vést až k daňovému dumpingu, který v delším časovém horizontu zbavuje ekonomicky slabé státy spravedlivého podílu na daňovém výnosu a má pak za následek podfinancování těch či oněch složek veřejných výdajů (kultura, vzdělávání, ekologie...). Tato argumentace nemíří proti nadnárodním korporacím obecně, ale proti zneužití ekonomické moci a sbírání privátních zisků na úkor „fair“ podílu hostitelských zemí na daňovém výnosu. „Fair“ podíl na daních ovšem nemůže nebrat v potaz i chování a hospodárnost vlád dotčených zemí, jejich příspěvek ke „společnému dobru“ právního státu (vynutitelnost práva, vnitřní bezpečnost a ochrana investic a vlastnických práv, infrastruktura „veřejných statků“ atd.).
Tlak konkurence a pokušení dosáhnout minima daňových povinností pro nadnárodní korporaci vedou k tzv. „daňové optimalizaci“. Ziskové marže jsou potom vykazovány podle výše zdanění zisku korporací v různých zemích. Existence systematických nadhodnocení či podhodnocení se daňovým autoritám obtížně dokazuje uvnitř složitých vnitřních kooperačních vztahů. Druhou stranou téže mince je naopak „daňová soutěž“ vlád národních států, která tlačí na snižování daňové zátěže ve snaze přilákat zahraniční investory. Spolu se systémy investičních pobídek, udělováním „daňových prázdnin“ či „daňových amnestií“ může taková soutěž vést až k daňovému dumpingu, který v delším časovém horizontu zbavuje ekonomicky slabé státy spravedlivého podílu na daňovém výnosu a má pak za následek podfinancování těch či oněch složek veřejných výdajů (kultura, vzdělávání, ekologie...). Tato argumentace nemíří proti nadnárodním korporacím obecně, ale proti zneužití ekonomické moci a sbírání privátních zisků na úkor „fair“ podílu hostitelských zemí na daňovém výnosu. „Fair“ podíl na daních ovšem nemůže nebrat v potaz i chování a hospodárnost vlád dotčených zemí, jejich příspěvek ke „společnému dobru“ právního státu (vynutitelnost práva, vnitřní bezpečnost a ochrana investic a vlastnických práv, infrastruktura „veřejných statků“ atd.).
[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Ekonomie]]
{{upravit Martin}}
2 625

editací