Světelné znečištění

Světelné znečištění (jinak také světelný smog nebo rušivé světlo1) je jev, který je možné pozorovat prakticky na všech místech, kde se nachází civilizace. Za světelné znečištění jsou považovány všechny negativní důsledky umělého osvětlení.

Kde se vyskytuje

Hlavním místem výskytu světelného znečištění jsou velké metropole a všeobecně města. Už ani v méně obydlených oblastech však není výjimkou. U menších měst není často problémem množství světla, ale to, že si nemohou finančně dovolit kvalitní osvětlení, které by minimalizovalo znečištění.

V ČR je založeno několik místních iniciativ i organizací, které se zabývají uchováním tmavé oblohy a bojují proti nadměrnému světelnému znečištění (např. Beskydská oblast tmavé oblohy). Lokálně (v rámci domácnosti) se světelné znečištění vyskytuje také v podobě záření z elektronických zařízení.

Jak jsou která místa ve světě světelně znečištěna lze dohledat v tzv. mapách světelného znečištění.

Na co má vliv

Světelné znečištění výrazně ovlivňuje životní prostředí. Mezi hlavní dopady z enviromentálního hlediska patří snižování biodiverzity (noční živočichové, ale i změny v životě dalších druhů). Dále jsou prokázány také negativní dopady na lidské zdraví (především v oblasti spánku - snížená tvorba melatoninu). Tzv. modré světlo, jež je součástí práce s elektronickými zařízeními má na zdraví člověka často ještě ničivější dopady (podněcuje mnoho civilizačních chorob). Dopad mohou mít různé typy světla i na psychiku. V neposlední řadě je nadměrné umělé světlo energeticky, potažmo i ekonomicky náročné. Zanedbatelné není ani snižování viditelnosti noční oblohy.

Legislativa

V rámci legislativy ČR není světelné znečištění a jeho zmírňování příliš dobře zakotveno. Už na přelomu tisíciletí byla snaha vytvořit zóny, které by světelné znečištění limitovaly, ucelený zákon se však stále nepovedlo prosadit. V roce 2017 měla být v rámci Ministerstva životního prostředí vytvořena speciální skupina pro prosazování opatření v rámci této problematiky.

Několik zmínek o světelných limitech je např. ve Stavebním zákoně, nicméně podzákonné normy již tuto problematiku neobsahují. Dlouhodobou nemožnost prosadit limity světelného znečištění v rámci zákona lze spojovat s tím, že případné limity by byly sledovány především u velkých developerských projektů, v jejichž rámci by muselo být zajištěno úsporné osvětlení, které je z hlediska počáteční investice ekonomicky náročné. Vlivné skupiny tedy nemají z ekonomického hlediska důvod tyto změny v zákonech podporovat.

Veškeré limity v oblasti světelného znečištění jsou tedy pouze na principu doporučení především ze strany Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP), občanských iniciativ nebo dalších organizací a informativních stránek (např. svetelneznecisteni.cz). V rámci MŽP je světelné znečištění podkapitolou rubriky "Příroda a krajina", do které spadá mimo jiné i problematika ohrožených druhů nebo ochrana půdy.

Problém z legislativního hlediska vyplývá i z toho, že světelné znečištění na určitém území může být zapříčiněno světlem z území jiné obce nebo státu. V roce 2019 byl tento případ řešen v Libereckém kraji, kdy znečištění způsobilo světlo ze skleníků v Polsku.

Jak ho zmírnit

Mezi zásady, které zmiňují enviromentální portály v rámci doporučení, jež vedou ke snížení světelného nečištění patří:

  • Svítit jen ve chvíli, kdy je to potřeba.
  • Svítit lokálně, aby se světlo zbytečně nedostávalo do okolí (svítidla směřovat na zem).
  • Instalovat světla s nízkou spotřebou energie.
  • Instalovat světla se správnou intenzitou záření pro daný účel.
  • Kontrolovat světla, zda správně fungují a svítí žádoucím způsobem.
  • Instalaci složitějších svítidel nechat na odborníkovi.

V ČR je nejproblematičtějším místem z hlediska výskytu světelného znečištění Praha. Vzhledem k rytmu života v této metropoli by bylo třeba řešit především veřejné osvětlení. Odborníci se shodnou na tom, že ideální by bylo v zimě, kdy se stmívá už cca v 16:30 a ve městech je stále velký provoz, svítit z důvodu bezpečnosti ostrým bílým světlem, a pak v pozdních hodinách plynule přejít na méně intenzivní oranžové světlo, které by jednak spořilo energii a jednak mohlo pomoci zmírnit enviromentální dopady, jež světelné znečištění v současnosti má. V Praze by však muselo dojít k instalaci nového osvětlení, což by bylo z hlediska počáteční investice velice finančně náročné.

V roce 2019 přešla na tento typ ekologického osvětlení, jež se doporučuje pro Prahu a další města, první obec v ČR - Hrusice.

Odkazy

'Reference'Tučný text