Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích: Porovnání verzí

← Porovnání se starší verzí

Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích (editovat)

Verze z 25. 2. 2019, 18:20

Přidáno 3 588 bajtů , 25. 2. 2019

m

added Category:Ekologie using HotCat

VizuálníWikitext

JaDlo

1 550

editací

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 __NOTOC__
-Hydromeliorační opatření
-Z Enviwiki
-Přejít na: navigace, hledání
-(angl. hydromelioration, řečtina + latina)
-Hydromeliorace je soubor vodohospodářských opatření, která vedou ke zlepšení přírodních podmínek pro technické (např. zemědělské) využití krajiny nebo pro zlepšení životního prostředí ( např. odvodňování mokřin, bažin, závlaha, ochrana půdy proti erozi). Zahrnují také ochranu půdy před záplavami úpravou odtoku v krajině, výstavbou ochranných hrází a také odvodnění zamokřené půdy.[1]
+== Úvod ==
-Obsah [skrýt]
+Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody]. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk O<sub>2</sub>]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk O<sub>2</sub>] ve vodě, nehledě na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentaci], podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíkovém] režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslík], pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup>
-Hydromeliorace je hraniční obor, který:
-Hydromeliorační stavby
-Odvodnění
-Závlahové stavby
-Zdroje
-Odkazy
-.1 Externí odkazy
-.2 Literatura
-Hydromeliorace je hraniční obor, který:
+== Stratifikace ve vodních nádržích ==
-spojuje vodní hospodářství a vodní stavitelství se zemědělstvím,
+[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda Voda] se ve vodních nádržích chová v souladu s fyzikálními zákony. Stratifikace znamená rozvrstvení a tato vlastnost se týká teploty [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody], obsahu fosforu ve vodě a v neposlední řadě také rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku]. V přírodě probíhá koloběh fosforu (podobně jako uhlíku, dusíku, železa a dalších prvků). Koloběh prvků se většinou týká alespoň zčásti vodního prostředí a souvisí s nasycením vody [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíkem], případně s anoxickým prostředím. Pro vysvětlení pojmů je dále uvedena teplotní rozvrstvení [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] v době letní stratifikace. V našich podmínkách se jezera s hlubokou [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodou] většinou chovají tak, že na jaře a na podzim nastává promíchávání, v létě a v zimě rozvrstvení [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] podle teploty. (Při přítoku [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] do nádrže se [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda voda] zařadí do vrstvy podle hustoty, tedy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] se stejnou teplotou.)<br />
-pečuje o zemědělsky využívanou půdu
+Letní stratifikace. Svrchní teplá vrstva se nazývá epilimnion. Je teplotně víceméně homogenní. Pod ní se nachází přechodná vrstva s termoklinou (čára, kde se prudce mění teplota), nazvaná metalimnion. Pod ní je hypolimnion s teplotou cca 4°C.<sup>[5]</sup>
-má snahu o dosažení optimálního vodního režimu v půdě a o zajištění zdrojů povrchové vody na závlahy
-chrání území před erozí
-[2]
+== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==
+Část [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] rozpuštěného ve [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodě] je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] se dostane do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] 7% [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9za fotosyntézou] 89% [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] a z přítoku 4% [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku].<sup>[2]</sup>
+Obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup>
+Deficit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup>
+Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody].<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody], zvýšený obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezo železa].<sup>[3]</sup>
+== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] ==
-Hydromeliorační stavby
+[[Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg|thumb|left|250 px]]
-Nástrojem hydromelioračních opatření jsou hydromeliorační stavby, které slouží pro zlepšení přírodních podmínek. Jedná se především o odvodňovací a závlahové stavby, rybníky, vodohospodářské nádrže a protierozní stavby.
+Příklady vertikální distribuce rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] v různých typech vod: A) ortográdní křivka typická pro neproduktivní jezero; B) klinográdní křivka charakteristická rpo produktivní nádrže; C) pozitivně a negativně heterográdní křivka ilustrující soustředění [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9za fotosyntetizujících] řas na horní hranici skočné vrstvy (vzestup obsahu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk O<sub>2</sub>]) a zvýšenou respiraci fve spodní části termokliny na hranici meta- a hypolimnionu (metalimnické minimum kyslíku); D) anomální křivka způsobena přítokem studené vody a vysokým obsahem rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk O<sub>2</sub>], která se "nasouvá" do hypolimnické vrstvy v souladu se stratifikací hustoty vody v nádrži (podle Goldmana et Horneho, 1983)<sup>[1]</sup>
+== Produktivita nádrže ==
+Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě.
+Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla [http://cs.wikipedia.org/wiki/Plankton planktonních] i [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litor%C3%A1l litorálních] organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] v celém vodním sloupci označujeme jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oligotrofn%C3%AD oligotrofní]. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu ''Tanytarsus'' jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Organick%C3%A1_hmota organické hmoty] a s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíkovým] přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] postupně odčerpává až ke vzniku [http://cs.wikipedia.org/wiki/Anaerobn%C3%AD anaerobie], nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu ''Chironomus'', larvy komárů rodu ''Chaoborus'' a máloštětinatí červi rodů ''Tubifex'' a ''Limnodrilus'', snášející nedostatek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku].<sup>[4]</sup>
+== Hodnocení kvality vody ==
+Obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíkový] režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku]). Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biotop biotop] je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] ve vodě.<sup>[3]</sup>
+== Zdroje ==
+.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991
-Odvodnění
+.↑ Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br />
-Jedná se o odvod nadbytečné vody z půdy
+.↑ Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br />
+.↑ Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br />
-Způsoby odvodnění:
+.↑ přednášky Chemické a biologické polutanty ve vodě a ovzduší na Jihočeské univerzitě. http://kbe.prf.jcu.cz/files/prednasky/Chemicke_a_biologicke_polutanty_ve_vode_a_v_ovzdusi/2._prednaska_-_struktura_vodnich_ekosystemu.doc
-Biologické - používá se v jednodušších případech zamokření, které spočívá v úpravě struktury půdy a ve výsadbě porostů s vysokým výparem z povrchu vegetace, používá se např. rákos
-Technické - používá se v silně zamokřených půdách
-povrchové odvodnění - při zamokření povrchovou vodou (otevřené kanály, odvodňovací příkopy),
-podzemní odvodnění - při zamokření podzemní vodou nadměrným vsakováním, přítokem podzemní vody ze sousední oblasti, zvýšením hladiny podzemní vody (drenáž - v ČR je drenáží odvodněna zhruba čtvrtina výměry zemědělských půd
-kombinované odvodnění - jedná se o kombinaci povrchového a podzemního odvodnění
-[2]
-Závlahové stavby
-Hlavním úkolem závlahových staveb je dodávání vody do půdy pro zajištění optimálního režimu vlhkosti především ve vegetačním období tak, aby bylo při současném použití správných agrotechnických opatření a zajištění výživy rostlin dosaženo maximálních výnosů. [2]
-Druhy závlah:
-doplňková – pro udržení optimálního režimu vlhkosti ve vegetačním období
-hnojivá – dodává do půdy živiny
-zvláštní – oteplovací, ozdravovací, promývací, protinámrazová, klimatizační
-[2]
-Zdroje
-↑ Encyklopedie Seznam, Copyright © 1996 - 2009 Seznam.cz, a.s.
-↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 přednášky Vodohospodářské stavby Ing.Michala Tomana, CSc. z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze.
-Obsah [skrýt]
-Úvod
-Koloběh síry
-Síra v atmosféře
-Sirné bakterie
-Zdroje
-Odkazy
-.1 Související stránky
-.2 Externí odkazy
-.3 Literatura
-== Úvod ==
-Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup>
-== Témata ==
- Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
- Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
- Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
-== Zdroje ==
-.↑ 1,0 1,1 1,2 Lellák, J., Kubíček, F. (1991)
- Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
- Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
- Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
 == Odkazy ==
- Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
-=== Související stránky ===
- Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
- Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
-=== Externí odkazy ===
- Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
- Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
 === Literatura ===
- Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
+Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
- Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
+Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br />
+Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br />
+Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br />
-[[Kategorie:Skupina G]]
+[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
+[[Kategorie:Ekologie]]