Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Strategický foresight
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
==Příklady dobré praxe== === Česká republika === Ačkoli v České republice není foresight systémově používán v procesech tvorby strategií, zájem o něj existuje zejména ve výzkumné sféře, soukromé sféře a ve veřejné sféře jeho význam čím dál více narůstá. Ve výzkumné sféře se jedná například o Technologické centrum AV ČR, Centrum pro sociální a ekonomické strategie UK a Národní vzdělávací fond (zejména NOZV). Na [[w:cs:Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzitě Palackého v Olomouci]] dokonce existuje magisterský program akreditovaný v angličtině ''Foresight for Environment and Development''. V soukromé sféře metody foresight využívá například ČEZ. Ve veřejné sféře se foresight začal využívat mimo jiné na [[w:cs:Úřad vlády České republiky|Úřadu vlády ČR]], např. ve [[w:cs:Strategický rámec Česká republika 2030|Strategickém rámci Česká republika 2030]], kde jsou stanoveny směry rozvoje na dalších deset let. Dobrým příkladem využití foresightu v české veřejné správě je [[w:cs:Brno#21.%20stolet%C3%AD|Brno 2050]]. Brno 2050 je návrh vize města pro příští generace do roku 2050. Pro naplnění vize došlo také k identifikaci koncepčních kroků pro zvyšování kvality života ve městě a byly naplánovány takové projekty, aby došlo k maximálnímu využití současného potenciálu města. Vizi a strategii Brna vytvořilo město se zapojením široké veřejnosti a expertů pro dané oblasti. Také například v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji je foresight využíván pro identifikaci nastupujících technologií, které budou mít v budoucnu na ekonomiku regionu největší vliv. === Zahraničí === V zahraničí se foresight využívá dlouhodobě například na úřadu vlády ve Velké Británii (viz odkazy) pro potřeby britské vlády a parlamentu, a to již od roku 1993. Foresight je zde uplatňován například pro budoucnost povodní (2004), kybernetickou bezpečnost (2004), budoucnost inteligentních infrastruktur (2006), budoucnost potravin a zemědělství (2011), klimatické změny (2011), budoucnost průmyslové výroby (2013), budoucnost měst (2016) a budoucnost práce (2017). Stejně tak ve Finsku je foresight využíván jako klíčový nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti a inovační výkonnosti Finska. Vládní skupina pro foresight (Government Foresight Group) zde podporuje a koordinuje foresightové aktivity na úrovni ministerstev. Dalšími zahraničními subjekty využívajícími foresight je kupříkladu Evropská komise a Evropský parlament. Další příklady dobré praxe s podrobnějšími informacemi naleznete v publikaci ''Foresight – efektivní nástroj veřejné správy,'' od autorů z Technologického centra Akademie věd České republiky (viz odkazy).
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Tato stránka je zařazena ve 2 skrytých kategoriích:
Kategorie:Projekt Udržitelný rozvoj na místní úrovni
Kategorie:Stránky vzniklé v rámci projektu Udržitelný rozvoj na místní úrovni