Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 582 bajtů ,  18. 5. 2016, 08:00
m
'''Ekologická antropologie''' či ''environmentální antropologie'' (''anglicky: ecological anthropology či environmental anthropology'') je směr v [[w:cs:antropologie|antropologii ]] zabývající se výzkumem kultur jako adaptivních systémů v rámci přírodního prostředí.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref>
Etablování ekologicko-antropologického přístupu úzce souvisí s odmítnutím paradigmatu environmentálního determinismu (chápajícího přírodní prostředí jako deterministický determinující faktor pro [[w:czcs:Kultura|kulturu]]). Ekologická antropologie naproti tomu chápe lidské společenství jako jednu z populací v rámci [[ekosystém|ekosystému]], přičemž právě kultura hraje specifickou roli, díky níž se tato populace pozměňuje a přizpůsobuje prostředí, (proto od začátku zaměřovala výzkum své výzkumy právě na interakci kulturních změn a okolního prostředí. Značnou úlohu při tomto obratu sehrál [[Kulturní ekologie|kulturně ekologický pohled]] J. H. Stewarda, který se již vymezoval proti premisám radikálního environmentálního determinismu. Pro vznik ekologické antropologie jako vědní disciplíny byla však klíčová až šedesátá léta, kdy dochází k opouštění deterministických přístupů v antropologii. Ekologičtí antropologové od té doby pronikají na univerzity, formují nové postoje a katedry, zabývají se ekosystémovými modely, konstituují vědní obory (jako etnoekologie a historická ekologie).<ref>BARFIELD, Thomas. 1997. The Dictionary of Anthropology. Oxford: Blackwell. S. 138.</ref><ref>http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology</ref>
Ekologická Významně se na této myšlenkové přeměně podílel [[Kulturní ekologie|kulturně ekologický přístup]] J. H. Steward, jenž se již vymezoval proti premisám radikálního environmentálního determinismu. Pro vznik ekologické antropologie musela posléze reflektovat jevy spojené s postupující globalizací, jako pokračující zánik uzavřených společenstvívědní disciplíny byla klíčová padesátá a šedesátá léta, provázanost a transformace ekosystémů a kultur. Dochází kdy dochází k zásadnímu opouštění studia relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia deterministických přístupů v antropologii. Ekologičtí antropologové od té doby pronikají na interakce probíhající mezi skupinami univerzity, formují nové postoje a jejich ekosystémy v globálním ekosystémovém celku. Reflektuje tak i globální problémy katedry, zabývají se ekosystémovými modely, konstituují vědní obory (spojené napřjako etnoekologie a historická ekologie). s globální změnou klimatu) a její dopady na lokální komunity po celém světě ''(jak o tom svědčí<ref>BARFIELD, mjThomas. 1997. i množství článku v oborovém časopise Journal The Dictionary of Ecological Anthropology. Oxford: Blackwell. S. 138.</ref><ref>http://shellanthropology.cas.usfua.edu/jeacultures/Pages/issues-of-jeacultures.html#Vol15/php?culture=Ecological%20Anthropology</ref>)''. Antropologie sama o sobě, obzvláště však ale když vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diversity - jak kulturní, tak biologické. Jestliže je biologická rozmanitost předpokladem k přežití života jako celku, tak můžeme dodat, že rozmanitost kulturní je důležitá pro zachování kultury - a člověka.
Ekologická antropologie musela posléze reflektovat jevy spojené s postupující globalizací, jako byl pokračující zánik uzavřených společenství, provázanost a transformaci ekosystémů a kultur (zaniklé kultury a jejich vztahy s prostředím jsou předmětem zájmu [[Environmentální archeologie|environmentální archeologie]]). Dochází k opouštění výzkumu relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia na interakce probíhající mezi skupinami a jejich ekosystémy v [[biosféra|globálním ekosystémovém celku]]. Díky tomuto posunu se začínají reflektovat i globální problémy (spojené např. s [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]]) způsobující [[environmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] a jejich devastující dopady na lokální komunity po celém světě ''(jak o tom svědčí, mj. i množství článků v oborovém časopise Journal of Ecological Anthropology<ref>http://shell.cas.usf.edu/jea/Pages/issues-of-jea.html#Vol15/</ref>)''.  Antropologie sama o sobě, a obzvláště jestliže vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diverzity, a to jak kulturní, tak [[w:cs:Biologická diverzita|biologické]]. Stejně jako je biologická rozmanitost předpokladem k uchování života jako celku, je i rozmanitost kulturní důležitá pro zachování kultury a samotného člověka.
== Odkazy ==
{{wikipedia en|Ecological anthropology}}
{{wikipedia en|Environmental anthropology}}
 
=== Reference ===
<references />
 === Literatura k dalšímu studiu===
* BENNETT, John William. (1976). The ecological transition: cultural anthropology and human adaptation. New York: Pergamon Press.
* BOUKAL, Tomáš. (2012) Ekologická antropologie: kapitoly z dějin oboru. Pardubice: Univerzita Pardubice.
* TRNKA, Radek, ed. a LORENCOVÁ, Radmila, ed. (2008). Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností. Praha: Zarzura.
=== Další zdroje Externí odkazy === * [http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology Podrobnější úvod do ekologické antropologie na stránkách katedry antropologie na University of Alabama] * [http://shell.cas.usf.edu/jea/ Journal of Ecological Anthropology] * [http://www.aaanet.org/sections/ae/ Anthropology and Environment Society]
[http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology Podrobnější úvod do ekologické antropologie - v angličtině - na stránkách katedry antropologie na University of Alabama]
[http://shell.cas.usf.edu/jea/ Journal of Ecological Anthropology]{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}{{TAČR}}
[http[Kategorie://www.aaanet.org/sections/ae/ Anthropology and Environment SocietyEnvironmentální obory]]