Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Sociální důsledky
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
== Nezaměstnanost a sociální důsledky == Sociální důsledky a institucionální transformace v rámci soudobé globalizace jsou spojeny rovněž s transformacemi institucionálních systémů organizace práce a podnikání. Od osmdesátých let XX. století ukazují sociologické analýzy hluboké změny v organizaci práce podniků a celého systému vztahů mezi podniky, státy (vládami) a odbory - vznikají tzv. '''flexibilní systémy organizace práce'''. Někdy se hodně zdůrazňuje fenomén tzv. dezorganizovaného kapitalismu, čímž není řečeno, že by docházelo k nějakému zanikání organizace nebo organizovanosti. Přeměnou tzv. organizovaného kapitalismu v dezorganizovaný je míněna především skutečnost, že proces koncentrace ekonomické moci a rozhodování překračuje model velkopodniků svázaných s teritoriálním rámcem národních států. Toky peněz, techniky, zboží a práce v čase a prostoru expandují také díky médiím globální komunikace. Vysoká mobilnost, pohyblivost věcí, lidí a informací vede ke kulturnímu „odhmotnění“ produkce, dochází k vytváření „symbolické ekonomiky znaků“. Znaky mají různý charakter – poznávací, estetický, reflexivní akumulační a expresívní. Tyto znaky reprezentují (zastupují) informaci, spotřebu, kritiku autorit, sebereflexi a sebeprezentaci, působí globálně v transnacionálních prostorech a rozrušují dosavadní organizaci společností moderních národních států (Lash – Urry, 1994). Narušován je především systém institucionalizace sociálních konfliktů vznikajících kolem distribuce, který má podobu státních regulací tržních vztahů (např. tzv. keynesiánský fordismus nebo tzv. sociálně tržní hospodářství), a vyvažování moci mezi soukromými podniky, státem a odborovými svazy. Tento systém „sociálního kompromisu“ či „velkého konsenzu“ historicky zformovaný a fungující od 30. do 70. let XX. století je rozrušován transformacemi organizace práce, restrukturacemi podniků, deregulační politikou států, finančními toky aj. faktory v soudobé etapě globalizace. Globalizační přeměny organizace práce analyzoval např. D. Harvey jako strukturální součást tzv. systému pružné akumulace kapitálu či systém „pružného post-fordismu“
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)