Rozvojová politika EU: Porovnání verzí

Přidáno 120 bajtů ,  16. 2. 2008
bez shrnutí editace
(Nová stránka: Často diskutovaným tématem je rovnoměrné rozdělení „zisků“ z probíhajícího procesu globalizace mezi všechny země světa. Současný stav jasně naznačuje, že výho...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:
Celkový kontext rozvojové spolupráce ES je zapotřebí rozšířit i o další relevantní zdroje, které dotvářejí její právní i institucionální rámec, byť jejich právní závaznost je prakticky nulová, zatímco politická závaznost je vysoká. V této souvislosti se hovoří o tzv. „soft law“ a v oblasti rozvojové spolupráce mezi ně nepochybně patří Prohlášení Rady a EK o rozvojové politice ES z roku 2000 , revidované v roce 2005. Prohlášení zahájilo reformu rozvojové spolupráce ES, která dosud nebyla plně dokončena – jejími atributy je např. proces dekoncentrace (přesun pravomocí z Bruselu na delegace EK v rozvojových zemích, větší tlak na koordinaci a koherenci politik ES apod.) a závěry ER z Barcelony z roku 2002  (o výši ODA ČS EU do roku 2006), které sloužily jako pozice pro jednání v rámci Mezinárodní konference o financování rozvoje (Monterrey, 2002) a závěry ER z roku 2005  (o výši ODA ČS EU do roku 2010, resp. 2015). Rozvojová spolupráce ES však využívá jako referenční zdroje pro svou politiku i závěry celé řady mezinárodních konferencí, které přímo nebo i nepřímo souvisí s rozvojem (např. Rio z roku 1992 (ŽP), Káhira z roku 1994 (populace a rozvoj), Peking z roku 1995 (ženy a rozvoj), Kodaň z roku 1995 (sociální rozvoj) apod.).
Celkový kontext rozvojové spolupráce ES je zapotřebí rozšířit i o další relevantní zdroje, které dotvářejí její právní i institucionální rámec, byť jejich právní závaznost je prakticky nulová, zatímco politická závaznost je vysoká. V této souvislosti se hovoří o tzv. „soft law“ a v oblasti rozvojové spolupráce mezi ně nepochybně patří Prohlášení Rady a EK o rozvojové politice ES z roku 2000 , revidované v roce 2005. Prohlášení zahájilo reformu rozvojové spolupráce ES, která dosud nebyla plně dokončena – jejími atributy je např. proces dekoncentrace (přesun pravomocí z Bruselu na delegace EK v rozvojových zemích, větší tlak na koordinaci a koherenci politik ES apod.) a závěry ER z Barcelony z roku 2002  (o výši ODA ČS EU do roku 2006), které sloužily jako pozice pro jednání v rámci Mezinárodní konference o financování rozvoje (Monterrey, 2002) a závěry ER z roku 2005  (o výši ODA ČS EU do roku 2010, resp. 2015). Rozvojová spolupráce ES však využívá jako referenční zdroje pro svou politiku i závěry celé řady mezinárodních konferencí, které přímo nebo i nepřímo souvisí s rozvojem (např. Rio z roku 1992 (ŽP), Káhira z roku 1994 (populace a rozvoj), Peking z roku 1995 (ženy a rozvoj), Kodaň z roku 1995 (sociální rozvoj) apod.).


Rozvojová spolupráce ES se zaměřuje na 6 klíčových oblastí, ve kterých ES identifikovalo svoji přidanou hodnotu: a) vazba obchodu a rozvoje, b) regionální integrace a spolupráce, c) podpora makroekonomických politik a rovného přístupu k sociálním službám, d) doprava, e) potravinové zabezpečení a udržitelný rozvoj venkova a f) budování institucionálních kapacit, zvláště dobré řízení a vláda zákona. ES využívá v rámci své rozvojové spolupráce geografické nástroje pro různé regiony světa programy MEDA (Středomoří), CARDS (západní Balkán), TACIS (SNS), ALA (Asie a Amerika) a Evropský rozvojový fond (dále jen EDF) pro země Afriky, Karibiku a Tichomoří (dále jen AKT), jakož i tématické nástroje – např. pro potravinovou pomoc, ŽP a tropické lesy, odminování, demokracii a lidská práva apod.. Specifické nástroje jsou používány pro spolupráci se zeměmi, u nichž se předpokládá jejich vstup do EU – např. programy SAPARD, ISPA nebo PHARE (známé i v ČR). Všechny tyto nástroje pro vnější pomoc i spolupráci s třetími zeměmi (nyní více než 40) by měly být zjednodušeny (současné návrhy počítají jen se 6 nástroji) v rámci nových legislativních návrhů pro nástroje Vnější akce v rámci Finanční perspektivy EU na období 2007-2013.  
Rozvojová spolupráce ES se zaměřuje na 6 klíčových oblastí, ve kterých ES identifikovalo svoji přidanou hodnotu: a) vazba obchodu a rozvoje, b) regionální integrace a spolupráce, c) podpora makroekonomických politik a rovného přístupu k sociálním službám, d) doprava, e) potravinové zabezpečení a udržitelný rozvoj venkova a f) budování institucionálních kapacit, zvláště dobré řízení a vláda zákona. ES využívá v rámci své rozvojové spolupráce geografické nástroje pro různé regiony světa - programy
*MEDA (Středomoří),  
*CARDS (západní Balkán),  
*TACIS (SNS),  
*ALA (Asie a Amerika) a  
*Evropský rozvojový fond (dále jen EDF) pro země Afriky, Karibiku a Tichomoří (dále jen AKT),  
 
jakož i tématické nástroje – např.  
*pro potravinovou pomoc,  
*ŽP a tropické lesy,  
*odminování,  
*demokracii a lidská práva apod..  
 
Specifické nástroje jsou používány pro spolupráci se zeměmi, u nichž se předpokládá jejich vstup do EU – např. programy SAPARD, ISPA nebo PHARE (známé i v ČR). Všechny tyto nástroje pro vnější pomoc i spolupráci s třetími zeměmi (nyní více než 40) by měly být zjednodušeny (současné návrhy počítají jen se 6 nástroji) v rámci nových legislativních návrhů pro nástroje Vnější akce v rámci Finanční perspektivy EU na období 2007-2013.  


Veškerá vnější pomoc a spolupráce ES jsou financovány z rozpočtu ES, pro země AKT z mimorozpočtového fondu – Evropského rozvojového fondu (dále jen EDF). EDF je finančním protokolem na období 5 let a má podobu mezistátní dohody ČS EU o financování tohoto protokolu. V současnosti je v platnosti v pořadí 9. EDF (období 2000-2005), jehož sjednávání se ČR neúčastnila, finančně do něj nepřispěla, a tudíž ani nečerpá finanční prostředky na projekty realizované v jeho rámci. V Radě EU probíhala diskuse o 10. EDF, avšak souběžně byla diskutována i možnost začlenění EDF plně do rozpočtu ES. Evropská rada v prosinci 2005 v rámci celkové dohody o Finanční perspektivě EU na období let 2007-2013 rozhodla o tom, že 9. EDF bude nahrazen 10. EDF, nicméně s lehce pozměněnými alokačními klíči pro jednotlivé ČS EU v porovnání s klíči aplikovanými pro 9. EDF.
Veškerá vnější pomoc a spolupráce ES jsou financovány z rozpočtu ES, pro země AKT z mimorozpočtového fondu – Evropského rozvojového fondu (dále jen EDF). EDF je finančním protokolem na období 5 let a má podobu mezistátní dohody ČS EU o financování tohoto protokolu. V současnosti je v platnosti v pořadí 9. EDF (období 2000-2005), jehož sjednávání se ČR neúčastnila, finančně do něj nepřispěla, a tudíž ani nečerpá finanční prostředky na projekty realizované v jeho rámci. V Radě EU probíhala diskuse o 10. EDF, avšak souběžně byla diskutována i možnost začlenění EDF plně do rozpočtu ES. Evropská rada v prosinci 2005 v rámci celkové dohody o Finanční perspektivě EU na období let 2007-2013 rozhodla o tom, že 9. EDF bude nahrazen 10. EDF, nicméně s lehce pozměněnými alokačními klíči pro jednotlivé ČS EU v porovnání s klíči aplikovanými pro 9. EDF.
Specifické postavení v rozvojové spolupráci ES mají země africké, karibské a tichomořské oblasti (dále jen země AKT). Spolupráce s nimi se datuje od počátku evropské integrace a byla právně zakotvena v celé řadě dohod – dohoda z Youndé I z roku 1963, Youndé II z roku 1969, z Lomé I z roku 1975, Lomé II z roku 1979, Lomé III z roku 1984 a Lomé IV z roku 1989. Současná spolupráce se zeměmi AKT je upravena ve Smlouvě z Cotonou  z roku 2000, jež vstoupila v platnost k datu 1. 4. 2003.
Specifické postavení v rozvojové spolupráci ES mají země africké, karibské a tichomořské oblasti (dále jen země AKT). Spolupráce s nimi se datuje od počátku evropské integrace a byla právně zakotvena v celé řadě dohod – dohoda z Youndé I z roku 1963, Youndé II z roku 1969, z Lomé I z roku 1975, Lomé II z roku 1979, Lomé III z roku 1984 a Lomé IV z roku 1989. Současná spolupráce se zeměmi AKT je upravena ve Smlouvě z Cotonou  z roku 2000, jež vstoupila v platnost k datu 1. 4. 2003.


Řádek 46: Řádek 60:
== Zdroje ==
== Zdroje ==


Kružíková, Eva (2006) Evropská unie jako globální hráč. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 133–146. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
*Kružíková, Eva (2006) Evropská unie jako globální hráč. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 133–146. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
*Gombala, Ivo (2006) Koncepce politiky a praxe EU. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy''. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 147–160. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>


Gombala, Ivo (2006) Koncepce politiky a praxe EU. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy''. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 147–160. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
Bližší informace k tématu lze nalézt na internetových stránkách:
*http://www.rozvojovka.cz,  
*http://www.europa.eu.int/comm/development/index_en.htm,  
*http://www.europa.eu.int/comm/europeaid/index_en.htm


Bližší informace k tématu lze nalézt na internetových stránkách: http://www.rozvojovka.cz, http://www.europa.eu.int/comm/development/index_en.htm, http://www.europa.eu.int/comm/europeaid/index_en.htm
[[Kategorie:Globalizace]]
[[Kategorie:Evropská unie]]
2 625

editací