Rozvojová agenda po roce 2015 (Post-2015 Development Agenda) je chystaný koncept cílů, dohod a závazků, týkající se udržitelného rozvoje, kterou připravuje Organizace spojených národů (OSN). Tato koncepce vzniká současně s etablováním Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs), které navazují na Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDGs).

Návaznost na Rozvojové cíle milénia

Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o udržitelný rozvoj. Tato koncepce nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje napomohla k tomu, že si lidstvo uvědomilo a následně se pokouší řešit nejpalčivější problémy, kterým v současnosti čelí.[1] Přes značné úsilí pověřených orgánů OSN je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů Rozvojových cílů milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.

V Závěrečném dokumentu schváleném v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs) je kladen požadavek na Generálního tajemníka OSN, aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení ohledně zrychlení pokroku (co se týče Rozvojových cílů milénia) ve své výroční zprávě.

Implementace Cílů udržitelného rozvoje

Závěry, které vzešly z Konference Rio+20 (Rio+20 Conference) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru Cílů udržitelného rozvoje. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda v uvědomění si potřeby vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální Rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát udržitelný rozvoj.[2]

V návaznosti na úspěch při posuzování realizace MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (the Annual Ministerial Review - AMR)[3], byl také zde ustanoven dozorčí orgán v podobě Ekonomické a Sociální Rady (the Economic and Social Council - ECOSOC), který bude hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a prosazování rozvojové agendy po roce 2015.[4] Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Forum - DCF)[5] o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této diskuze, která rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na Rozvojovou agendu po roce 2015.

Skupina OSN pro systémové úkoly

Generální tajemník zřídil Skupinu OSN pro systémové úkoly (the UN System Task Team) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (the Department of Economic and Social Affairs) a Rozvojový program OSN (the United Nations Development Programme), ve skupině je sdruženo více než 60 úřadů a mezinárodních organizací působících při OSN.

Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Přidružená Skupina pro technickou podporu (the Technical Support Team), která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu, aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015, poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (Open Working Group) Valného shromáždění zaměřené na SDGs,

Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012 (Realizing the Future We Want for All), popisuje Skupina pro systémové úkoly vizi pro Rozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.

Skupina pro systémové úkoly vydala v březnu 2013 druhou zprávu zaměřenou na obnovené globální partnerství pro rozvoj A Renewed Global Partnership for Development. Tato zpráva navrhuje doporučení na klíčové dimenze a možný rozměr pro globální partnerství v období následujícím po roce 2015. Podává doporučení, že partnerství by mělo zahrnovat univerzální závazky ,,vyžadující akci" ze všech zemích, v souladu s jejich situací. Mělo by být vybudováno na již existujících závazcích jako jsou MDGs, Konzensu z Monterey (the Monterey Consensus), a Realizačního plán z Johannesburgu (the Johannesburg Plan of Implementation), za předpokladu, že bude rozšířen a posílen o konkrétní body, týkající se širokého množství globálních problémů, které před námi stojí v současné době.

Vrcholový panel významných osobností

V červnu 2012 Generální tajemník ustanovil svůj Vrcholový panel významných osobností (High‐Level Panel of Eminent Persons)[6] k zajištění poskytnutí informací a doporučení týkající se rozvojové agendy následující po roce 2015. Panelu předsedá prezident Indonésie a Libérie a ministerský předseda Velké Británie. Jeho 27 členů zahrnuje představitele ze soukromého sektoru, akademické sféry, občanské společnosti a místních úřadů. Po sérii setkání (New York, Londýn, Monrovia, Bali) předložil panel svou zprávu (A New Global Parnership: Eradicate Poverty and Transform Economies through Sustainable Development). V ní vytyčil 5 klíčových doporučení pro agendu po roce 2015:

  • Podpora potřebných (Leave No One Behind) - V návaznosti na MDGs dále odstraňovat diskriminaci, chudobu, zlepšovat životní podmínky.
  • Umístění udržitelného rozvoje do centra dění (Put Sustainable Development at the Core) - Podpora udržitelného rozvoje skrze principy zelené ekonomiky (Green economy)
  • Ekonomická transformace do všezahrnujícího růstu s dostatkem pracovních příležitostí (Transform Economies for Jobs and Inclusive Growth) - eliminace chudoby a podpora střední třídy skrze ekonomický rozvoj, upravit regulační pravidla, tak aby nesvazovala ale usnadňovala podnikání při respektování etických pravidel a závazných norem udržitelného rozvoje.
  • Podpora mírových a efektivních řešení a otevřených a zodpovědných veřejných institucí (Build Peace and Effective, Open and Accountable Public Institutions) - Prohlubování dialogu mezi vládami a jednotlivými subjekty občanské společnosti
  • Vytvoření nového globálního partnerství (Forge a new Global Partnership) - Jeden z nejdůležitějších úkolů (a zároveň nejobtížnějších); potřeba vytvořit novou dohodu, týkající se udržitelného rozvoje, která bude přijatelná pro všechny zúčastněné subjekty.

Jednání předcházející konferenci v Addis Abebě

Diskuze zaměřené na Rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (The United Nations Development Group) vymezila soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. Zpráva s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013.[7] Následně proběhlo mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy a návrhy opatření do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný MŮJ Svět (MY World).

V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals), které se mělo uskutečnit v australském Sydney. [8] To bylo ale následně zrušeno z důvodů snížení finanční podpory od australské vlády.[9]

V současné době probíhá v rámci OSN proces směřující k určení nového globálního rozvojového rámce, který nahradí v roce 2015 končící Rozvojové cíle milénia. Definování a etablování nových cílů a agendy je poměrně náročné (vzhledem k tomu, že je potřeba nalézt společný konzensus mezi jednotlivými členskými státy). Pro vytváření koncepce Rozvojové agendy po roce 2015 je pak stěžejní dialog mezi společenskými skupinami a aktéry (tzv. stakeholdery) z různých oblastí (zahrnující i sféru byznysu). [10]

19. července 2014 Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN na Cíle udržitelného rozvoje (the UN General Assembly's Open Working Group on Sustainable Development Goals - OWG) podala návrh na koncepci Cílů udržitelného rozvoje. Tento návrh obsahoval 17 cílů se 169 dílčími objekty pokrývající širokou škálu témat udržitelného rozvoje. Týkají se například problematiky eliminace chudoby a hladu, zlepšení zdraví a vzdělání, směřování k udržitelnějším sídlům, boje proti změně klimatu, ochrany oceánů a lesů. [11]

Konkrétní cíle jsou pak zveřejněny zde. Dne 4. prosince 2014 Valné shromáždění OSN přijalo souhrnnou zprávu generálního tajemníka s názvem Cesta k důstojnosti 2030: ukončení chudoby, přeměna života a ochrana planety (The road to dignity by 2030: ending poverty, transforming all lives and protecting the planet), která apeluje na to, že etablování Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje by mělo reflektovat tyto návrhy. [12] Aktuální informace jsou zveřejňovány na platformě OSN zabývající se udržitelným rozvojem (zde).

Důležitým aspektem pro další aktivity směřující k implementaci globálního rozvojového rámce je vazba na financování rozvoje a jeho způsob. Významným impluzem pro další rozvojovou spolupráci, bude v pořadí již třetí Mezinárodní konference o financování rozvoje (International Conference on Financing for Development), která se bude konat 13. - 16. července 2015 v etiopské Addis Abebě. Zúčastní se jí významní političtí zástupci z mnoha zemí, hlavy států, ministři financí, zahraničních věcí, stejně jako všichni relevantní stakeholdeři z řad institucí, nevládní organizace a subjekty podnikatelského sektoru. Výsledky konference se budou reflektovat v dalším mezivládním jednání a tvorbě výsledného konzensu a měly by tak představovat významný příspěvek k rozvoji a podpoře realizace rozvojové agendy po roce 2015. [13]

Globální změna klimatu má značný vliv na rozvojovou problematiku, vazba na klimatická vyjednávání je součástí tvorby Rozvojové agendy a Cílů udržitelného rozvoje. ,,Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke konferenci COP-21 v Paříži v prosinci 2015."[14]

Shody na konečné podobě této agendy a koncepce Cílů udržitelného rozvoje zatím nicméně dosaženo nebylo a proces definování a úprav stále probíhá. Delegáti z různých zemí vyjádřili názory na konkrétní aspekty toho, čeho by měly tyto cíle dosáhnout. Pro finalizaci koncepce Cílů udržitelného rozvoje a Rozvojové agendy po roce 2015 pak budou důležitá jednání a závěry konference OSN v New Yorku, která se uskuteční v září 2015.[15] Česká republika se na aktivitách mezinárodního společenství v této oblasti také podílí. V nedávné době došlo v ČR k restrukturalizaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky.[16]

Pro lepší orientaci v problematice udržitelného rozvoje a komunikaci vazeb mezi jejími jednotlivými aspekty (klimatická vyjednávání, Rozvojová agenda po roce 2015, Cíle udržitelného rozvoje) vypracovala Organizace spojených národů komunikační strategii 2015: Time for Global Action (na jejíž stránkách je možné se přihlásit k odběru newsletteru), která si klade za cíl sjednotit postup celého systému OSN vůči veřejnosti, médiím, politikům, nevládním organizacím a dalším hráčům a napomoci úspěšným výsledkům. [17]

Výsledky konference v Addis Abebě

Konferenci předcházela mnohé diskuze na národní i mezinárodní úrovni. V České republice uspořádalo FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci spolu se sdružením Glopolis diskuzní panel a besedu ,,k mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě". Jedním z hlavních témat předkonferenčních setkání bylo hodnocení současného stavu.Pozornost byla věnována také širším souvislostem a aktuálním tématům, např. jak agenda konference v Addis Abebě souvisí s mezinárodní migrací, jak snížit daňové úniky a přivést tak do rozvojových zemí více peněz.

Po četných jednáních (oficiálních i kuloárních) bylo na konferenci nakonec dosaženo dohody. Jejím výsledkem je zpráva Akční agenda z Addis Abeby Addis Ababa Action Agenda. Tato dohoda obsahuje přes sto opatření, které se zabývají zdroji financování a spoluprací v četných oblastech jako je vývoj nových technologií, věda, inovace, obchod či budování kapacit. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dosažení dohody přivítal a řekl, že: „Je to důležitý krok pro zajištění udržitelné budoucnosti. “[18]

http://www.enviweb.cz/clanek/polit/103605/uspech-konference-v-addis-abebe

Odkazy

Reference

Další zdroje

Externí odkazy



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

 

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->