Rozvojová agenda po roce 2015

Rozvojová agenda po roce 2015 (Post-2015 Development Agenda) je připravované koncepce cílů, dohod a závazků, týkající se udržitelného rozvoje, kterou organizuje Organizace spojených národů (OSN). Tato koncepce by měla implementovat Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs) a navázat na Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDGs).

Návaznost na Rozvojové cíle milénia

Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o Udržitelný rozvoj. Tato koncepce nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje napomohla k uvědomění si - a následných řešení a pokusů o vyřešení - nejpalčivějších problémů, kterým lidstvo v současnosti čelí.[1] Přes značné úsilí pověřených orgánů OSN je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů rozvojových cílů Milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.

Závěrečný dokument schválený v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs) žádá Generálního tajemníka OSN, aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení ohledně zrychlení pokroku, co se týče Rozvojových cílů milénia, své výroční zprávě.

Implementace Cílů udržitelného rozvoje

Závěry, které vzešly z Konference Rio+20 (Rio+20 Conference) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru Cílů udržitelného rozvoje. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda v uvědomění si potřeby vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát Udržitelný rozvoj.[2]

V návaznosti na k úspěch při posuzování realizace MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (the Annual Ministerial Review - AMR)[3], byl také zde ustanoven dozorčí orgán v podobě Ekonomické a Sociální Rady (the Economic and Social Council - ECOSOC), který bude hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a prosazování rozvojové agendy po roce 2015.[4] Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Forum - DCF)[5] o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této diskuze, která rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na rozvojovou agendu po roce 2015.

Skupina OSN pro systémové úkoly

Generální tajemník zřídil Skupinu OSN pro systémové úkoly (the UN System Task Team) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (the Department of Economic and Social Affairs) a Rozvojový program OSN (the United Nations Development Programme), ve skupině je sdruženo více než 60 úřadů a mezinárodních organizací působících při OSN.

Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Přidružená Skupina pro technickou podporu (the Technical Support Team), která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu, aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015, poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (Open Working Group) Valného shromáždění zaměřené na SDGs,

Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012 (Realizing the Future We Want for All), popisuje Skupina pro systémové úkoly vizi proRozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.

Skupina pro systémové úkoly vydala v březnu 2013 druhou zprávu zaměřenou na obnovené globální partnerství pro rozvoj A Renewed Global Partnership for Development. Tato zpráva navrhuje doporučení na klíčové dimenze a možný rozměr pro globální partnerství v období následujícím po roce 2015. Podává doporučení, že partnerství by mělo zahrnovat univerzální závazky ,,volající po akci" ze všech zemích, v souladu s jejich situací. Mělo by být vybudováno na již existujících závazcích jako jsou MDGs, Konzensu z Monterey (the Monterey Consensus), a Realizační plán z Johannesburgu (the Johannesburg Plan of Implementation), za předpokladu, že bude rozšířen a posílen o konkrétní body, týkající se širokého množství globálních problémů, které před námi stojí v současné době.

Vrcholový panel významných osobností

V červnu 2012 Generální tajemník ustanovil svůj Vrcholový panel významných osobností (High‐Level Panel of Eminent Persons)[6] k zajištění poskytnutí informací a doporučení týkající se rozvojové agendy následující po roce 2015. Panelu předsedá prezident Indonésie a Libérie a ministerský předseda Velké Británie. Jeho 27 členů zahrnuje představitele ze soukromého sektoru, akademické sféry, občanské společsnosti a místních úřadů. Po sérii setkání (New York, Londýn, Monrovia, Bali) předložil panel svou zprávu (A New Global Parnership: Eradicate Poverty and Transform Economies through Sustainable Development). V ní vytyčil 5 klíčových doporučení pro agendu po roce 2015:

  • Podpora potřebných (Leave No One Behind) - V návaznosti na MDGs dále odstraňovat diskriminaci, chudobu, zlepšovat životní podmínky.
  • Umístění udržitelného rozvoje do centra dění (Put Sustainable Development at the Core) - Podpora udržitelného rozvoje skrze principy zelené ekonomiky (Green economy)
  • Ekonomická transformace do všezahrnujícího růstu s dostatkem pracovních příležitostí (Transform Economies for Jobs and Inclusive Growth) - eliminace chudoby a podpora střední třídy skrze ekonomický rozvoj, upravit regulační pravidla, tak aby nesvazovala ale usnadňovala podnikání při respektování etických pravidel a závazných norem udržitelného rozvoje.
  • Podpora mírových a efektivních řešení a otevřených a zodpovědných veřejných institucí (Build Peace and Effective, Open and Accountable Public Institutions) - Prohlubování dialogu mezi vládami a jednotlivými subjekty občanské společnosti
  • Vytvoření nového globálního partnerství (Forge a new Global Partnership) - Jeden z nejdůležitějších úkolů (a zároveň nejobtížnějších), potřeba zkonstituování nové dohody, týkající se udržitelného rozvoje, která bude přijatelná pro všechny zúčastněné subjekty.

Současná situace

Diskuze zaměřené na rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (The United Nations Development Group) organizuje soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. Zpráva s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013.[7]

V současné době probíhá po celém světě také mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy - a návrhy opatření - do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný MŮJ Svět (MY World.

V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals), na kterém proběhne reflexe dosavadního jednání a jeho závěrů. Uskuteční se 12. a 13. listopadu 2014 v australském Sydney.[8]

Odkazy

Reference

Další zdroje

Externí odkazy