Protihlukové stěny: Porovnání verzí

Přidáno 178 bajtů ,  22. 4. 2010
úprava odkazů
(úprava odkazů)
Řádek 1: Řádek 1:
Jednou z možností jak snižovat hluk ze [[Železniční doprava|železniční dopravy]] představuje výstavba protihlukových stěn. Již několik let vznikají okolo modernizovaných tratí kilometry dlouhé bariéry, na které se vynaloží cca 15 % z celkových nákladů realizované stavby. Protihlukové stěny sice zabraňují šíření hluku do krajiny a snižují nežádoucí působení hluku na obyvatelstvo, ale mají negativní dopad na [[Krajinný ráz]] a znehodnocují přilehlé pozemky. Důležitá je otázka efektivnosti těchto bariér a jejich skutečný přínos. Realizace protihlukových stěn totiž není jedinou alternativou v rámci snižování hlukové zátěže.  
Jednou z možností jak snižovat hluk ze [[Železniční doprava|železniční dopravy]] představuje výstavba protihlukových stěn. Již několik let vznikají okolo modernizovaných tratí kilometry dlouhé bariéry, na které se vynaloží cca 15 % z celkových nákladů realizované stavby. Protihlukové stěny sice zabraňují šíření hluku do krajiny a snižují nežádoucí působení hluku na obyvatelstvo, ale mají negativní dopad na [[Krajinný ráz|krajinný ráz]] a znehodnocují přilehlé pozemky. Důležitá je otázka efektivnosti těchto bariér a jejich skutečný přínos. Realizace protihlukových stěn totiž není jedinou alternativou v rámci snižování hlukové zátěže.  


[[Image:Obr.PHS_Beskydy.jpg]] <ref>Stanice Bystřice nad Olší (online). Dostupné z: http://www.zelpage.cz/zpravy/6550, 3. 4. 2010.</ref>  
[[Image:Obr.PHS Beskydy.jpg]] <ref>Stanice Bystřice nad Olší (online). Dostupné z: http://www.zelpage.cz/zpravy/6550, 3. 4. 2010.</ref>  


<br>  
<br>  
Řádek 11: Řádek 11:
== Efektivnost protihlukových stěn na příkladu železniční dopravy  ==
== Efektivnost protihlukových stěn na příkladu železniční dopravy  ==


Ačkoliv se řadí železniční doprava mezi [[Ekologické způsoby dopravy]], přispívá přesto ke znečištění [[Hluk|hlukem]]. V průmyslových zemích představuje hluk jedno z nejrozšířenějších ohrožení zdraví.  
Ačkoliv se řadí železniční doprava mezi [[Ekologické způsoby dopravy|ekologické způsoby dopravy]], přispívá přesto ke znečištění [[Hluk|hlukem]]. V průmyslových zemích představuje hluk jedno z nejrozšířenějších ohrožení zdraví.  


'''Působení hluku na lidský organismus<ref>Hluk a Emise (online). Dostupné z: http://hluk.eps.cz/index.php?section=hluk&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;page=vliv-hluku-na-zdravi, 3. 4. 2010.</ref>:'''  
'''Působení hluku na lidský organismus<ref>Hluk a Emise (online). Dostupné z: http://hluk.eps.cz/index.php?section=hluk&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;page=vliv-hluku-na-zdravi, 3. 4. 2010.</ref>:'''  


• zvýšení krevního tlaku  
• zvýšení krevního tlaku  
Řádek 51: Řádek 51:
|}
|}


<br> Pro pochopení problematiky hluku je důležité odlišit dva pojmy, a to zvuk a hluk. Zvuk vzniká chvěním kapalin, těles nebo vzduchu. Hlukem pak rozumíme nechtěný zvuk, který člověka ruší, obtěžuje, anebo poškozuje.<ref>KARNECKÁ, Jarmila, Ing.: Modernizace železniční infrastruktury a její ovlivnění legislativními požadavky v oblasti hluku v ČR a ve světě. Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha. Přednáška přednesena v rámci konference ŽELEZNICE 2009 pořádané společností SUDOP, Praha, Hotel Olšanka, 12. 11. 2009.</ref> Podle §30 ods. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví se hlukem „rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.“<ref>Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (online). Dostupný z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=258/2000&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_p=30&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_l=258/2000&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_ps=10#10821, 3. 4. 2010.</ref> Běžné hladiny zvuku ilustruje následující tabulka<ref>KARNECKÁ, Jarmila, Ing.: Modernizace železniční infrastruktury a její ovlivnění legislativními požadavky v oblasti hluku v ČR a ve světě. Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha. Přednáška přednesena v rámci konference ŽELEZNICE 2009 pořádané společností SUDOP, Praha, Hotel Olšanka, 12. 11. 2009. </ref>&nbsp;:  
<br> Pro pochopení problematiky hluku je důležité odlišit dva pojmy, a to zvuk a hluk. Zvuk vzniká chvěním kapalin, těles nebo vzduchu. Hlukem pak rozumíme nechtěný zvuk, který člověka ruší, obtěžuje, anebo poškozuje.<ref>KARNECKÁ, Jarmila, Ing.: Modernizace železniční infrastruktury a její ovlivnění legislativními požadavky v oblasti hluku v ČR a ve světě. Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha. Přednáška přednesena v rámci konference ŽELEZNICE 2009 pořádané společností SUDOP, Praha, Hotel Olšanka, 12. 11. 2009.</ref> Podle §30 ods. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví se hlukem „rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.“<ref>Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (online). Dostupný z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=258/2000&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_p=30&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_l=258/2000&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_ps=10#10821, 3. 4. 2010.</ref> Běžné hladiny zvuku ilustruje následující tabulka<ref>KARNECKÁ, Jarmila, Ing.: Modernizace železniční infrastruktury a její ovlivnění legislativními požadavky v oblasti hluku v ČR a ve světě. Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha. Přednáška přednesena v rámci konference ŽELEZNICE 2009 pořádané společností SUDOP, Praha, Hotel Olšanka, 12. 11. 2009. </ref>&nbsp;:  


{| width="500" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
{| width="500" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
Řádek 78: Řádek 78:


{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
|+ Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) jsou<ref>Hluk a Emise (online). Dostupné z: http://hluk.eps.cz/index.php?section=hluk&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;page=limity, 3. 4. 2010. </ref>:<br>  
|+ Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) jsou<ref>Hluk a Emise (online). Dostupné z: http://hluk.eps.cz/index.php?section=hluk&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;page=limity, 3. 4. 2010. </ref>:<br>  
|-
|-
! scope="col" | Venkovní hluk  
! scope="col" | Venkovní hluk  
Řádek 113: Řádek 113:
|}
|}


<br> Prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v §14, odst. 1 ukládá, že „...Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách.“, a pokračuje odstavcem 2: „...Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky pro ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb.“<ref>http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=268/2009&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_p=14&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_l=268/2009&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_ps=10#10821, 3. 4. 2010.</ref> Rovněž Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí stanoví povinnost vypracovávání hlukových map a akčních plánů a budování ochranných opatření ke snížení zatížení hlukem.<ref>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (online). Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002L0049:CS:HTML, 3. 4. 2010.</ref>  
<br> Prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v §14, odst. 1 ukládá, že „...Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách.“, a pokračuje odstavcem 2: „...Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky pro ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb.“<ref>http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=268/2009&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_p=14&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_l=268/2009&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_ps=10#10821, 3. 4. 2010.</ref> Rovněž Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí stanoví povinnost vypracovávání hlukových map a akčních plánů a budování ochranných opatření ke snížení zatížení hlukem.<ref>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (online). Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002L0049:CS:HTML, 3. 4. 2010.</ref>  


<br> Z tohoto důvodu dochází při budování nových tratí či při rekonstrukcích stávajících, ke stavbám protihlukových stěn (PHS). Je však důležité položit si otázku, zda je toto velice nákladná opatření efektivní.  
<br> Z tohoto důvodu dochází při budování nových tratí či při rekonstrukcích stávajících, ke stavbám protihlukových stěn (PHS). Je však důležité položit si otázku, zda je toto velice nákladná opatření efektivní.  
Řádek 119: Řádek 119:
<br> ''„Protihlukové stěny jsou navrhovány z různých materiálů: betonové, dřevěné, z recyklovaných plastů, ocelové i z lehkých kovů, skleněné průhledné. Výběr materiálu závisí na požadovaných akustických vlastnostech (stěny pohltivé nebo odrazivé), v úvahu však musí být vzata i trvanlivost konstrukce a odolnost proti poškození a krádeži. Barevné řešení je obvykle předmětem architektonické studie. Podél protihlukových stěn jsou vysazovány popínavé keře, ale pouze v místech, kde jsou pro to vhodné podmínky a kde nebude rušen provoz a údržba dráhy."''  
<br> ''„Protihlukové stěny jsou navrhovány z různých materiálů: betonové, dřevěné, z recyklovaných plastů, ocelové i z lehkých kovů, skleněné průhledné. Výběr materiálu závisí na požadovaných akustických vlastnostech (stěny pohltivé nebo odrazivé), v úvahu však musí být vzata i trvanlivost konstrukce a odolnost proti poškození a krádeži. Barevné řešení je obvykle předmětem architektonické studie. Podél protihlukových stěn jsou vysazovány popínavé keře, ale pouze v místech, kde jsou pro to vhodné podmínky a kde nebude rušen provoz a údržba dráhy."''  


"''Individuální protihluková opatření (IPO) se v souladu s platnými předpisy budují tam, kde účinek jiných opatření není dostatečný nebo kde by např. zřízení protihlukové stěny bylo neefektivní. Opatření slouží k posílení neprůzvučnosti pláště budovy, obvykle jde o výměnu oken v pobytových místnostech obrácených ke trati. Většinou se zřizují až pokud kontrolní měření hlukové zátěže během zkušebního provozu potvrdí překročení stanovených limitů.“''''<ref>SŽDC, IV. Koridor (online). Dostupné z: http://www.4-koridor.cz/index.php?t=article&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;n=clanek-zivotni-prostredi-47, 3. 4. 2010.</ref>  
"''Individuální protihluková opatření (IPO) se v souladu s platnými předpisy budují tam, kde účinek jiných opatření není dostatečný nebo kde by např. zřízení protihlukové stěny bylo neefektivní. Opatření slouží k posílení neprůzvučnosti pláště budovy, obvykle jde o výměnu oken v pobytových místnostech obrácených ke trati. Většinou se zřizují až pokud kontrolní měření hlukové zátěže během zkušebního provozu potvrdí překročení stanovených limitů.“''''<ref>SŽDC, IV. Koridor (online). Dostupné z: http://www.4-koridor.cz/index.php?t=article&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;n=clanek-zivotni-prostredi-47, 3. 4. 2010.</ref>  


<br> Nákladnost protihlukových stěn budu demonstrovat na dvou projektech. Tím prvním z nich je Optimalizace trati [[Strančice - Praha Hostivař]] (18, 18 km), druhým pak [[Praha Libeň – Praha Běchovice]] (8, 763 km).  
<br> Nákladnost protihlukových stěn budu demonstrovat na dvou projektech. Tím prvním z nich je Optimalizace trati Strančice - Praha Hostivař (18, 18 km), druhým pak Praha Libeň – Praha Běchovice (8, 763 km).  


== Strančice - Praha Hostivař  ==
== Strančice - Praha Hostivař  ==


„Obtížnost přípravy (a později i realizace) stavby spočívala především v tom, že trať prochází silně urbanizovaným jihovýchodním okrajem Prahy a bouřlivě se rozvíjející oblastí [[Říčanska]]. Stavba se tak často dostávala do střetů s mnoha veřejnými i soukromými zájmy. To bylo i hlavním důvodem, proč úpravy směrového vedení trati byly navrženy a realizována prakticky ve stávající stopě s výjimkou cca 600 m dlouhé přeložky oblouku u obce Svojšovice. Maximální traťová rychlost pro běžné soupravy po dokončení stavby tak kolísá od 105 do 160 km/h. Naopak z důvodů "projednatelnosti" v území musel stavební program obsahovat kompenzace v podobě velkoryse řešených úprav silniční infrastruktury a rovněž tak rozsáhlých investic do protihlukových opatření (protihlukových stěn). Významná byla rovněž koordinace s různými investičními počiny probíhajícími v bezprostředním okolí stavby či přímo v jejím souběhu.“  
„Obtížnost přípravy (a později i realizace) stavby spočívala především v tom, že trať prochází silně urbanizovaným jihovýchodním okrajem Prahy a bouřlivě se rozvíjející oblastí Říčanska. Stavba se tak často dostávala do střetů s mnoha veřejnými i soukromými zájmy. To bylo i hlavním důvodem, proč úpravy směrového vedení trati byly navrženy a realizována prakticky ve stávající stopě s výjimkou cca 600 m dlouhé přeložky oblouku u obce Svojšovice. Maximální traťová rychlost pro běžné soupravy po dokončení stavby tak kolísá od 105 do 160 km/h. Naopak z důvodů "projednatelnosti" v území musel stavební program obsahovat kompenzace v podobě velkoryse řešených úprav silniční infrastruktury a rovněž tak rozsáhlých investic do protihlukových opatření (protihlukových stěn). Významná byla rovněž koordinace s různými investičními počiny probíhajícími v bezprostředním okolí stavby či přímo v jejím souběhu.“  


„Pro splnění [[Hygienických limitů]] bylo vybudováno celkem 17,5 km protihlukových zdí doplněných o individuální protihluková a opatření u obytných objektů (výměna oken). Součástí stavby byla zásadní modernizace a rekonstrukce měnírny ve Strančicích a úpravy místností a prostor ve stávajících objektech pro nové technologie a systém řízení železničního provozu.“ <ref>SUDOP, Praha, Optimalizace trati Strančice – Praha, Hostivař (online). Dostupné z: http://www.sudop.cz/cs/reference/stavby/zel_strancice-hostivar.php, 3. 4. 2010.</ref>  
„Pro splnění [[Hygienické limity|hygienických limitů]] bylo vybudováno celkem 17,5 km protihlukových zdí doplněných o individuální protihluková a opatření u obytných objektů (výměna oken). Součástí stavby byla zásadní modernizace a rekonstrukce měnírny ve Strančicích a úpravy místností a prostor ve stávajících objektech pro nové technologie a systém řízení železničního provozu.“ <ref>SUDOP, Praha, Optimalizace trati Strančice – Praha, Hostivař (online). Dostupné z: http://www.sudop.cz/cs/reference/stavby/zel_strancice-hostivar.php, 3. 4. 2010.</ref>  


<br>  
<br>  
Řádek 162: Řádek 162:
„Po dokončení rekonstrukce trati z pražské Libně do Běchovic v celkové délce 8,76 kilometru budou vlakové soupravy v tomto úseku moci projíždět rychlostí až 160 km/h. Zvýší se rovněž kapacita trati, a to především dostavbou třetí koleje.“  
„Po dokončení rekonstrukce trati z pražské Libně do Běchovic v celkové délce 8,76 kilometru budou vlakové soupravy v tomto úseku moci projíždět rychlostí až 160 km/h. Zvýší se rovněž kapacita trati, a to především dostavbou třetí koleje.“  


„Na celém úseku došlo k výměně kolejového svršku i spodku, opraveny byly všechny mosty. Rekonstrukcí prošly železniční stanice [[Praha Běchovice]], [[Praha Libeň]] a zastávky [[Praha Dolní Počernice]] a [[Praha Kyje]]. Vybudovány byly rovněž protihlukové stěny a provedena byla také individuální protihluková opatření.“<ref>Úsek Libeň-Běchovice (online). Dostupné z: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/0A9A9139-F237-476A-BECC-8ED802E9014D/0/modernizaceLibenBechovice.rtf, 3. 4. 2010.</ref> PHS byly vybudovány v celkové délce 3, 4 km. <ref>Listy Prahy 14, č. 2, únor. Nový železniční koridor v Praze 14 (online). Dostupné z: http://www.praha14.cz/~listy/2010/2/novy_zeleznicni.htm, 3. 4. 2010.</ref><br>  
„Na celém úseku došlo k výměně kolejového svršku i spodku, opraveny byly všechny mosty. Rekonstrukcí prošly železniční stanice Praha Běchovice, Praha Libeň a zastávky Praha Dolní Počernice a Praha Kyje. Vybudovány byly rovněž protihlukové stěny a provedena byla také individuální protihluková opatření.“<ref>Úsek Libeň-Běchovice (online). Dostupné z: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/0A9A9139-F237-476A-BECC-8ED802E9014D/0/modernizaceLibenBechovice.rtf, 3. 4. 2010.</ref> PHS byly vybudovány v celkové délce 3, 4 km. <ref>Listy Prahy 14, č. 2, únor. Nový železniční koridor v Praze 14 (online). Dostupné z: http://www.praha14.cz/~listy/2010/2/novy_zeleznicni.htm, 3. 4. 2010.</ref><br>  


<br>  
<br>  
Řádek 189: Řádek 189:
<br>  
<br>  


[[Image:Liben - Bechovice.jpg]] <ref>www.mapy.cz, 3. 4. 2010</ref>
[[Image:Liben - Bechovice.jpg]] <ref>www.mapy.cz, 3. 4. 2010</ref>  


== Porovnání PHS s nákupem supermoderní vlakové soupravy  ==
== Porovnání PHS s nákupem supermoderní vlakové soupravy  ==
Řádek 211: Řádek 211:
<br>  
<br>  


Rakouský [[Railjet]], pořizovací cena cca 457 mil. Kč [[Image:Railjet Oesterreich.jpg]] [[Image:Railjet Innenraum.jpg]] <ref>Academic dictionaries and encyclopedias: Railjet (online). Dostupné z: http://de.academic.ru/dic.nsf/dewiki/1155355, 3. 4. 2010.</ref>
Rakouský [[Railjet]], pořizovací cena cca 457 mil. Kč [[Image:Railjet Oesterreich.jpg]] [[Image:Railjet Innenraum.jpg]] <ref>Academic dictionaries and encyclopedias: Railjet (online). Dostupné z: http://de.academic.ru/dic.nsf/dewiki/1155355, 3. 4. 2010.</ref>  


<br> Náklad na 1 km v případě pořízení nové soupravy tvoří 65% nákladů na 1 km PHS. Zatímco PHS přispívá ke snížení hluku jen v místě, na kterém stojí, moderní souprava působí tzv. „kudy jede“. Nejedná se o pouhé zmírnění účinku, tedy [[Náklady na vyhnutí se]] negativním vlivům, nýbrž o řešení u zdroje. Investice do nové soupravy je skutečným [[Nákladem na zamezení]], neboť řeší samotný vznik hluku. Je tedy prokazatelné, že i v tomto případě se více vyplatí prevence, nežli represe, tzn., je lepší hluku předcházet (zamezit jeho vzniku), než jej „odstraňovat“, čili vyhnout se jeho dopadům.  
<br> Náklad na 1 km v případě pořízení nové soupravy tvoří 65% nákladů na 1 km PHS. Zatímco PHS přispívá ke snížení hluku jen v místě, na kterém stojí, moderní souprava působí tzv. „kudy jede“. Nejedná se o pouhé zmírnění účinku, tedy [[náklady na vyhnutí se]] negativním vlivům, nýbrž o řešení u zdroje. Investice do nové soupravy je skutečným [[náklady na zamezení|nákladem na zamezení]], neboť řeší samotný vznik hluku. Je tedy prokazatelné, že i v tomto případě se více vyplatí prevence, nežli represe, tzn., je lepší hluku předcházet (zamezit jeho vzniku), než jej „odstraňovat“, čili vyhnout se jeho dopadům.  


<br> Škoda – [[City Elefant]], pořizovací cena cca 220 mil. Kč [[Image:skoda_CityElefant.jpg]] <ref>Success by ČKD Vagonka: supply of suburban train units to Lithuania (online). Dostupné z: http://www.skoda.cz/news/success-by-ckd-vagonka-aid1297.html, 3. 4. 2010</ref>
<br> Škoda – [[City Elefant]], pořizovací cena cca 220 mil. Kč [[Image:Skoda CityElefant.jpg]] <ref>Success by ČKD Vagonka: supply of suburban train units to Lithuania (online). Dostupné z: http://www.skoda.cz/news/success-by-ckd-vagonka-aid1297.html, 3. 4. 2010</ref>  


== Další možná opatření na zamezení vzniku hluku  ==
== Další možná opatření na zamezení vzniku hluku  ==
Řádek 234: Řádek 234:
| ...  
| ...  
| ...
| ...
|}<ref>HLAVÁČEK Jan: Protihluková a protivibrační opatření používaná v evropské železniční síti, 1998. In: Vědeckotechnický sborník ČD, č. 6, 1998 (online). Dostupné z: http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/604.pdf, 3. 4. 2010. </ref>
|}


<br>
<ref>HLAVÁČEK Jan: Protihluková a protivibrační opatření používaná v evropské železniční síti, 1998. In: Vědeckotechnický sborník ČD, č. 6, 1998 (online). Dostupné z: http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/604.pdf, 3. 4. 2010. </ref> <br>  


Mezi opatření na vozidlech patří i výměna [[Brzdových špalíků]]. Mění se špalíky litinové za špalíky z kompozitních materiálů (typ „[[K]]“ a „[[LL]]“). Litinové špalíky zdrsňují oběžné plochy kol a způsobují následně větší hluk při jízdě po kolejnici. Měření prokázala snížení hlukových emisí o cca 6 – 8 dB. <ref>HLAVÁČEK Jan: Zpráva z mezinárodního jednání Expertní skupiny UIC/CER pro hluk a vibrace „Network noise“, Paříž. 8. - 9. 9. 2009.</ref>
Mezi opatření na vozidlech patří i výměna brzdových špalíků. Mění se špalíky litinové za špalíky z kompozitních materiálů („[[Brzdové špalíky typu K]]“ a „[[Brzdové špalíky typu LL]]“). Litinové špalíky zdrsňují oběžné plochy kol a způsobují následně větší hluk při jízdě po kolejnici. Měření prokázala snížení hlukových emisí o cca 6 – 8 dB. <ref>HLAVÁČEK Jan: Zpráva z mezinárodního jednání Expertní skupiny UIC/CER pro hluk a vibrace „Network noise“, Paříž. 8. - 9. 9. 2009.</ref>  


&nbsp;<br>  
&nbsp;<br>  
Řádek 261: Řádek 261:
<br>  
<br>  


Evropská unie počítá s dotacemi na vybavení vlaků novými špalíky z litinových materiálů. Do roku 2025 plánuje za tímto účelem vynaločit 200 - 700 mil. €. Ačkoliv se s tímto efektivním opatřením počítá, dochází ve členských zemích stále k výstavbám protihlukových stěn a to za 150 - 200 mil € ročně.
Evropská unie počítá s dotacemi na vybavení vlaků novými špalíky z litinových materiálů. Do roku 2025 plánuje za tímto účelem vynaločit 200 - 700 mil. €. Ačkoliv se s tímto efektivním opatřením počítá, dochází ve členských zemích stále k výstavbám protihlukových stěn a to za 150 - 200 mil € ročně.  


== Závěrečné zhodnocení  ==
== Závěrečné zhodnocení  ==
Řádek 267: Řádek 267:
'''Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že aktivní protihluková opatření (přímo u zdroje hluku) jsou efektivnější. Přinášejí jednak citelnější snížení hlukové zátěže a jsou i hospodárnější. Budování protihlukových zdí představuje alternativu, která řeší následky, tedy ex post až hluk vznikne. Jedná se o nepříliš hospodárné pasivní opatření, které je nejenže dražší, ale v porovnání s aktivními opatřeními nepřináší srovnatelné snížení hluku. Se snížením hluku v průměru o 3 dB, nemohou PHS konkurovat aktivním opatřením snižujícím hluk, a to až o 10dB.'''  
'''Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že aktivní protihluková opatření (přímo u zdroje hluku) jsou efektivnější. Přinášejí jednak citelnější snížení hlukové zátěže a jsou i hospodárnější. Budování protihlukových zdí představuje alternativu, která řeší následky, tedy ex post až hluk vznikne. Jedná se o nepříliš hospodárné pasivní opatření, které je nejenže dražší, ale v porovnání s aktivními opatřeními nepřináší srovnatelné snížení hluku. Se snížením hluku v průměru o 3 dB, nemohou PHS konkurovat aktivním opatřením snižujícím hluk, a to až o 10dB.'''  


<br> [[Image:Meznizamez.jpg]] <ref>Mezní náklady na zamezení znečištění hlukem, vlastní graf.</ref>
<br> [[Image:Meznizamez.jpg]] <ref>Mezní náklady na zamezení znečištění hlukem, vlastní graf.</ref>  


<br>  
<br>  
Řádek 273: Řádek 273:
Z výše zmíněných faktů mohu sestavit graf mezních nákladů na zamezení znečištění hlukem. Z grafu je patrné, že čím méně se bude do protihlukových opatření investovat (osa y), tím bude v prostředí znečištění hlukem vyšší (vyjádřeno v dB na ose x). Podnikaná protihluková opatření tak přináší určité snížení hluku. Broušením kol a kolejnic, může dojít k významnému snížení emisí hluku, a to o až 15 dB <ref>POHL, Jiří: Rychlá železniční osobní doprava. Díl třináctý: vozidla podeváté (fyziologie cestujícího počtvrté). In: Železniční magazín. 4/2009, s. 18.</ref>. V případě kompozitních brzdových špalíků to může být snížení od 6 do 10 db. Při nákupu nové vlakové soupravy dochází nejen k významnému snížení hlukových emisí, ale rovněž i k růstu komfortu cestujících, jako i jejich bezpečnosti. Toto opatření představuje nákladnější variantu oproti předchozím opatřením, ale přináší s sebou komfort úplně nové soupravy. Další dodatečné snížení s sebou přináší již podstatně vyšší mezní náklad. Dodatečné snížení hlučnosti o pár decibelů znamená vynaložení významného mezního nákladu na zamezení znečištění hlukem. Další a další opatření se tak stává méně a méně efektivním.  
Z výše zmíněných faktů mohu sestavit graf mezních nákladů na zamezení znečištění hlukem. Z grafu je patrné, že čím méně se bude do protihlukových opatření investovat (osa y), tím bude v prostředí znečištění hlukem vyšší (vyjádřeno v dB na ose x). Podnikaná protihluková opatření tak přináší určité snížení hluku. Broušením kol a kolejnic, může dojít k významnému snížení emisí hluku, a to o až 15 dB <ref>POHL, Jiří: Rychlá železniční osobní doprava. Díl třináctý: vozidla podeváté (fyziologie cestujícího počtvrté). In: Železniční magazín. 4/2009, s. 18.</ref>. V případě kompozitních brzdových špalíků to může být snížení od 6 do 10 db. Při nákupu nové vlakové soupravy dochází nejen k významnému snížení hlukových emisí, ale rovněž i k růstu komfortu cestujících, jako i jejich bezpečnosti. Toto opatření představuje nákladnější variantu oproti předchozím opatřením, ale přináší s sebou komfort úplně nové soupravy. Další dodatečné snížení s sebou přináší již podstatně vyšší mezní náklad. Dodatečné snížení hlučnosti o pár decibelů znamená vynaložení významného mezního nákladu na zamezení znečištění hlukem. Další a další opatření se tak stává méně a méně efektivním.  


Graf jasně ilustruje předchozí závěr. Protihlukové stěny znamenají snížení imisí hluku v prostředí, ale nepředstavují tak efektivní řešení, jako náklady vynaložené na samotné snížení emisí hluku, tedy náklady na zamezení vzniku hluku prováděné přímo na soupravách či kolejnicích.
Graf jasně ilustruje předchozí závěr. Protihlukové stěny znamenají snížení imisí hluku v prostředí, ale nepředstavují tak efektivní řešení, jako náklady vynaložené na samotné snížení emisí hluku, tedy náklady na zamezení vzniku hluku prováděné přímo na soupravách či kolejnicích.  


== Citace  ==
== Citace  ==