Praktické principy udržitelného rozvoje: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
*Základním předpokladem je přísné dodržování veškerých norem, limitů a jiných předpisů. Příklad: soubor evropského zákonodárství věnovaný životnímu prostředí, tzv. environmental acquis, obsahuje stovky jednotlivých směrnic a jiných zákonných předpisů. Podrobně jsou upraveny prakticky všechny složky životního prostředí.
*Základním předpokladem je přísné dodržování veškerých norem, limitů a jiných předpisů. Příklad: soubor evropského zákonodárství věnovaný životnímu prostředí, tzv. environmental acquis, obsahuje stovky jednotlivých směrnic a jiných zákonných předpisů. Podrobně jsou upraveny prakticky všechny složky životního prostředí.
*Postupně se přestávají zdůrazňovat opatření vedoucí ke koncovým technologiím a naopak se uplatňují preventivní postupy. Příklad: charakteristickým přístupem k ochraně životního prostředí v rámci Evropské unie je uplatnění postupů v rámci  tzv. procesu EIA (environmental impact assessment).  
*Postupně se přestávají zdůrazňovat opatření vedoucí ke koncovým technologiím a naopak se uplatňují preventivní postupy. Příklad: charakteristickým přístupem k ochraně životního prostředí v rámci Evropské unie je uplatnění postupů v rámci  tzv. procesu EIA (environmental impact assessment).  
*Důležitým stupněm jsou opatření  založená na moderních technologiích nenáročných na suroviny, energii a minimalizujících škodlivé emise. Příklad: typickou směrnicí v tomto směru je směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), která je založena na koncepci nejlepší dostupné techniky.
*Důležitým stupněm jsou opatření  založená na moderních technologiích nenáročných na suroviny, energii a minimalizujících škodlivé emise. Příklad: typickou směrnicí v tomto směru je směrnice o [[Integrovaná prevence a omezování znečištění|integrované prevenci a omezování znečištění]] ([[IPPC]]), která je založena na koncepci nejlepší dostupné techniky.
*Dostatečné a přístupné informace jsou součástí účinné politiky. Důležité jsou informace o stavu prostředí, o prováděných opatřeních, o rozvojových záměrech a podobně; klíčové pro politická rozhodnutí jsou informace o zátěži prostředí z výrobních postupů, jako je například registr emisí a zdrojů znečištění.
*Dostatečné a přístupné informace jsou součástí účinné politiky. Důležité jsou informace o stavu prostředí, o prováděných opatřeních, o rozvojových záměrech a podobně; klíčové pro politická rozhodnutí jsou informace o zátěži prostředí z výrobních postupů, jako je například registr emisí a zdrojů znečištění.
*Součástí politiky je stanovení cílů, které by měly být kvantifikovány. To souvisí s potřebou  uplatnění souboru kvantitativních informací ve formě jasně specifikovaných indikátorů udržitelného rozvoje.
*Součástí politiky je stanovení cílů, které by měly být kvantifikovány. To souvisí s potřebou  uplatnění souboru kvantitativních informací ve formě jasně specifikovaných indikátorů udržitelného rozvoje.
Řádek 8: Řádek 8:
*Nejdůležitějším nástrojem účinné politiky ochrany prostředí je integrace environmentálních zřetelů do hospodářských a jiných aktivit v souladu s článkem 6 Amsterodamské smlouvy. Této integrace lze dosáhnout uplatněním řady nástrojů.
*Nejdůležitějším nástrojem účinné politiky ochrany prostředí je integrace environmentálních zřetelů do hospodářských a jiných aktivit v souladu s článkem 6 Amsterodamské smlouvy. Této integrace lze dosáhnout uplatněním řady nástrojů.
*Důležitou kategorií nástrojů jsou nástroje ekonomické, které směřují k tomu, aby byly odstraněny nepříznivé ekologické externality ekonomické činnosti. Znamená to především co možná jednoznačné řešení otázky vlastnických práv a plné uplatnění principu „znečišťovatel platí“ s cílem, aby „ceny vypovídaly ekologickou pravdu“. Jednotlivé ekonomické nástroje mají nejrůznější podobu, jako jsou různé poplatkové systémy a v poslední době stále více zdůrazňovaná [[Ekologická daňová reforma|ekologická daňová reforma]]. Rovněž se postupně uplatňují tržně kompatibilní nástroje, například obchodovatelná povolení. Jednoznačným požadavkem je v této souvislosti zrušení ekologicky škodlivých dotací, které stále ještě existují prakticky ve všech státech v oblasti energetiky a dopravy.  
*Důležitou kategorií nástrojů jsou nástroje ekonomické, které směřují k tomu, aby byly odstraněny nepříznivé ekologické externality ekonomické činnosti. Znamená to především co možná jednoznačné řešení otázky vlastnických práv a plné uplatnění principu „znečišťovatel platí“ s cílem, aby „ceny vypovídaly ekologickou pravdu“. Jednotlivé ekonomické nástroje mají nejrůznější podobu, jako jsou různé poplatkové systémy a v poslední době stále více zdůrazňovaná [[Ekologická daňová reforma|ekologická daňová reforma]]. Rovněž se postupně uplatňují tržně kompatibilní nástroje, například obchodovatelná povolení. Jednoznačným požadavkem je v této souvislosti zrušení ekologicky škodlivých dotací, které stále ještě existují prakticky ve všech státech v oblasti energetiky a dopravy.  
*Významnými nástroji jsou dobrovolné aktivity průmyslu, charakterizované celou řadou iniciativ jako je EMAS, normy řady ISO 14000, ekoefektivita, ekodesign. Důležité místo mají dobrovolné dohody mezi vládou a průmyslem a systémy značení ekologicky šetrných výrobků.
*Významnými nástroji jsou dobrovolné aktivity průmyslu, charakterizované celou řadou iniciativ jako je [[EMAS]], [[Normy ISO 14000|normy řady ISO 14000]], ekoefektivita, ekodesign. Důležité místo mají dobrovolné dohody mezi vládou a průmyslem a systémy značení ekologicky šetrných výrobků.
*Konečným klíčem k přechodu na trajektorii udržitelného rozvoje je celková změna vzorců spotřeby a výroby. Týká se to tedy nejen produkčních metod, což je především záležitost průmyslu, ale zejména a v hlavní míře  domácností, to znamená všech kategorií spotřebitelů.  Nelze vystačit pouze s moderními  technologiemi, byť by byly jakkoliv ekoefektivní. Především spotřebitelé sami si musí uvědomit, že prakticky každá spotřeba kterýchkoliv výrobků či služeb s sebou do určité míry nese zátěž prostředí a že tuto zátěž je třeba minimalizovat spotřebou rozumnou a uvědoměle skromnou.
*Konečným klíčem k přechodu na trajektorii udržitelného rozvoje je celková změna vzorců spotřeby a výroby. Týká se to tedy nejen produkčních metod, což je především záležitost průmyslu, ale zejména a v hlavní míře  domácností, to znamená všech kategorií spotřebitelů.  Nelze vystačit pouze s moderními  technologiemi, byť by byly jakkoliv ekoefektivní. Především spotřebitelé sami si musí uvědomit, že prakticky každá spotřeba kterýchkoliv výrobků či služeb s sebou do určité míry nese zátěž prostředí a že tuto zátěž je třeba minimalizovat spotřebou rozumnou a uvědoměle skromnou.


2 625

editací