Otevřít hlavní menu

ÚvodEditovat

Úkolem práva v ochraně životního prostředí je upravovat chování člověka ve vztahu k jeho prostředí. Cílem právní úpravy je přispět k dosažení příznivého stavu životního prostředí, která umožní existenci a zdravý rozvoje nejen současné generaci ale i generacím budoucím a optimální vztah mezi takovýmto stavem životního prostředí a ekonomickým reprodukčním procesem. Z povahy práva plyne, že se jako forma regulující lidské chování uplatňuje tam, kde je třeba řešit konfliktní sociální situace, které nestačí regulovat etické normy.

Právo hraje klíčovou roli jako administrativní nástroj řízení ochrany životního prostředí. Je systémem příkazů, zákazů a dovolení, kterými se reguluje především chování znečišťovatelů a uživatelů přírodních zdrojů. Součástí právní úpravy jsou i kontrolní a sankční kompetence orgánů veřejné správy, jež spadají rovněž do kategorie nástrojů administrativního (přímého) řízení.

Právo působí i tam, kde environmentální politika používá nástrojů tzv. nepřímého řízení, zejména nástrojů ekonomických, podnikového řízení ochrany životního prostředí (EMAS).

Právo životního prostředí je v současné době považováno za samostatný právní obor, a to jak na úrovni vnitrostátní, tak i mezinárodní. Rovněž v rámci práva ES se hovoří o právu životního prostředí.

Právo životního prostředí mělo od svého vzniku (50. léta minulého století) donedávna upravovalo jednotlivé složky životního prostředí (ochrana vody, ovzduší, půdy, přírody apod.). Postupně se vyvinula i tzv. horizontální neboli průřezová právní úprava, jejímž předmětem jsou otázky týkající se celé oblasti životního prostředí a především nástroje jeho ochrany – právo na informace, posuzování vlivů na životní prostředí, označování výrobků, integrovaná ochrana životního prostředí atd.

Kromě toho lze ve všech vyspělých státech pozorovat tendenci přechodu od jednotlivých zákonů upravujících jednotlivé složky ochrany životního prostředí ke komplexním zákonům, jež shrnují celou tuto právní úpravu do jednoho předpisu, často kodexové povahy.

Systém práva životního prostředí ČREditovat

  • ústavní základy ochrany životního prostředí
  • zákon o životním prostředí
  • horizontální právní předpisy
    • právo na informace o životním prostředí
    • posuzování vlivů projektů a koncepcí na životní prostředí
    • integrovaná ochrana životního prostředí
    • územní plánování
  • předpisy upravující ochranu složek ŽP
    • ochrana ovzduší
    • ochrana vod
    • ochrana zemědělské půdy
  • předpisy upravující ochranu ekosystémů
    • ochrana přírody
    • ochrana lesa
  • předpisy upravující ochranu před zdroji ohrožení
    • nakládání s odpady
    • nakládání s chemickými látkami a geneticky modifikovanými organismy
    • ochrana před závažnými haváriemi
    • ochrana před radioaktivním zářením

ZdrojeEditovat

  • Chertow, M. R., Esty, D. C. (eds.) (1977): Thinking Ecologically. The Next Generation of Environmental Policy, Yale University Press, New Have, London.
  • Damohorský, M. a kol. (2003): Právo životního prostředí, Beck, Praha.
  • Kiss, A., Shelton, D. (1993): Manual of European environmental law. Cambridge Grotius publications limited.
  • Košičiarová, S. a kol.(2002): Právo životného prostredia. Všeobecná časť. Heuréka, Bratislava.
  • Mezřický, V. a kol. (1996): Základy ekologické politiky, Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta.
  • Potřebujeme zákon o životním prostředí? České právo životního prostředí, ročník II., 2002, č. 1, str. 15-24
  • Sadeleer, Nicolas de (2002): Environmental Principles. From Political Slogans to Legal Rules. Oxford University Press, Oxford, New York.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat